Schvalujete přirovnání Ukrajiny k Československu v roce 1938?Anketa
Kde tedy končí veřejné výdaje na vědu a výzkum? Zatímco u moderních technologií a technických oborů univerzity leckdy nemají možnosti realizovat výzkumy, které by chtěly, mnohem lepší možnosti financování svých projektů mají vysoké školy se zaměřením na zemědělství.
Právě do výzkumu zemědělských projektů proudí častokrát desítky milionů skrze aktuálně probíhající program aplikovaného výzkumu Ministerstva zemědělství na období 2024–2032, ZEMĚ II, který se dle resortu zaměřuje na podporu aplikovaného výzkumu z hlediska jeho praktického uplatnění a na přípravu jeho následného komerčního využití či využití pro potřeby společnosti. Za trojici klíčových oblastí pak byla vybrána bioekonomika, smart zemědělství a globální změny v biosféře.
Mgr. Marek Výborný
Program, v němž mohly výzkumné organizace, vysoké školy i zemědělské podniky během letoška žádat o dotace v celkové výši až 1,25 miliardy korun, podporuje vybrané vědecké projekty s datem zahájení v roce 2026 a s dobou trvání maximálně 4 až 5 let. Zkoumáno bude například složení mletého masa.
Stanovení procentuálního zastoupení jednotlivých komponent živočišného původu v mletém mase a masných polotovarech si zadala za cíl Veterinární univerzita Brno, načež od Ministerstva zemědělství obdržela 10 983 750 Kč.
Cílem projektu má být jednak zpřesnění informací o podílu mas u masných produktů připravených v reálném provozu a vliv vstupných surovin na výsledný obsah masa. „Použité postupy budou testovány na reálných i modelových vzorcích mletého masa a tepelně opracovaných masných výrobků,“ uvádí univerzita.
Fotogalerie: - Kulturu do škol
Ministerstvo zemědělství (MZe) vyhlašuje letošní veřejnou soutěž Programu na podporu aplikovaného výzkumu ZEMĚ II. O dotace v celkové výši 1,25 miliardy korun se mohou ucházet výzkumné organizace, vysoké školy i zemědělské podniky. Vědecké projekty mohou trvat pět let a MZe na ně poskytne podporu až ve výši 100 %. V rámci program ZEMĚ II jde už o třetí výzvu o dotace od roku 2023.
Přes 11,9 milionu korun získal také výzkum Výzkumného ústavu živočišné výroby, hodnoticí produkční systémy chovu prasat z pohledu výskytu agrese a úrovně stresu s cílem „předcházet poranění zvířat ve výkrmu bez rutinního krácení ocásků“. „Cílem projektu je zhodnocení systémů chovu vykrmovaných prasat v ČR z pohledu úrovně dlouhodobého stresu zvířat, který je spouštěčem agresivního chování a příčinou okusování ocásků, dále definování hlavních faktorů a prediktorů výskytu agrese u prasat ve výkrmu v souvislosti s genotypem, pohlavím a dědičností, na základě zjištěných údajů pak posouzení vhodnosti jednotlivých systémů, technologií a možných obohacení prostředí dle schopnosti předcházet agresi a poranění zvířat,“ zkoumá projekt.
Ministerstvo uvádí, že program odpovídá na „aktuální společenské výzvy, globální trendy a klíčové postuláty vyplývající ze zásadních strategických dokumentů“. „Je v souladu se Zelenou dohodou pro Evropu a strategií Od zemědělce ke spotřebiteli. Základní motivací pro formulaci klíčových oblastí Programu a na ně navazujících výzkumných směrů je společenský a hospodářský rozvoj cestou digitální a zelené transformace,“ píše.
Fotogalerie: - Dotace zemědělcům
Vyhovovat tomu má taktéž výzkum České zemědělské univerzity v Praze zabývající se šlechtěním koní. Projekt podpořený z veřejných financí částkou 10 737 500 Kč si klade za cíl například začlenit genomické údaje do informačního systému a do systémů genetického/genomického hodnocení koní, či zjistit, jak je možné předpovídat plemenné hodnoty u koní a co má vliv na zdraví a výkonnost koní.
Podpořené projekty v rámci programu ZEMĚ II mají cílit na „praktické uplatnění a na přípravu jeho následného komerčního využití či využití pro potřeby společnosti“. Jak do toho zapadá zkoumání genomu koní se ParlamentníListy.cz zeptaly ministerstva, které uvádí, že právě využití genomiky při šlechtění „patří mezi základní pilíře konkurenceschopnosti odvětví“.
„Tento moderní přístup ve šlechtění koní strategicky modernizuje chov koní v ČR zavedením moderní technologie SNP čipů, která nahrazuje zastaralé metody ověřování původu a zvyšuje integritu výsledků plemenářské práce. Klíčovou hodnotou získaných dat je však implementace genomické selekce, která umožňuje přesně odhadnout plemennou hodnotu jedince (GEPH) již v raném věku. Dalšími významnými přínosy jsou zejména možnost posunutí rozhodnutí o selekci do časnější fáze, kratší generační interval, zamezení příbuzenské plemenitby a akcelerace genetického pokroku. Významným přínosem je i možnost eliminovat genetické vady, možné šlechtění na znaky zdraví, chování a výrazný kvalitativní posun v kvalitě genetického založení pro významné znaky a vlastnosti,“ přiblížil pro ParlamentníListy.cz tiskový mluvčí resortu Vojtěch Bílý.
