Miliardáři, diplomaté a Orbán. „Vyhlašte příměří!“ zní od nich. Ale jde i o Krym

19.10.2022 17:04

Ve Spojených státech, ale i v dalších zemích NATO postupem času sílí názory, že by měl být konflikt na Ukrajině urychleně vyřešen mírovou cestou, a to tak, že se Ukrajina vzdá minimálně anektovaného Krymu a obnoví hranice z doby před invazí. Podobný scénář navrhuje americký miliardář Bill Ackman, dříve podobné myšlenky uvedl nejbohatší muž světa Elon Musk. Ale nedávno se tak vyjádřil také diplomatický veterán Jack Matlock Jr. nebo maďarský premiér Viktor Orbán.

Miliardáři, diplomaté a Orbán. „Vyhlašte příměří!“ zní od nich. Ale jde i o Krym
Foto: Repro Twitter
Popisek: Maďarský premiér Viktor Orbán

Anketa

Má cenu pořádat demonstrace proti vládě?

hlasovalo: 32329 lidí
Miliardář Bill Ackman navzdory hrozící kritice ze strany americké veřejnosti otevřeně prohlásil, že by se Ukrajina měla vzdát veškerých nároků na Krym výměnou za ukončení bojů s Ruskem. Manažer hedgeového fondu Pershing Square se tak zařadil po bok rostoucího počtu bohatých podnikatelů a politiků, kteří naléhají na americkou vládu, aby vojensky podporovala Ukrajinu jen tak dlouho, než se Ukrajině podaří obnovit hranice z doby před ruskou únorovou invazí.

„Pokud se vrátíme ke stavu z 24. února, Rusko nebude odměněno za svou agresi a Ukrajina se může okamžitě začít obnovovat s podporou Západu. Tisíce životů budou zachráněny a zdroje mohou být investovány do obnovy Ukrajiny, nikoli do války, která povede jen k dalšímu ničení a smrti,“ uvedl Ackman podle informací serveru Fortune.com.

Začátkem října pronesl podobná slova Elon Musk nebo zakladatel společnosti PayPal David Sacks. Ti se taktéž vyslovili, že by Spojené státy měly navrhnout příměří na základě území, které existovalo před invazí na Ukrajinu, a Ukrajina by měla slíbit, že nevstoupí do NATO.

„Pokud to Moskva odmítne, válka bude pokračovat až do 23. února, kdy bude dosaženo konečné linie. Pokud bude chtít Ukrajina bojovat i poté, může tak učinit jako suverénní země, ale bez amerických zbraní a podpory,“ uvedl Sacks, že by válka mohla skončit ke konkrétnímu termínu.

To, že si Ukrajina klade nereálné cíle, když vyhlašuje, že osvobodí všechna anektovaná území včetně Krymu, řekl i bývalý velvyslanec v Sovětském svazu i Československu Jack F. Matlock Jr. Podle něj si  lídři Ruska i Ukrajiny stanovili nesplnitelné cíle a ani jeden účastník konfliktu nemá cíl, který by vedl k nastolení míru v regionu.

Matlock konstatuje, že anexe čtyř regionů sice nebude sousedy Ruska uznána, natož pak dalšími evropskými státy. Ani Ukrajina ovšem podle něho není schopna vytvořit stabilní a funkční stát v hranicích z roku 1991. Pokud se pokusí o znovudobytí všech území a USA a NATO ji v tom budou podporovat, Putin podle Matlocka Ukrajinu zdevastuje.

Matlock je přesvědčen, že k tomuto vývoji událostí nemuselo dojít. Připomíná, že studená válka skončila jednáními, ne vítězstvím a že k rozpadu Sovětského svazu došlo tlakem zevnitř, ne zvenčí. Válce se pravděpodobně dalo zabránit tím, že by Ukrajina dodržovala minské dohody, uznala Donbas jako autonomní entitu v rámci Ukrajiny, nespolupracovala s vojenskými poradci z NATO a slíbila, že do Aliance nevstoupí, míní Matlock, jak informoval server Responsiblestatecraft.org.

Kromě řady podnikatelů se pro mír vyslovují i politici, ať už jde o bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa nebo maďarského premiéra Viktora Orbána, který dokonce Trumpa označil za možnou klíčovou postavu mírových rozhovorů. Podle Orbána přinesou mírová jednání „hospodářskou úlevu,“ z čehož budou těžit všichni.

Orbán uvedl, že dokud bude válka pokračovat a Západ bude reagovat uplatňováním sankcí, inflace ani ceny energií neklesnou, a zdůraznil, že Brusel sankce „zpackal“ a nejsou spojeny s návrhy na snížení cen, v důsledku čehož musí Maďarsko za energie připlácet. „Zatímco Maďarsko bylo vyňato ze všech sankcí, které negativně ovlivňují jeho energetický trh, problémem zůstává, že jelikož je země součástí společného evropského trhu, je stále postižena vysokými cenami energií,“ uvedl Orbán podle serveru Abouthungary.hu.

„Konečným řešením boje proti vysokým cenám energií by bylo, kdyby Evropská unie upustila od své sankční politiky,“ řekl Orbán. K tomu by však bylo zapotřebí „velkého boje“, dodal. „Jsou tací, kteří mluví o tom, že je třeba vyhrát válku, ale jiní včetně Maďarska říkají, že je třeba okamžité příměří a následné mírové rozhovory,“ dodal maďarský premiér.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

válka na Ukrajině

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

autor: jma

FactChecking BETA

Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.

Přezkoumat
Radek Rozvoral byl položen dotaz

koalice

K čemu je, když uspějete ve volbách, když stejně nejste schopni se s nikým domluvit na koalici? Myslím teď hlavně ve sněmovně. Proč si z ANO děláte za každou cenu nepřítele, když by to mohl být potencionálně váš jediný koaliční partner, s kterým byste získali většinu ve sněmovně?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Zákaz Orbána v Bruselu neprošel. Konference NatCon pokračuje. Nový vývoj

16:50 Zákaz Orbána v Bruselu neprošel. Konference NatCon pokračuje. Nový vývoj

V Bruselu se začátkem týdne konala Konference o národním konzervatismu (NatCon), tu se bruselské úřa…