Ve dvaceti esejích své knihy hledá Miroslav Hroch příčinné vztahy, které se těmito proměnami proplétaly. Dějiny nelze omezit na dějiny národní, ale je třeba jejich výklad zařadit do souvislostí dějin evropských. Sem patří také zamyšlení nad tím, proč vývojové změny probíhaly na evropském území nestejně rychle, nerovnoměrně. Například: Proč získaly země západní Evropy během raného novověku nadvládu nad světem? Čím se liší minulost Evropy od dějin ostatních kontinentů? Lze vysvětlit nerovnoměrný vývoj jednotlivých zemí Evropy? Můžeme uplatňovat komparativní přístup při rozboru a výkladu evropských dějin na cestě k moderní společnosti? Proč zvítězila reformace jen v některých evropských zemích? Má smysl klást si otázku „co by se stalo, kdyby“? Jaký je vztah mezi historickou možností a alternativou vývoje?
Miroslav Hroch podle sociologického nakladatelství SLON nazírá minulost jako soustavu příčin a následků, z nichž ty dlouhodobé mnohdy sahají až k dnešku. Neomezuje se přitom na české národní dějiny, ale naopak považuje za základní východisko studium dějin Evropy. Výklad našich národních dějin zařazuje do souřadnic dějin evropských, při čemž je jakýmsi zprostředkujícím polem prostor středoevropský. Takový pohled tedy nehledá jen souvislosti změn v časovém sledu, podél časové osy, ale také sleduje, jakými proměnami ve stejné době procházely rozdílné regiony či národy Evropy. Ať již ve vzájemném ovlivnění, či bez přímých vzájemných vztahů. V centru pozornosti jsou tedy klíčové změny, které proběhly v různých evropských zemích, někdy synchronně, jindy i se značným časovým posunem.
Vysoce erudovaná a do hloubky zpracovaná kniha vychází v těchto dnech.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: tan