Fotogalerie: - Farma v Olešnici
Z toho dle něj vyplývá možné potenciální snižování nákladů a zvýšení efektivnosti. „Dalšími benefity mohou být kvalitní plemenná zvířata prodávaná za vyšší cenu a zvýšení konkurenceschopnosti v porovnání se zahraničními chovateli. Přínosem projektu je práce s daty, využití pokročilých nástrojů pro jejich zpracování a hledání možností sběru dat s využitím moderních technologií s nízkými náklady. Využití genomiky pak výrazně snižuje náklady na šlechtitelské programy dotčených plemen v porovnání s konvenčními metodami šlechtění a může se jednat o významné úspory. Vedle využití výsledků genomiky ve šlechtění může být pokročilé zpracování dat využito i k managmentu v chovech koní,“ jmenuje, co mát být společenským přínosem více než desetimilionového projektu.
Jednotlivá uznaná chovatelská sdružení budou výsledky podle Bílého využívat ve šlechtění a „jako podklad pro výběr rodičovských párů s žádoucím založením pro významné vlastnosti a znaky“. „Využití pokročilých nástrojů ve šlechtění v souladu se světovým vývojem je klíčové pro zachování konkurenceschopnosti s populacemi koní v zahraničí, k optimalizaci výkonnostních zkoušek a pro nutnou aktualizaci šlechtitelských programů. Jedná se o i oblast, která je významná a podporovaná v legislativě EU,“ dodal.
Mnoho podpořených projektů se věnuje rovněž výzkumu, jak snížit emise skleníkových plynů a amoniaku z chovů hospodářských zvířat v České republice.
Fotogalerie: - Univerzity za klima
Právě tento požadavek plyne například z revidované směrnice o průmyslových emisích, známé jako IED 2.0, jejíž nová verze byla přijatá v roce 2024 a obsahuje regulaci průmyslového znečištění, zemědělství nevyjímaje. Nová pravidla vztahující se na velké drůbeží a prasečí farmy nařizují, že budou muset dodržovat emisní limity, upravit krmivo či zajistit úpravy ventilace a podávat pravidelná hlášení do evidence o emisích a podstupovat audity a inspekce. Farmy, které směrnici poruší, mohou čekat pokuty či dokonce pozastavení činnosti.
„Nejnovější pravidla pomohou podpořit inovace v oblasti nových a vznikajících technologií a podpoří materiálovou účinnost a dekarbonizaci podporou ekologičtějších postupů. To pomůže velkým evropským průmyslovým odvětvím splnit ambice EU v oblasti nulového znečištění do roku 2050,“ uvádí Brusel, který aktuálně přemýšlí, jak v dalším kroku zasáhnout proti emisím z krav. Již do konce roku 2026 komise chce zveřejnit zprávu pro komplexnější řešení emisí z chovu hospodářských zvířat se zaměřením na skot, jelikož to dle ní „představuje přibližně 50 % celkových emisí metanu a přibližně 25 % celkových emisí amoniaku v EU“.
Rozvoj strategií snižování emisí skleníkových plynů a amoniaku z chovů hospodářských zvířat v České republice bude za podpory přes 11 milionů korun zpracovávat Výzkumný ústav živočišné výroby, uhlíkové zemědělství a stanovení a úspory emisí skleníkových plynů ze zemědělské výroby bude řešit Národní centrum zemědělského a potravinářského výzkumu za podpory 10 320 000 Kč a hodnocení dopadů zemědělských postupů na omezení emisí skleníkových plynů bude díky podpoře necelých 10 milionů analyzovat Výzkumný ústav monitoringu a ochrany půdy.
Fotogalerie: - Tahle země není pro vědce
Projektů s nejrůznějším zaměřením je pak mnohem více. Téměř 19 milionů získalo Národní centrum zemědělského a potravinářského výzkumu na zkoumání přínosů léčivých rostlin v potravinářství či bude zkoumán Mendelovou univerzitou v Brně vliv lesní cestní sítě na odtok vody z lesů v měnících se klimatických podmínkách. Nechybí dále ani výzkumy, které hledají nové možnosti pro chov ryb.
Dle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) jsou však klíčové zejména projekty zaměřující se na klimatickou změnu. „Změna klimatu, sucho a vysoké teploty ovlivňují zemědělství, výnosy polních plodin i kalamitní výskyty škůdců či chorob. Mohou vést až k ohrožení zabezpečení dostatečného množství kvalitních potravin v celosvětovém měřítku. Proto jsou výzkum a inovace v zemědělství, lesnictví, potravinářství, i rozvoj obnovitelných zdrojů klíčové pro řešení problémů spojených s klimatickou změnou,“ řekl dříve ministr k programu zemědělského výzkumu.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 0 čtenářů)
Souhlasíte, že jde o projekty, které jsou pro českou vědu a výzkum klíčové?
autor: Radek Kotas
