Maďarská účast na přípravě obou dokumetů definitivně skončila. "Maďarsko nepodepíše Globální pakt o bezpečné, řízené a legální migraci ani Globální pakt o uprchlících", potvrdil maďarský ministr zahraničních věcí a obchodu Péter Szijjártó (FIDES) na tiskové konferenci v Budapešti.
Nejde o nijak překvapivý krok. První zprávy o tom, že Maďarsko zvažuje odchod od jednacího stolu začaly z vládních zdrojů prosakovat v lednu 2018. Maďarsko se inspirovalo příkladem USA. Americký prezident Donald Trump nařídil 1. 12. 2017 zvláštní směrnicí prezidenta diplomatickým zástupcům při OSN ukončení jednání o obou smlouvách. Delegace USA při OSN předala depeši o ukončení účasti USA na projektu Globálního kompaktu o migraci, jak bývají oba dokumenty souhrně označovány, 3. 12. 2017. Maďarští diplomaté se jednání pracovních skupin, které připravovaly návrhy obou smluv účastnili až do konce. Finální texty návrhů obou smluv předala Komise OSN pro mezinárodní právo k posouzení vládám členských států 13. 7. 2018. V následujícím týdnu maďarská vláda uložila všem státním úřadům prozkoumání slučitelnosti navržených smluv s vnitrostáním právem.
Fotogalerie: - Lány open
Oba návrhy smluv byly posuzovány vládou na mimořádném zasedání kabinetu 24. 7. 2018 z hlediska jejich kompatibility se státní politikou Maďarska v oblasti migrace. Po jednání vlády maďarský ministr zahraničních věcí a obchodu Péter Szijjártó poprvé oficiálně přiznal, že vláda připravuje ukončení maďarské účasti na projektu Globálního kompaktu o migraci. Po mimořádném jednání vlády uvedl, že definitvní rozhodnutí vláda učiní po projednání návrhů obou smluv v parlamentních výborech, kam byly návrhy byly zaslány k posouzení. Během srpna byly návrhy obou paktů projednány ve Výboru pro evropské záležitosti, Zahraničním výboru , Výboru pro obranu a vymáhání práva, Výboru pro národní bezpečnost a Výboru pro spravedlnost. Všechny výbory velkou většinou doporučily vládě navržené smlouvy nesjednávat. Ukončení maďarské účasti na projetu Globálního kompaktu o migraci vláda schválila 6. 9. 2018.
Ministr zahraničních věcí a obchodu Péter Szijjártó k rozhodnutí vlády uvedl, že "existuje zásadní rozdíl v přístupu mezi OSN a Maďarskem. "Migrační procesy vidíme z jiného pohledu, a proto je vidíme jinak. Podle OSN je migrace nezastupitelným a dobrým procesem, který by měl být podpořen. Maďarsko to považuje za špatný proces, který přináší nebezpečí pro Evropu a Maďarsko," prohlásil Szijjártó. Maďarský ministr dále vysvětlil, že v důsledku toho je závěr také odlišný. "OSN se domnívá, že migrace by měla být podporována, ale podle postoje Maďarska musí být zastavena. ", konstatoval maďarský ministr. Podle Szijjárta je zřejmé, že ve vztahu k migraci je mezi pozicí Maďarska a přístupem Spojených národů nevyřešitelný konflikt. Maďarsko se proto ke smlouvě OSN nemůže připojit.
Podle stanoviska maďarského ministerstva zahraničních věcí a obchodu návrh globálního kompaktu vytyčuje "jemné cíle", jako je přijetí opatření proti pašerákům lidí. "Jeho celkový efekt je ale v rozporu i s těmito několika málo pozitivními cíli", konstatuje maďarské ministerstvo zahraničních věcí a obchodu ve své zprávě. Ministerská analýza, kterou Péter Szijjártó citoval uvádí, že "přijetí těchto dokumentů by bylo dobré jen pro pašeráky lidí, kteří v důsledku toho budou schopni přesvědčit ještě více lidí, aby se vydali z domova, protože budou určitě přijati, protože již existují globální pokyny k tomuto účelu".
Takto ministr Szijjárto hájil pozici své země proti redaktorce BBC
Podle výsledku zkoumání maďarských státních úřadů i konzultace se Zemským sněmem, jak je v Maďarsku nazýván parlament, globální smlouva obsahuje závazky, které Maďarsko nesplní. "Jde zejména o ustanovení, podle nichž by pro migranty měly být organizovány školení jak před odjezdem, tak po jejich příjezdu, aby jim byly poskytnuty zvýhodňující podmínky", uvedl šéf maďarské diplomacie. Vláda podle něj také nesouhlasí s tím, aby se stát zavázal umožnit migrantům posílat peníze domů.
Podle hlavního bezpečnostního poradce předsedy maďarské vlády vlády György Bakondiho je dokument, horší než všechny možné očekávání a zahrnuje všechny prvky, které by mohly z Maďarska přeměnit země přistěhovalců. "Nemůžeme přijmout Compact v této podobě. Dokument považuje migraci za základní právo a zakazuje omezení migračních pohybů," vysvětlil Bakondi. To zcela odporuje dosavadní reakci Maďarska na migrační krizi. Hned v počátcích migrační tsunami nechala vláda na jižní hranici Maarska, která je zároveń vnější schengenskou hraanicí postavit ocelový plot. Letos jej doplnily tři řady kotoučů z žiletkového drátu, které plot chrání proti jeho napadání migranty.
