Václav Havel byl prý tím, který na počátku 90. let v Česku aktivně vytvářel dobrou náladu. „Člověk, i když je pamětník, tak ho překvapí, do jaké míry byla ta doba veselá a co všechno se mohlo dít,“ řekl Kaiser.
K velkým tématům knihy patří rozpadání federace. „Havel od podzimu 1990 a celý následující rok byl v procesu uvědomování si. Oproti některým českým politikům si to uvědomil relativně brzo. Poznal ten psychologický stav mezi Slováky a Čechy,“ tvrdí Kaiser.
Žantovský navrhoval Havlovi, aby zachránil federaci
„Půl roku před volbami 1992 to kulminovalo soustředěním všech hradních spolupracovníků a prezidenta na zámku v Lánech. Modelovali všechny situace, které by mohly nastat. Hlasovalo se o všech variantách. Jednou z nich bylo, že by Havel založil vlastní stranu a zachránil by federaci,“ prozradil autor životopisu.
Nápad zachránit takovým způsobem federaci prý pocházel od Michaela Žantovského. „Ale Václav Havel necítil takový tlak v zádech, abych do toho šel. Evidentně neměl tolik sebevědomí v takovém tom partajním smyslu, aby šel do voleb a aby mohl sestoupit z toho nadstranického Hradu,“ myslí si Kaiser.
Zachoval se dokument, ve kterém Havel navrhuje mocenskou dohodu Václavu Klausovi
Novinář pak promluvil o mocenské dohodě, kterou Havel uzavřel s Václavem Klausem. „V době, kdy se rozpadalo Československo, bylo jasné, že tím hlavním člověkem v politice bude Václav Klaus. Zachoval se dokument z pera Václava Havla, kde navrhuje jistou mocenskou dohodu Václavu Klausovi, podle které to pak dopadlo. Václav Havel si od nové politické garnitury vymínil, aby měl hlavní slovo v zahraniční politice České republiky. V zahraniční politice věděl, že má úspěchy. To, co za to Václavu Klausovi nabízel, bylo, že ho bude podporovat v hospodářské a vnitřní politice státu,“ vysvětlil Kaiser.
Informaci prý potvrdili nejbližší spolupracovníci Havla. Sám Václav Klaus to nevyvrátil, ale odmítl se bavit o podrobnostech.
Nejbližší Havlovi spolupracovníci? Vondra, Křižan, Žantovský
Havel podle Kaisera nejvíce důvěřoval Alexandru Vondrovi, alespoň v první fázi v letech 1990 až 1992. K dalším nejbližším spolupracovníkům patřili Jiří Křižan, Michael Žantovský a trochu i Karel Schwarzenberg.
„Potom se ta prezidentská kancelář svým charakterem stávala čím dál víc úředničtější. To začalo kolem roku 1993,“ uvedl Kaiser.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
