„Je to nesmírně složité, a proto to trochu vázne,“ komentoval ministr obrany, jak to vidí s možnou diplomatickou domluvou. „To, co se od politiků čeká, není jen rázné slovo, ale i činy. Je to ale strašně těžké,“ zopakoval a připustil, že letecké útoky, které vede západní koalice proti IS, nemohou nijak výrazně zabodovat. „Zaráží mě, že se až po takové době cíleně bombardují kolony a zásoby ropy, jež by mohly ohrozit ekonomiku dovnitř Islámského státu,“ dodal.

„Nechci generalizovat, ale myslím, že většina válečných konfliktů je spojena s nějakým byznysem. Jsou tam Asad, Turecko, Irák, kteří jejich ropu mohou využívat, i když proti nim bojují. Jádrem problému je otázka, s kým se spojit proti těm, proti nimž bojujeme,“ řekl dále Stropnický, podle kterého se ministři obrany v názoru na pozemní útoky vůči Islámskému státu neliší.

Je možné nějaké dosavadní řešení s Asadem. A mohou se překreslovat hranice

„Do pozemní operace se nikdo nežene. Je to riskantní s nejistým odstupem. Znamená to detailní monitorování, ale i riziko představit si, že by byl celý svět zaplaven ztrátami, které by asi nebyly malé. Lidé chtějí, aby se to vyřešilo, ale nechtějí krev. Je to nerovný souboj. ISIL oproti nám po té krvi volá,“ koketoval ministr obrany s myšlenkou pozemní akce v Sýrii. Podle něj by ale zároveň bylo naivní si myslet, že k tomu nedojde, protože například Německo už je na hranici toho, koho může přijmout, a tak bude třeba jednat. „Pokud by k pozemní operaci došlo, pak by to chtělo, aby všichni ti, kteří jsou spojenci, měli propracovaný plán. Nechci strašit, že se to stane, ale může se to tak stát,“ vyslovil Stropnický svou obavu a dodal, že Česká republika by se akce zúčastnila pravděpodobně v doplňkových a osvědčených věcech, jako jsou zdravotnická nebo protichemická složka.