Dijsselbloem považuje rozhodnutí Atén o referendu za velmi smutné

Rozhodnutí řecké vlády uspořádat 5. července referendum o přijetí návrhů mezinárodních věřitelů je velmi smutné, řekl při příchodu na dnešní jednání ministrů financí zemí platících eurem šéf euroskupiny Jeroen Dijsselbloem z Nizozemska. Podle jeho názoru tento krok zavřel dveře, které byly dosud otevřené k jednáním, a euroskupina se musí nyní poradit o následcích. Podobně se vyjadřovali i další ministři, zástupce Řecka Janis Varufakis s novináři hovořit nechtěl. Podle německého ministra Wolfganga Schäubleho Řekové nyní jednostranně ukončili rozhovory a není o čem jednat.

Rozhodnutí o referendu ohledně návrhů mezinárodních věřitelů na řešení řecké dluhové krize oznámil v noci na dnešek řecký premiér Alexis Tsipras. Uvedl také, že Atény kvůli němu požádají o několikadenní prodloužení záchranného programu, který má vypršet 30. června.

Podle Dijsselbloema znamená vyhlášení referenda faktické odmítnutí posledních návrhů tří věřitelských institucí, tedy Mezinárodního měnového fondu (MMF), Evropské centrální banky (ECB) a Evropské komise. "To je velmi smutná situace. Potřebujeme od řeckého ministra slyšet, zda je to skutečně takto, zda jim dobře rozumíme. A pak budeme muset mluvit o důsledcích," dodal šéf euroskupiny.

Finský ministr Andreas Stubb si nemyslí, že by se po řeckém rozhodnutí eurozóna přiklonila k prodloužení programu. "V euroskupině si podle mě jasná většina myslí, že prodloužení programu je vyloučené... Oznámení o referendu bylo nepříjemným překvapením," uvedl. "Plán B se rychle rozvíjí a stává se plánem A," připustil Stubb například možnost spuštění kapitálových kontrol v zemi a dalších krizových opatření. Podobně se vyjádřil i jeho španělský kolega Luis de Guindos.

Belgický ministr financí Johan Van Overtveld označil celý nápad s referendem za bizarní. "Ptáte se občanů, co si o něčem myslí, a zároveň říkáte, že jako vláda stejnou věc odmítáte. Je to podle mne protimluv," poznamenal.

Ministři financí podle něj ale spíše než o referendu budou mluvit o programu jako takovém a celém vývoji z posledních dní a týdnů. Také on připomněl, že do konce stávajícího programu zbývají jen tři dny. "Budeme muset dnes rozhodnout," podotkl.

Slovenský ministr Peter Kažimír připomněl, že Řekové svou vládu zvolili, aby činila rozhodnutí.

Šéfka MMF Christine Lagardeová zdůraznila, že instituce se vždy vůči Řecku snažily o pružný přístup s cílem obnovit řeckou ekonomiku. K tomu jsou podle ní potřeba reformy. Lagardeová ale naznačila také možnost "práce s dluhem" ze strany věřitelů.

Eurokomisař pro hospodářské a finanční otázky Pierre Moscovici zopakoval, že cílem komise vždy bylo udržení Řecka v eurozóně. Rozdíly mezi institucemi a Aténami jsou podle něj omezené a jasně definované. "Rozhovory jsou od Tsiprasova oznámení samozřejmě přerušené, vidíme jaká je situace," připustil eurokomisař.

Řecko se v pátek s věřiteli neshodlo na otázce prodloužení záchranného programu o pět měsíců do listopadu. Možnost, že by eurozóna během té doby mohla Řecku pomáhat se splátkami dluhu, Atény odmítají s tím, že částka 16,3 miliardy eur (zhruba 400 miliard Kč) by jim nestačila. Řecko také tvrdí, že požadavky věřitelů na ekonomické restrikce by nevedly k hospodářské obnově země.