Merkelová tehdy otevřela hranice, vzpomínáte? A šok z Německa: Tlak, aby děti mohly mluvit turecky
19.08.2020 19:39
Bývalá poslankyně za ODS Helena Mallotová se na svém Facebooku vyjádřila k situaci v Německu. Nejdříve připomněla to, čeho se dopustila Angela Merkelová před pěti lety, a pak se podivila nad německým školstvím. Migranti se chtějí prý vzdělávat po svém. Bude se vůbec v německých školách mluvit německy? K celé situaci se vyjádřil i bývalý speechwriter Mirka Topolánka Martin Schmarcz.
Foto:
Václav Fiala
Popisek: Angela Merkelová na velkoplošné obrazovce na předvolebním setkání v Pasově
reklama
Mallotová píše: „Je to pět let, co Merkelová, aniž by k tomu dostala souhlas Bruselu, natož pak kohokoliv z vedení členských států, otevřela v roli samozvaného diktátora hranice EU.“ A dodává: „Za těch pět let se náš svět od základů proměnil, a dokonce v mnoha ohledech i zhroutil. Vzpomínáme si vůbec ještě, co všechno by tenkrát vůbec nebylo možné?“ Bývalý blízký spolupracovník premiéra Topolánka Martin Schmarcz ji v komentářích trochu poupravil.
Anketa
Měl by se omezit či zdanit odtok zisků nadnárodních firem z České republiky?
V dalším příspěvku Helena Mallotová uvádí postřehy z německého tisku: „Rodiče dětí s migračním pozadím chtějí na některých německých školách prosadit, aby jejich děti směly ve škole mluvit turecky.“ To vidí Mallotová jako zásadní problém, protože v takovém případě by podle ní byla ohrožena integrace dětí. A uvádí i příklady: „Např. v Blumbergu, městu na okraji Schwarzwaldu, má škola 43 % dětí s migračním pozadím, navíc ze 16 různých národů. Pokud se v takovýchto školách, jakých jsou v Německu tisíce, má podařit děti vzdělávat a socializovat, pak to jde jenom jednou společnou řečí, a sice důsledně během vyučování i o přestávkách, a třeba i na školním dvoře.“ Takovou řečí má být podle Mallotové pouze němčina.
„Někteří rodiče s migračním pozadím a jejich právníci to nechtějí pochopit. Dokonce se ozývá, že se jedná o násilnou germanizaci.“ Poukazuje bývalá poslankyně.
Věci se dají dát opravit už dnes, ale problém je, že oprava často vyjde stejně nebo skoro stejně jako koupit si novou věc. Tak k čemu pak platit za opravu? Nepřijde vám tento zákon EU zase úplně zbytečný? A když dám věc opravit, jakou, pokud vůbec, na ni pak budu mít záruku? Děkuji za odpověď
Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:
O tuto odpověď jste již vyjádřil(a) zájem. Děkujeme.
