Kdo víc rozděluje společnost?Anketa
Podle ní bychom v takovém případě museli být schopni se vrátit k barterovému obchodu, jinak budeme muset začít platit opět hotovostí. Podle Šichtařové by nám při blackoutu pomohlo mít doma zásoby hotovosti. „A pokud možno – ne pětitisícové velké bankovky. Ale něco, s čím se dá koupit pár rohlíků,“ dodala.
Hotovost je tak podle ní dobrá „už jen z tohoto titulu“. „A není mi k ničemu hotovost v bance na běžném účtu. Prostě ji potřebuji mít doma ve svém trezoru nebo v šuplíku,“ vyjádřila se ve videu na youtubovém kanále FireGOLD Group.
Ekonomka se již dříve pro ParlamentníListy.cz vyjádřila i k letošnímu ekonomickému vývoji a mínila, že by se tempo inflace v letošním roce mělo zmírnit. „Špatná zpráva zní, že ceny dál porostou tempem, které bylo v posledních letech jen těžko představitelné. Zatímco za celý rok 2022 tempo inflace v Česku dosáhne v průměru zhruba patnáct procent, letos to bude kolem deseti procent. První polovina roku 2023 se odehraje v duchu dvouciferné inflace, ve druhé polovině roku tempo inflace zeslábne na jednociferné hodnoty. Růst cen budou dál živit drahé energie. Státní cenové stropy budou znamenat jen částečnou úlevu. Dražší energie se pak budou stále víc propisovat do všeho zboží. A dražší potraviny pocítí každý z nás,“ podotkla.
Otevřela též téma úrokových sazeb. „Zatímco v USA už vyskočily úrokové sazby viditelně nad čtyři procenta, v eurozóně narostla základní sazba ECB jen na 2,5 procenta. ECB ale zároveň přislíbila další zvyšování sazeb v tomto roce, kdy by měly vyrůst viditelně nad tři procenta. Trh odhaduje, že ECB v příštích měsících zvýší sazby o více než jeden procentní bod. Kromě toho Evropská centrální banka má v plánu naordinovat své rozvaze dietu. Snižování rozvahy ECB by mělo začít v březnu a mělo by probíhat do poloviny letošního roku v rozsahu patnácti miliard eur měsíčně. V podání ECB tak budeme v přímém přenosu sledovat kvantitativní utahování poté, co se ECB mnohaletým programem kvantitativního uvolňování stala největším věřitelem mnoha vlád eurozóny,“ shrnula.
Fotogalerie: - Michl guvernérem
Zvyšování úrokových sazeb již podle ní v této době nemá smysl. „Podle mého názoru by už neměly moc velký vliv na sražení inflace. Jestli jsou úrokové sazby sedm nebo devět procent, nemá moc velký vliv na inflaci, protože to, co úrokové sazby už mohly udělat, udělaly. Jestli auto má maximální rychlost 300 nebo 350 km v hodině, je vám většinou už celkem jedno, protože ani jedno si nejspíš nikdy nevyzkoušíte, a poznáte to jen zprostředkovaně na jiných parametrech jako zrychlení, ale i tento zprostředkovaný vliv už je zanedbatelný. Inflace má víc příčin a poptávková inflace ovlivnitelná úrokovými sazbami je jen jednou z nich. Aby bylo možné nyní srazit ještě víc inflaci, museli bychom mít výrazně silnější kurz, abychom ji nedováželi ze zahraničí (což má ale zase jiné vedlejší nepříznivé souvislosti), a hlavně by se musel výrazně zmenšit a nejlépe zcela anulovat schodek státního rozpočtu,“ shrnula.
Tvrzení, že „zdražování je způsobeno zvedáním úrokových sazeb“, pak označila za něco, co je „úplně z Marsu“. „Bez zvýšení úrokových sazeb by inflace nejspíš byla vysoko nad dvaceti procenty,“ zhodnotila počátkem letošního roku.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rak
