Měla by se prezidentovi omezit pravomoc udílet milosti? Toto k tomu padlo v ČT

22.06.2017 22:57

Prezidentské milosti. To bylo jedno z témat dnešních Událostí, komentářů v ČT. S moderátorem na toto téma hovořil prorektor Univerzity Karlovy Aleš Gerloch. Ten mimo jiné řekl, že pokud jde o individuální milosti, mělo by jít o humanitární důvody. Mluvilo se i o předchůdcích Miloše Zemana, kteří byli co se týče udílení milostí mnohem „zdatnější“.

Měla by se prezidentovi omezit pravomoc udílet milosti? Toto k tomu padlo v ČT
Foto: Hans Štembera
Popisek: Profesor Aleš Gerloch
reklama

Udělení prezidentské milosti se stalo více diskutovaným tématem poté, co Miloš Zeman dal nedávno milost doživotně odsouzenému Jiřímu Kajínkovi. Jak média uváděla, z osmi milostí, které prezident Zeman zatím udělil, vyvolala právě tato největší debatu.

To, co se dělo kolem Kajínka, se nelíbilo například Bohuslavu Sobotkovi. „Se z pana Kajínka, který je úkladným vrahem, stala celebrita,“ vyjádřil se před časem nejen pro Českou televizi. Jak také uvedla redaktorka České televize, o tom, jestli případ Kajínek bude mít ještě dohru, dnes diskutovali představitelé justice ve sněmovně.

A na téma prezidentské milosti, zda je potřeba tuto pravomoc upravit a zda by vůbec měla nebo neměla být, diskutoval s moderátorem Událostí, komentářů prorektor Univerzity Karlovy Aleš Gerloch. „Já bych řekl – milosti ne, to je příliš silné, byť samozřejmě se poukazuje někdy na to, že už je to přežitá tradice, jdoucí vlastně z doby absolutní monarchie,“ zamýšlel se prorektor.

Jak řekl, pokud jde o individuální milosti, tak tam by dle jeho názoru měly být humanitární důvody. „Je třeba říci, že ovšem trestně právní úprava umožňuje i soudům, aby takzvaně moderovaly, to znamená zohledňovaly tyto situace, i toto je možná otázka. Ale přece jenom, dá se říci, ano – je to jiný pohled – představitelé výkonné moci – takže to je jiná situace,“ uvažoval prorektor Gerloch.

Promluvil i o amnestii. „Pokud jde o amnestie, jako hromadné udílení milosti, to už dnes je v režimu kontrasignace. Je třeba říci, že toto je spíše právě to politické rozhodnutí a proto je otázka, jestli tady ta kontrasignace není jednoznačně na místě,“ řekl prorektor a dodal. „U těch individuálních milostí samozřejmě to může být diskuzní, ale přece jenom bych připomněl, že Ústava už za první republiky a dokonce ještě Ústava z roku 1948 měla tu úpravu s kontrasignací prezidenta republiky,“ vysvětlil Aleš Gerloch.

Aleš Gerloch odpověděl například i na otázku, zda má český právní řád dostatek prostředků, jak zmírňovat tvrdost zákona. „Může se říct, že ano, protože i já jsem na semináři vycházel z toho, že v demokratickém právním státě by se měl uplatňovat princip rovnosti. A tudíž vlastně tento princip tedy vychází z toho, naopak, že jsou zde určitá privilegia a mocnář, který pak uděluje milost dle víceméně svého uvážení…., že to působí problematicky,“ zamýšlel se prorektor s tím, že by na to ale šel právě přes kontrasignaci a přes odpovědnost vlády.

V souvislosti s udílením milosti se mluvilo o všech třech porevolučních prezidentech. A srovnávalo se. Zatímco Miloš Zeman udělil zatím pouze osm milostí, jeho předchůdci byli v tomto směru mnohem „zdatnější“. Václav Havel udělil za dobu, kdy byl hlavou státu, milost 1848 lidem. Jeho nástupce Václav Klaus přece jen o dost méně, konkrétně 412 milostí.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: David Hora
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Lidi jsou spodina? Ne! udeřil Okamura na TOP 09. A rozbalil to proti EU: Vytáhl zlé věci

11:54 Lidi jsou spodina? Ne! udeřil Okamura na TOP 09. A rozbalil to proti EU: Vytáhl zlé věci

Premiér Andrej Babiš (ANO) požádal poslance o prodloužení nouzového stavu až do 11. května a podrobn…