„Je to v podstatě jeho biografie. Nejenom povídání o životě, ale určitá filozofie a vysvětlování určitých období. Stalinismu, chruščovismu, brežněvismu,“ uvedl ke Gračovovi bývalý zpravodaj Mladé fronty. „Co se mi zvláště líbilo, bylo to, jak vysvětluje, v čem stalinismus přežívá, jakým způsobem.“ Samotný křest publikace se uskutečnil v Atom Muzeu v Míšově, na hranici Plzeňského a Středočeského kraje, v bývalém úložišti sovětských jaderných hlavic, jediném svého druhu na světě.

Rusko není SSSR

„V Rusku jsou dva veliké kontrasty,“ vysvětloval přítomným Milan Syruček. „Dnešní Ruská federace je pravým opakem bývalého Sovětského svazu v tom smyslu, že je tam nejdivočejší kapitalismus, jaký si můžeme představit. Po Kajmanských ostrovech je to druhá země na světě s největšími sociálními rozdíly. Pro příklad – jedno procento obyvatel má stejné příjmy jako 71 procent ostatních. Do zahraničí, do daňových rájů, se ulily za posledních dvacet let 3 triliony dolarů a 5 trilionů dolarů v nezákonně vyvezených surovinách. To hovořím hlavně o těch 96 hlavních ruských miliardářích, kteří tyjí z té země. V tom jsou ty kontrasty. Přitom Rusko v roce 1998, a to Gračov ve své knize právě vysvětluje, vyhlásilo bankrot. Jeho ekonomika klesla na čtvrtinu úrovně roku 1945, tedy poválečného období se zničeným hospodářstvím. To vyneslo Putina k moci. Putin jako premiér dokázal tyto otázky řešit, i když samozřejmě můžeme diskutovat o metodách. Pokud Putina znám, neřekl bych, že by šel po nějakých výhodách pro sebe. Ostatně, být vládcem takové říše, k tomu nepotřebuji peníze,“ dodal Syruček. 

Poznat a pochopit

Stalinismus podle něj přežívá v několika věcech. „Řada lidí v něm vidí určitý symbol vítězství ve válce. Protože se Stalinem se umíralo, se Stalinem se šlo bojovat. Na druhé straně, za starého sovětského režimu nebyla ta nerovnost, nebyla sociální nerovnost. Lidi měli byť minimální, ale určité jistoty. Já jsem projel stovky vesnic a  pro ty lidi nebyla podstatná demokracie, ale to, aby se vůbec dostali do okresního města, aby měli vodu, protože 40 procent nemělo kanalizaci, 40 procent nemělo energii. To hovořím o konci 20. století. Teď je to z tohoto hlediska lepší. Proto 85 procent lidí podporuje Putina. Protože se jim žije lépe. Berte to prakticky,“ hodnotil Syruček současnou situaci v Ruské federaci právě pro mladší „rusobijce“, kteří „se osypou“, jen když vidí azbuku. „Oni  tam nikdy nepoznali demokracii, když bereme carské doby, pak Stalina, nyní Putina. Proč o demokracii usilovat, když je to pro ně neznámý pojem? Relativně. Je to zjednodušené, ale je to tak. Jiné je to v Moskvě a v Petrohradě. Možná ještě ve Volgogradě. Ale venkov, Sibiř, ty žijí zcela svým životem.“

Poté novinářský nestor, autor téměř třiceti faktografických knih, uvedl neuvěřitelnou vzpomínku jako zajímavost: „Kdysi jsem tam byl se svým přítelem, který objevil jednu rodinu, která žila v tajze od konce dvacátých let, kam odešla z náboženských důvodů. Oni nevěděli, že byla druhá světová válka. Žili z toho, co jim dala příroda. Narodili se jim tam dvě holky a dva kluci a ten Vasja Peskov, který je náhodou objevil z vrtulníku, tak byl prvním jiným člověkem, nerodinným, kterého vůbec v životě viděli. To bylo v roce 1985. Jedinou knihu, kterou měli a každý večer četli, byla Bible. Protože byli takzvaní starověrci,“ zavzpomínal Milan Syruček.