Maďarské parlamentní výbory rovněž výslovně odmítly povinnost státu zajistit nevládním neziskovým organizacím možnost pomáhat migrantům podávat stížnosti proti rozhodnutí státních orgánů ve věci azylu a povolení k pobytu v zemi. "Zemský sněm v zájmu bezpečnosti maďarského národa zavedl zákonem přesně opačná opatření", připoměl Szijjártó. Vláda i poslanci výborů, kteří se návrhy obou smulv zabývali se podle něj shodují i na odmítnutí požadavku OSN na zvýšení kapacit k přijímání migrantů. "Maďarsko absolutně nesouhlasí s navrženým zavedením práva na překračování hranic a se zahrnutím migrace mezi základní lidská práva", konstatoval maďarský ministr. Maďarská vláda podle jeho pohlášení otázky spojené s migrací považuje za problémy z oblasti bezpečnosti státu. "Vláda i Zemský sněm se shodují, že o tom, kdo vstoupí na území Maďarska a kdo bude v Maďarsku moci pobývat, mohou rozhodovat pouze maďarské státní orgány", zdůranil ministr.
Maďarsko podle něj bude i nadále podporovat svou migrační politiku. "Žádný globální kompakt tuto skutečnost nemůže změnit ", uvedl ministr k vysvětlení právě učiněního oficiální kroku maďarských diplomatů.
Závěrem svého vystoupení shrnul pozici maďarské vlády, která byla podpořena i parlamentem. "Podle postoje Maďarska je nepřijatelné nahrazovat obyvatelstvo jednotlivých zemí lidmi přicházejícími z jiných zemí nebo kontinentů. Globální solidarita by proto měla být zaměřena na to, jak zastavit migraci", vysvětlil maďarský ministr zahraničí.
Česká vláda zatím svůj oficiální postoj k návrhu obou smluv nezveřejnila. K návrhům obou paktů ještě nebylo schváleno žádné stanovisko parlamentních výborů, které by měly vládě určit limity mandátu směrem k oběma smlouvám. Závazně zaúkolovat vládu ve věci návrhu obou mezinárodích smluv může plénum Poslanecké sněmovny. V návrhu pořadu sněmovní schůze, která je svolána na úterý 11. 9. 2018, tak jak jej vypracoval organizační výbory Sněmovny, však není zařazen žádný bod, který by se obou paktů týkal. Sněmovna má přitom pravomoc svým usnesením vládě zakázat mezinárodní smlouvu podepsat. Nebo má možnost jí nařídit sjednání výhrady k určitým jejím částem. K projednání mandátu vlády směrem k oběma paktům v parlamentních výborech a na plénu je přitom nejvyšší čas.
Návrhy obou smluv mají být na mezinárodním fóru veřejně projednány na 73. Valném shormážení OSN, které bude zahájeno v New Yorku 25. září. ČR na jednání bude zastupovat ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD), který je zároveň pověřený řízením Ministerstva zahraničních věcí.
Na rozdíl od minulých let se letošního zasedání Valného shromáždění OSN nezúčastní prezident republiky Miloš Zeman. Na minulém zasedání ostře kritizoval mimo jiné i právě přístup orgánů OSN k problematice migrace. Letos v červnu měl podle hradního mluvčího Jiřího Ovčáčka prezident požádat premiéra Andreje Babiše (ANO), aby jej na jednání Valného shromáždění OSN zastoupil. Předseda vlády však tento úkol "přehodil" na Hamáčka, který je mimo jiné i místopředsedou vlády a je kromě funkce ministra vnitra pověřen i řízením Ministerstva zahraničních věcí.
Podpis obou dokumentů by se podle Sekretariátu OSN měl uskutečnit na zvláštní konferenci OSN, která je svolána na polovinu prosince 2018 do Marrákéše.
Prezident republiky má podle Ústavy možnost vládě podpis obou paktů zakázat. Do poslední chvíle má možnost vládě odebrat pověření ke sjednání těchto smluv. Podle článku 63 odst. 1 písm. b) Ústavy "Prezident republiky sjednává a ratifikuje mezinárodní smlouvy; sjednávání mezinárodních smluv může přenést na vládu nebo s jejím souhlasem na její jednotlivé členy". V praxi má tedy možnost vládě kdykoli odebrat zmocnění ke sjednání jakékoli mezinárodní smluvy. A to i v okamžiku těšně před jejím podpisem. Tato jeho pravomoc se samozřejmě vztahuje i na návrhy obou paktů, které by v případě jejich sjednání byly tzv. smlouvami prezidentského typu. K jejich sjednání je nutný souhlas prezidenta a vlády. K tomu, aby jimi ČR začala být právně vázána, je však nutná ratifikace oběma komorami Parlamentu.
V případě jejich sjednání a ratifikace Parlamentem a podpisu prezidentem republiky by však podle článku 10 Ústavy byly nadřazeny národním zákonům. Což by znamnalo, že bychom museli podle nich předělat české zákony. Např. v zákoně o pobytu cizinců by musela být zrušena více než polovina ustanovení, které regulují vstup cizinců na naše území a pobyt v ČR.
Na toto riziko upozorňuje i analýza, která byla vypracována na maďarském úřadu vlády. "V případě přistoupení ke kompaktu by se jeho ustanovení staly součástí práva během soudní praxe, který by vytvořila příslušné precedenty", varoval bezpečnostní poradce maďarského premiéra.
V ČR donedávna i Ministersvo zahraničních věcí uvádělo, že by obě smlouby nebyly závazné.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Martin Kunštek
