„Kůrovcová kalamita je nepochybně největší od dob Marie Terezie. Kůrovec začal žrát hospodářské lesy, kde se mnohdy nezasahovalo, ač se mělo,“ uvedl Brabec. Také Toman připustil, že kromě sucha se na šíření kůrovce podílela i pochybení při hospodaření v lesích. V postižených oblastech je podle ministra nyní cílem zpomalit rozpad smrkových porostů, v dalších částech země pak zastavit šíření kůrovce.
Brabec pochybení svého úřadu odmítl. Poznamenal, že inspekce životního prostředí v minulých letech udělila za chybné hospodaření v lesích pokuty za 18 milionů korun a stovky nápravných opatření. „Lesy ČR opakovaně ujišťovaly, že situaci mají pod kontrolou a boj s kůrovcem zvládnou,“ uvedl.
Poslanec ODS Jan Zahradník namítal, že Brabec nese za šíření kůrovce odpovědnost prosazením bezzásahových území v národních parcích. Ministr se proti tomu ohradil. „Není pravda, že kůrovec se šíří z národních parků. Že by ze Šumavy kůrovec doletěl až do Beskyd, takového turbokůrovce nikdy nikdo neviděl. Myslím, že ho nemá ani armáda,“ poznamenal Brabec. Zahradník namítl, že kůrovec se šíří i přepravou pokácených zasažených smrků.
Toman uvedl, že 6 000 chybějících lidí pro těžební práce by mohli tvořit zahraniční pracovníci. Ministr si také posteskl, že na trhu je nedostatek přípravků proti kůrovci a že 20. července chce o tom jednat s výrobci a distributory. Toman zmínil navýšení dotací na asanaci zasažených lesů pro jejich soukromé vlastníky z letošních 550 milionů korun na 1,15 miliardy korun v příštím roce.
Problémem jsou podle ministra rovněž vyčerpané kapacity pro zpracování vytěženého dřeva a jeho skladování. Nyní je to 1,4 milionu krychlových metrů dřeva, zatímco potřeba je uskladnit 2,5 milionu. Toman v této souvislosti zmínil možnost využití brownfieldů.
Do debaty o kůrovcové kalamitě se přihlásila desítka poslanců, v jejím závěru by Sněmovna měla přijmout doporučení vládě.
Psali jsme:
autor: čtk
