Ani několik dní po druhém kole prezidentské volby neutichají diskuse o tom, jakou roli při volbě hlavy státu sehrály sdělovací prostředky. Šéfredaktor Respektu Erik Tabery se ve svém komentáři pozastavuje nad prohlášením Miloše Zemana, že mu média pomohla tím, když vyjádřila názor, že lepším prezidentem by byl jeho protikandidát. „Kdyby to měla být pravda, znamenalo by to, že vliv médií je obrovský a příště s ním stačí lépe pracovat. Jenže to je nesmysl,“ tvrdí Erik Tabery.

Dokládá to tím, že nejčtenější tištěné deníky Mladá fronta Dnes, Právo, Blesk, Aha! a Deníky nedaly před prvním kolem doporučení, koho volit, a stejně Zeman vyhrál. „Před prvním kolem v novinách téměř nevyšel kritický článek na jeho adresu, publikovaly se téměř pouze rozhovory, kde si říkal, co chtěl. To mu naopak pomohlo. Ve druhém kole pak tisk nehrál příliš velkou úlohu,“ domnívá se Erik Tabery.

• TÉMA: Přímá volba prezidenta

Žádné důležité sdělení se neobjevuje náhodou

„O vlivu médií se spekuluje samozřejmě dlouho a je o tom publikována spousta různých studií. Těžko v tomto směru dnes objevovat Ameriku. Je naprosto zjevný. Odkázal bych na slavného profesora Briana McNaira, to je skotský sociolog, který ve své knize Sociologie žurnalistiky napsal, že každé sdělení v médiích je výrazem nějakého zájmu. Žádné opravdu důležité sdělení se v médiích neobjevuje náhodou, vždy je možné za ním dohledat nějaký zájem,“ říká pro ParlamentníListy.cz mediální odborník Petr Žantovský, kterého Tabery ve svém článku mimo jiné označil za "propagačního redaktora Zemana a Klause z dob opoziční smlouvy".