Historička Monika Rybová má za to, že naše dluhy už jsou tak velké, že představují opravdu velký problém, který se bude muset řešit. Jenže toto řešení se mnoha lidem líbit nebude.

„Už Velká francouzská revoluce je důsledkem předluženého státu. Mimochodem Francie v té době byla světovou velmocí s nejpropracovanějším systémem a dopravní infrastrukturou. Toto nebezpečí tkví v několika věcech: Za prvé jsme si řekli, že žít na dluh je normální, takže stav, který je zde dnes, tedy nejvyšší míru zadlužení v historii, je asi něčím, co nevyřešíme nějakým racionálním uvažováním a dobrovolným utahováním si opasků, takže nás nezbytně čeká nějaká forma měnové reformy. A zase, je jedno, jestli je to dobře, líbí, nebo nelíbí, nikdo z nás si prostě nevybírá, ve které etapě dluhového cyklu zrovna prožívá svůj život. My, kteří jsme v aktivní fázi života, bychom měli do strategie budoucnosti započítat možnost, že stát se o nás nebude moci postarat a že neseme nějakou míru zodpovědnosti,“ upozornila historička v internetovém pořadu Kupředu do minulosti.

• Celý rozhovor naleznete zde

Lidé, kteří dnes posílají peníze do důchodového systému, musí podle historičky počítat s tím, že z nich nic neuvidí, protože tyto finanční prostředky se často ukládají do státních dluhopisů. A až stát přestane vyplácet např. důchody, bude zle.