Stav financování vědy a výzkumu v České republice během letoška ilustrovala kauza kolem nulových grantů na výzkum umělé inteligence pro tým odborníka Tomáše Mikolova peníze na ČVUT, která jasně ukázala, že na výzkum odvětví, která procházejí ve světě turbulentním růstem – a mnohé státy do nich proto posílají nemalé prostředky – u nás často peníze nejsou. 

Kde tedy končí veřejné výdaje na vědu a výzkum? Zatímco u moderních technologií a technických oborů univerzity leckdy nemají možnosti realizovat výzkumy, které by chtěly, mnohem lepší možnosti financování svých projektů mají vysoké školy se zaměřením na zemědělství. 

Právě do výzkumu zemědělských projektů proudí častokrát desítky milionů skrze aktuálně probíhající program aplikovaného výzkumu Ministerstva zemědělství na období 2024–2032, ZEMĚ II, který se dle resortu zaměřuje na podporu aplikovaného výzkumu z hlediska jeho praktického uplatnění a na přípravu jeho následného komerčního využití či využití pro potřeby společnosti. Za trojici klíčových oblastí pak byla vybrána bioekonomika, smart zemědělství a globální změny v biosféře.

Program, v němž mohly výzkumné organizace, vysoké školy i zemědělské podniky během letoška žádat o dotace v celkové výši až 1,25 miliardy korun, podporuje vybrané vědecké projekty s datem zahájení v roce 2026 a s dobou trvání maximálně 4 až 5 let. Zkoumáno bude například složení mletého masa.

Stanovení procentuálního zastoupení jednotlivých komponent živočišného původu v mletém mase a masných polotovarech si zadala za cíl Veterinární univerzita Brno, načež od Ministerstva zemědělství obdržela 10 983 750 Kč.

Cílem projektu má být jednak zpřesnění informací o podílu mas u masných produktů připravených v reálném provozu a vliv vstupných surovin na výsledný obsah masa. „Použité postupy budou testovány na reálných i modelových vzorcích mletého masa a tepelně opracovaných masných výrobků,“ uvádí univerzita.