Do roku 2025 tak nemůže do hry vstoupit nikdo jiný, ani stát. Jedinou možností je se s těžaři domluvit, například na vzniku společného podniku. „Ta společnost nepochybně má legitimní očekávání ohledně budoucnosti, a pokud by někdo chtěl přijmout zákon, který by jí nakonec těžbu znemožnil, což z prohlášení ANO a KSČM cítím, pak to by byla věc, která by mohla zavdat příčinu k mezinárodní arbitráži. Ne to, že Havlíček podepsal memorandum, které vrací stát do hry,“ říká ministr.
Proč ale bylo nutné podepisovat memorandum dva týdny před volbami, vysvětluje Havlíček tím, že jednání probíhala několik měsíců, a když směřovala k podpisu, prý neuvažoval, kolik času chybí do voleb. „Šlo o to, vrátit stát zpátky do hry v situaci, kdy má druhá strana v ruce všechny platné licence, má přednostní právo na budoucí těžbu. Zkrátka nedopustit, aby stát úplně neztratil šanci se na těžbě v budoucnu podílet,“ upřesnil ministr.
Podle Havlíčka je celá kauza budoucí těžby lithia kvůli Babišovi neskutečně zpolitizovaná. Za podpisem si ministr ale stále stojí. „Největší riziko vidím v tom, kdyby někdo popřel celý legislativní proces. Společnost nepochybně má legitimní očekávání ohledně budoucnosti, a pokud by někdo chtěl přijmout zákon, který by jí nakonec těžbu znemožnil, což z prohlášení ANO a KSČM cítím, pak by to byla věc, která by mohla zavdat příčinu k mezinárodní arbitráži. Ne to, že jsem podepsal memorandum, které vrací stát do hry,“ zdůrazňuje Havlíček.
První kontakt ministerstva s Geometem přišel letos v květnu. Na sklonku příštího roku tak bude mít Geomet hotovou studii proveditelnosti, která mu teprve odpoví na otázku, zda se těžba opravdu vyplatí a zda do ní jít. Greenpeace tento týden poukázali na velmi nízké těžební poplatky, které byly změněné vloni, podle nichž by Česko dostávalo jen sedm promile z ceny vytěženého a prodaného karbonátu lithia.
Greenpeace navrhují zvýšit poplatky u všech nerostů včetně uhlí na deset procent. „Ve staré úhradové vyhlášce sazba za lithium vůbec nebyla. Z hlediska vývoje na světových trzích je ten poplatek, který jsme stanovili, už dnes skutečně velmi nízký. My jsme vycházeli ze světové ceny lithia v té době. Sazba byla odvozena jako pět procent z tehdy ověřené ceny na světových trzích s tím, že bude upravena v budoucnu aktualizací nařízení vlády, pokud budou známy přesné geologické, báňsko-technické a ekonomické parametry případné těžby. Nařízení vlády však umožňuje jeho úpravu podle aktuální potřeby, o těch deseti procentech je možné se bavit, zákon nám to umožňuje. Stát, a zřejmě příští ministr průmyslu a obchodu, na to bude muset reagovat,“ dodal ministr.
Organizace Good Governance bývalého náměstka ministra financí Lukáše Wagenknechta tento týden poukázala na nejasnou vlastnickou strukturu European Metals Holdings (ovládá Geomet). Její majitel má sídlo na Britských panenských ostrovech, vlastníky svých akcií nezveřejňuje. Ministr se tak musel zamyslet nad tím, zda vláda neporušila své programové prohlášení, ve kterém slíbila nespolupracovat s takovými firmami. „Prvopočátek byl ve chvíli, kdy firma dostala průzkumné licence, zejména v těch letech, kdy už měla majitele z ciziny. Tehdy je měl stát, tedy ministerstvo životního prostředí, prověřovat, vyžádat si vlastnickou strukturu,“ upřesnil Havlíček.
Jestli to úředníci mohli vůbec takto udělat, je podle Havlíčka otázka pro ministerstvo životního prostředí. Ministrovi je to sice vyčítáno kvůli memorandu, podle jeho slov ale neměli s kým jiným jednat a snažili se hlavně o to, aby stát nevypadl ze hry. Majitelé European Metals prý byli důvěryhodní. „Prověřovalo je australské velvyslanectví, které nám sdělilo, že je to důvěryhodný partner,“ uzavřel ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: dah
