„Je to nesmírně složité, a proto to trochu vázne,“ komentoval ministr obrany, jak to vidí s možnou diplomatickou domluvou. „To, co se od politiků čeká, není jen rázné slovo, ale i činy. Je to ale strašně těžké,“ zopakoval a připustil, že letecké útoky, které vede západní koalice proti IS, nemohou nijak výrazně zabodovat. „Zaráží mě, že se až po takové době cíleně bombardují kolony a zásoby ropy, jež by mohly ohrozit ekonomiku dovnitř Islámského státu,“ dodal.
„Nechci generalizovat, ale myslím, že většina válečných konfliktů je spojena s nějakým byznysem. Jsou tam Asad, Turecko, Irák, kteří jejich ropu mohou využívat, i když proti nim bojují. Jádrem problému je otázka, s kým se spojit proti těm, proti nimž bojujeme,“ řekl dále Stropnický, podle kterého se ministři obrany v názoru na pozemní útoky vůči Islámskému státu neliší.
Je možné nějaké dosavadní řešení s Asadem. A mohou se překreslovat hranice
„Do pozemní operace se nikdo nežene. Je to riskantní s nejistým odstupem. Znamená to detailní monitorování, ale i riziko představit si, že by byl celý svět zaplaven ztrátami, které by asi nebyly malé. Lidé chtějí, aby se to vyřešilo, ale nechtějí krev. Je to nerovný souboj. ISIL oproti nám po té krvi volá,“ koketoval ministr obrany s myšlenkou pozemní akce v Sýrii. Podle něj by ale zároveň bylo naivní si myslet, že k tomu nedojde, protože například Německo už je na hranici toho, koho může přijmout, a tak bude třeba jednat. „Pokud by k pozemní operaci došlo, pak by to chtělo, aby všichni ti, kteří jsou spojenci, měli propracovaný plán. Nechci strašit, že se to stane, ale může se to tak stát,“ vyslovil Stropnický svou obavu a dodal, že Česká republika by se akce zúčastnila pravděpodobně v doplňkových a osvědčených věcech, jako jsou zdravotnická nebo protichemická složka.
Šéf české obrany se vyjádřil i k situaci kolem syrského prezidenta Bašára Asada. Toho prý česká vláda v žádném případě nemůže podporovat, protože stojí za několika tisíci mrtvých občanů ve své zemi. Zároveň ale připustil, že by mohlo dojít k nějakému konsenzu s Asadem. „Mohou se překreslovat hranice, protože například Kurdové mají ambici a sen vytvořit vlastní stát,“ řekl k etniku, kterého je na území Sýrie kolem pětatřiceti milionů, a poznamenal, že Asadův režim byl původně jedním z těch poklidných, byť ne rozhodně demokratických.
„Nejsem optimista, který by očekával, že to tam vyřeší volby,“ uvedl v televizi Stopnický, podle kterého bude v Sýrii jakési přechodné období, a to s Asadem nebo bez něj.
Rozpočet armády je lepší a blížíme se k hranici rozvoje
Následně se ministr obrany a také známý herec vyjádřil k výroku republikánského amerického kandidáta na prezidenta Donalda Trumpa, který by prý nepřijal už žádné další muslimy. „Mám pocit, že politik v kampani často ztrácí soudnost, v USA je to číslo i vzhledem k rozloze naprosto zanedbatelné. Beru to jako populistické gesto, protože například ve Slovinsku je to s proudícími lidmi mnohem horší,“ podotkl a zastal se svého spolustraníka a ministra spravedlnosti Roberta Pelikána, který má v otázce uprchlické krize spíše pozitivní názor na přijímání, ale je mnohými lidmi obviňován, že tomu tak je, protože jeho bratr vyznává islám. „Beru to jako diskriminační věc, tohle ve svobodné společnosti nejde,“ zhrozil se nad řečmi kolem Pelikána.
„Oslovili jsme Maďary a Slovince, kterým jsme dohromady nabídli asi padesát lidí,“ řekl Stropnický, podle něhož do oblastí zemí, které se nejvíce potýkají s uprchlíky, putovaly hlavně polní kuchyně a některé stavební stroje. „Pomoc drobná, ale i z hlediska psychologického nesmírně důležitá,“ dodal ministr obrany s tím, že někteří členové vyslaných sil měli z pomoci smíšené pocity, protože je prý pravda, že většina lidí, kteří přecházejí hranice, jsou mladí muži, u nichž to nevypadá, že prchají před válkou.
V závěru svého vystoupení pak Stropnický komentoval i stav české armády. „Minulý týden se do armády přihlásilo 200 lidí, což je perfektní, a příští rok budeme konečně v plusu,“ řekl a posléze dodal, že je na tom armáda lepe i s rozpočtem, protože se blíží k rozpočtu padesáti miliard ročně. „Ve chvíli, kdy je rozpočet nad padesát miliard, tak už se dá hovořit o nějakém rozvoji a ne jen o údržbě,“ vysvětlil.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jzd
