„Ministr spravedlnosti Robert Pelikán je opravdu, ale opravdu mimořádný dobytek. Soudkyně Králová nesoudila v kauze Jany Nagyové tak, jak si Strana a Vláda přála, a tak navrhuje její odvolání. Otec bolševická svině a syn se potatil,“ zmínil ostře Štěpánek, jenž býval členem Rady pro rozhlasové a televizní vysílání a nyní figuruje v hnutí Alternativa pro Česko.
Ministr spravedlnosti Robert Pelikán podal kárnou žalobu na soudkyni Helenu Královou. Navrhuje její odvolání z funkce. Informaci České televize potvrdila ČTK mluvčí Ministerstva spravedlnosti Tereza Schejbalová. Soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 1 je známá z mediálně sledovaných kauz údajného zneužití Vojenského zpravodajství současnou manželkou bývalého premiéra Petra Nečase (ODS) Janou Nečasovou (dříve Nagyovou) a případem bývalých manažerů Čepra. Obě tyto kauzy jí odvolací senát odebral.
Podle Pelikána se Králová při svých rozhodnutích opakovaně neřídila závaznými pokyny nadřízeného soudu, aniž to patřičně zdůvodnila a vyargumentovala. „Zaviněně porušila povinnosti soudce a ohrozila důvěru v nezávislé, nestranné, odborné a spravedlivé rozhodování soudů,“ cituje web ČT z dokumentu.
Kárným proviněním soudce se rozumí buď zaviněné porušení soudcovských povinností, nebo zaviněné chování, kterým soudce narušuje důstojnost soudcovské funkce nebo ohrožuje důvěru v rozhodování soudů. Ministr spravedlnosti může navrhnout zahájení kárného řízení proti jakémukoliv soudci. Stejnou pravomoc má i prezident. Kárnou žalobu projednává Nejvyšší správní soud. Podle závažnosti provinění může soudci uložit důtku, snížení platu, odvolání z funkce předsedy soudního senátu nebo odvolání z funkce soudce.
Návrh na zahájení kárného řízení může ministr podat do půl roku ode dne, kdy se dověděl o skutečnostech týkajících se kárného provinění, nejpozději však do tří let od jeho spáchání.
Pokud v kárné žalobě navrhl odvolání z funkce, může ministr soudkyni výkonu funkce dočasně zprostit, a to až do pravomocného skončení kárného řízení. Proti rozhodnutí o dočasném zproštění funkce by Králová mohla vznést námitky, které by ale neměly odkladný účinek. Po dobu dočasného zproštění pobírá soudce polovinu svého platu. Jestliže o funkci nakonec nepřijde, zbytek se mu poté doplatí.
Soudkyně Králová se s pražským městským soudem neshodla v kauze zpravodajců. Poté, co aktéry případu opakovaně zprostila viny, zpochybnil jiný senát městského soudu její nestrannost a vytkl jí nelogické hodnocení důkazů. Věc proto loni v prosinci přidělil nové soudkyni. V dubnu letošního roku ji pak odvolací senát odebral i kauzu Čepra týkající se bývalého generálního ředitele Tomáše Kadlece a obchodního ředitele Alexandra Houšky. Podle obžaloby oba porušili nevýhodnými transakcemi z roku 2005 povinnosti při správě cizího majetku a státnímu podniku způsobili škodu 156 milionů korun. Soudkyně Králová dvojici osvobodila, a to celkem třikrát – nejprve v roce 2013, poté o dva roky později a naposledy loni v září. Poslední z verdiktů zrušil pražský městský soud v dubnu, poslal věc zpátky na obvod k dalšímu projednání a nařídil výměnu soudce. Předsedkyně odvolacího senátu pražského městského soudu Eva Brázdilová mimo jiné konstatovala, že soudní senát pod jejím vedením opakovaně nerespektoval rozhodnutí nadřízených soudů a „zcela ignoroval“ i právní názor Nejvyššího soudu.
Kauzu takzvaných poslaneckých trafik, která vedla v roce 2013 k pádu Nečasovy vlády, Králová nadále rozhoduje. Pražský městský soud na jaře zamítl stížnost státních zástupců, podle nichž je Králová podjatá. Poslední soudní jednání bylo 7. září. Dalších sedm jednacích dní soudkyně stanovila na období od října do prosince.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vef
