Německá policie hlásí, že opět roste počet migrantů a uprchlíků přicházejících do Německa. Krátce poté, co EU přijala migrační pakt. Neukazuje příklad Německa, že je celý migrační pakt k ničemu?

Server nejčtenějšího německého deníku Bild upozornil, že opět roste počet uprchlíků a migrantů přicházejících do Německa. V březnu do země přišlo 7079 nelegálních přistěhovalců. V dubnu už to bylo 7531.

Německá ministryně vnitra sociální demokratka Nancy Faeserová sice prohlásila, že důslednější hraniční kontroly nepřinesou kýžené ovoce, ale čísla říkají něco jiného. V roce 2023 bylo na německých vnějších hranicích odmítnuto 35 392 migrantů, v roce 2022 bylo od hranic vráceno 25 338 a v roce 2021 to bylo 12 950 nelegálních přistěhovalců. Přesto počet neoprávněných pokusů překonat hranice našich západních sousedů vzrostl z 57 637 v roce 2021 na 127 549 v roce 2023. Počet žádostí o azyl stoupl ze 190 816 v roce 2021 na 351 915 v roce 2023.

Bild upozornil, že migrační tlak na Německo narůstá také kvůli tomu, že se Nizozemí, kde vládu po půl roce jednání sestavil vítěz voleb Geert Wilders se svou Stranou pro svobodu, migrantům uzavírá.

Naproti tomu ve Velké Británii počet přicházejících migrantů poklesl. Britský Úřad pro národní statistiku (ONS) uvedl, že migrace na ostrov poklesla o 10 procent. Rozdíl mezi počtem lidí přijíždějících do Velké Británie a odcházejících – byl do prosince 2023 685 000. V roce 2022 to bylo 764 000. Na uveřejněné údaje upozornila britská veřejnoprávní BBC.

ONS konstatoval, že je „příliš brzy na to říci, zda je to začátek nového sestupného trendu“. Migrační observatoř na univerzitě v Oxfordu uvedla, že čistá migrace „zůstala na neobvykle vysoké úrovni“. BBC připomněla, že se čísla objevila na veřejnosti těsně poté, co britský konzervativní premiér Rishi Sunak vyhlásil všeobecné volby na 4. července. Dá se předpokládat, že imigrace bude jedním z důležitých témat předvolební kampaně. A pozor. Navzdory poklesu je čistá migrace více než třikrát vyšší než ve volbách v roce 2019, kdy konzervativci ve svém programovém prohlášení slíbili snížit celkový počet.

Ministr vnitra James Cleverly řekl, že pokles čisté migrace, stejně jako počet žádostí o víza, které se v roce 2024 zatím snížily o 25 %, ukazují, že plán pana Sunaka funguje, ale „je třeba udělat víc“. Podle opozičních labouristů naopak vysoká čísla ukazují na chaos konzervativní vlády v imigrační politice.

Údaje odhadují, že v roce 2023 přišlo do Spojeného království asi 1,22 milionu lidí a asi 532 000 pravděpodobně odešlo. Celkový počet příchozích je jen o málo nižší než 1,26 milionu v roce 2022.

Největším tahounem migrace byla loni práce. Čísla naznačují, že se zvýšil i počet lidí přijíždějících ze zemí mimo Evropskou unii na pracovní víza. Imigrace ze zemí mimo EU související s prací byla loni na rekordních úrovních.

Ve stejné době přijímají Finové nový migrační zákon. Kvůli migračnímu tlaku z Ruska.

„Finská vláda v úterý navrhla nouzovou legislativu, která má zablokovat žadatelům o azyl vstup přes svou rozlehlou a často zasněženou hranici s Ruskem, kterou podle ní Moskva podporuje kvůli politickému antagonismu od ukrajinské války,“ napsala k tématu agentura Reuters.

„Je povinností vlády zajistit bezpečnost hranic, Finska a Finů ve všech situacích. Legislativa EU nám bohužel zatím neposkytuje účinné nástroje k řešení tohoto problému. Doufám, že naše práce připraví cestu pro řešení na evropské úrovni,“ řekl na tiskové konferenci premiér Petteri Orpo.

Finsko-ruská hranice měří 1340 km a z Ruska přes ní začali přecházet i migranti ze Sýrie či Somálska.

Nová legislativa počítá s okamžitým vrácením zachycených migrantů, bez azylového řízení. Vláda v Helsinkách ujišťuje, že půjde jen o dočasné řešení. Agentura Reuters v této souvislosti upozornila, že v minulosti podobně postupovaly i Polsko či Maďarsko a obě země se za to dočkaly kritiky ze strany Evropského soudu pro lidská práva.