Profesor Miroslav Bárta, asi nejvýraznější postava současné české egyptologie, se v posledních letech intenzivně věnuje také obecnějším otázkám civilizací, jejich vývoje a zániku. Téma kolapsu civilizace a společnosti se dnes zdá velmi aktuálním, a profesor Bárta o něm hovořil v obsáhlém rozhovoru pro web Kupředu do minulosti, který nyní zveřejnil již třetí část Bártova povídání s moderátorkou Martinou Kociánovou.
Fotogalerie: - Prosincová sněmovna
Jak jste spokojeni s vládnutím koaliční vlády hnutí ANO a ČSSD?Anketa
V prvních dvou dílech rozhovoru Bárta mimo jiné zdůrazňoval, že kolaps společnosti neznamená její konec, protože lidé jednoduše nezmizí. Když se proto dobře uchopí, může být zároveň „restartem“, šancí zbavit se toho, co starý systém zničilo a začít znovu.
Také se velmi skepticky vyjádřil k současným evropským elitám, které podle něj nejsou schopny tento „restart“ vést.
Nyní se zamyslel nad tím, proč se tito „lídří“ neobjevují. Podle jeho subjektivního názoru je to proto, že společnost, zejména její vzdělávání, je příliš „zhomogenizovaná“, sešněrovaná do jedné masy.
Jako příklad uvedl obsesi státu jednotnou maturitou. V pestré společnosti by přitom podle Bárty měly existovat různé druhy škol, které by produkovaly různé druhy odborníků, a to samozřejmě také znamená různé druhy závěrečných zkoušek. Dnešní systém podle něj v mladých lidech různorodost a pestrost nejen nepodporuje, ale spíše zabíjí. „Pro mě toto zhomogenizované prostředí není tím, co pomáhá k růstu a zrodu lídrů,“ vysvětloval Bárta.
Moderátorka pak přenesla rozhovor k jiné společenské výzvě- k „novodobému stěhování národů“. Bárta připomněl, že stěhování národů není historicky ojedinělé, došlo k němu několikrát a vždy mělo nevyhnutelně za následek pád některých civilizací.
Příčiny byly vždy do určité míry „objektivní“ a může tomu tak být i dnes. Takovými důvody mohou být třeba změny klimatu nebo politického uspořádání.
Dnešní migrace je ale podle něj skutečně v něčem jiná a přináší něco, co v minulosti prokázáno nebylo. „Jak prokázaly i studie americké armády, že migrace může být používána jako „vojenský prostředek,“ upozornil profesor Bárta.
A to bychom si podle něj měli uvědomit do budoucna, protože současná vlna migrace rozhodně není u konce, naopak spíše začíná. Celé současné století podle Bárty bude „stoletím migrace“. „Bude pravděpodobně nadále stoupat hladina moří a oceánů, které zaberou velké plochy souše. Budou ohroženy aglomerace typu Floridy, Manhattanu, v Indonésii zaniknou obrovské plochy, zaniknou některé státy,“ upozorňuje Bárta. Proto migrace bude probíhat a my bychom si dopředu měli rozmyslet, jak se k ní postavíme.
„Pokud sem chce někdo přijít, protože zde chce žít a pracovat, nechť tady žije a pracuje, pokud akceptuje normy chování a běžné způsoby vztahů mezi občany, jaké zde historicky dlouhou dobu existují. Přece nepůjdu někam, kde to nesnáším,“ vysvětluje profesor Bárta.
Stejně nelogické podle něj je, aby někdo někam přišel a pak bojoval proti systému, který jej přijímá. „To jsou jednoduché principy a lidé potřebují od politiků slyšet jasné slovo,“ dodává Bárta.
Jako příklad země, která bude zdrojem migračních tlaků, pak uvedl právě současný Egypt, který díky své práci dokonale zná. Egypt se podle něj dodnes vzpamatovává z událostí „Arabského jara“ z roku 2011. Do té doby podle něj bylo množství lidí závislých na podpoře státu, který si už ale takto rozbujelou sociální politiku nemůže dovolit. Egyptská společnost je tedy dnes plná sociálních stresů a napětí.
Na druhou stranu z rozhovorů s běžnými Egypťany má prý zkušenost, že drtivá většina z nich je ve své zemi a své společnosti šťastná a rozhodně nemá touhu nikam migrovat.
Reálně nevidí ani hrozby, že v Africe začne dramaticky narůstat porodnost a kontinent, který není „nafukovací“ se bude muset začít přelévat do Evropy. Především upozornil, že porodnost už i v Africe podle statistik začíná klesat. A navíc podle něj stále je možné najít řešení přímo na africkém kontinentu, pokud k tomu bude politická vůle.
„Je to problém, to nepopírám, ale jsou tam také velké oblasti, které nejsou osídlené. Třeba v Egyptě není obydleno 90 procent souše. V Egyptě je zajetý stereotyp, že Egypťan musí bydlet v údolí Nilu, kde je nejlíp, což je velkou překážkou. Kdyby se tento stereotyp podařilo překonat a dostat lidi do okrajových oblastí a ještě k tomu zúrodnit zemi, tak by se velká část problému vyřešila,“ myslí si.
„Všechny scénáře jsou, jak říká jeden můj drahý přítel, rozepsané. A je na nás, který si vybereme,“ uzavřel téma profesor Bárta.
Ten nedávno se svým kolegou Martinem Kovářem přednášel elitám americké armády v Potomac Institute. Podle něj je důležité, aby klíčové informace od vědců měli především vojáci. „Obecně se dá říct, že armáda je nositelkou pokroku, ať chceme nebo nechceme,“ vysvětluje. Připomíná, že armády jsou obvykle první, kdo má k dispozici nové technologie, a je důležité, aby měli i od společenských vědců informace o světě, které by jim umožňovaly těchto možností co nejlépe využít.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jav
