V aktuálním vydání rubriky Týden v médiích se nedávno zvolený člen Rady Českého rozhlasu Petr Žantovský věnoval novele poplatkového zákona pro veřejnoprávní média, kterou představil ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Podle vládního záměru má mít úprava v podstatě pouze technický charakter, a proto se po rozhodnutí kabinetu nemění samotné zákony o České televizi a Českém rozhlasu, ale pouze zákon poplatkový. Hlavní změnou je zavedení institutu rozpočtového financování, které by mělo nahradit dosavadní koncesionářské poplatky.

Tento model přitom není v evropském kontextu žádnou novinkou, neboť jiný než poplatkový systém financování dnes úspěšně využívá sedmnáct ze sedmadvaceti zemí Evropské unie. Na rozdíl od zahraničí však v České republice tento krok vyvolává ostré politické debaty a silný odpor. K situaci se vyjádřil i Žantovský, jenž zdůraznil, že rozhodování o financování je plně v rukou politické elity a parlamentu, a nikoli samotných radních, kteří do podoby zákona nemohou mluvit. Výslednou podobu financování bude podle něj možné věcně kritizovat až na základě toho, jak bude v praxi fungovat.

Kolem legislativního návrhu se však již dopředu strhla lavina ostrých reakcí. Generální ředitel České televize Hynek Chudárek v této souvislosti varoval před drastickými dopady na chod instituce. Podle jeho slov bude novinka znamenat velké propouštění a výrazné omezení vlastní tvorby. Chudárek doslova prohlásil, že „s takovými penězi oni neumějí pracovat“.

Tento výrok ovšem vyvolal kritiku ze strany veřejnosti i mediálních odborníků. Žantovský namítá, že pokud management neumí vyjít se stanoveným rozpočtem, vyvolává to otázky o jeho manažerských schopnostech. I specifický provoz veřejnoprávních médií totiž vyžaduje schopnost přizpůsobit výdaje reálným příjmům a zdrojům. Od vrcholových manažerů se očekává flexibilita a schopnost reagovat na ekonomickou realitu i v době, kdy státní finance nejsou v ideálním stavu a je nutné šetřit.

Současný tlak médií na zachování stávajícího objemu peněz navíc podle Žantovského názoru neodpovídá realitě minulých let. Například v roce 2024 fungovaly instituce s výrazně nižšími rozpočty, které se skokově navýšily až po přijetí legislativy, jež přinesla kvanta nových poplatníků z řad právnických osob i uživatelů moderních technologií. Média tak na základě tohoto přechodného období nadimenzovala své náklady, na které nyní scházejí finance. Propojování nového způsobu financování s ohrožením redakční nezávislosti tak Žantovský označuje za zástupný argument, který nemá věcné opodstatnění, a celou debatu vnímá spíše jako boj o ekonomické zájmy konkrétních lidí v médiích a politických sil, které stojí za nimi.

Fotogalerie: - Okolo Popradu

„Pojďme nechat ten systém naběhnout a uvidíme, jestli to bude s dobrou nebo špatnou zkušeností. Samozřejmě všechno na světě se dá sabotovat, když je dobrá ‚dobrá vůle‘. Já nevěřím, že stávající managementy těch dvou institucí se uchýlí k něčemu tak tristnímu. Nicméně nic na světě není vyloučeno, uvidíme. Každopádně tahle diskuse je politická nebo politicko-ekonomická. Samozřejmě jde o ekonomické zájmy lidí v médiích a politické zájmy těch, kteří stojí za nimi a dneska jsou pravděpodobně spíše v opozici,“ domnívá se Žantovský.

Veřejnoprávní média mají poskytovat prostor všem relevantním názorům

Velké pobouření v uplynulých dnech vyvolal výrok poslance SPD Josefa Nerušila, který bývá v novinových titulcích často zkracován do teze, že by vládní koalice chtěla vykonávat přímou kontrolu nad obsahem vysílání veřejnoprávních médií. Podle mediálního experta Žantovského se však jedná o klasickou ukázku zkreslené interpretace, která je v českém mediálním prostředí běžná. Nerušil totiž pouze poukázal na to, že by jednotlivé rady České televize a Českého rozhlasu měly využívat nástroje, které běžně fungovaly i v minulosti.

Mgr. Josef Nerušil

• SPD
• poslanec

Sympatizovat Profil Položit dotaz Odpovědi Hodnotit Štítky

Jedná se především o možnost zadat si za určité časové období nezávislý monitoring, který by sledoval například vyváženost účasti jednotlivých politických stran a politiků v diskusních pořadech nebo způsob, jakým jsou interpretovány konkrétní společenské události. Žantovský v této souvislosti připomněl situaci z doby před čtyřmi lety, kdy po vypuknutí konfliktu na Ukrajině tehdejší Rada Českého rozhlasu nechala vypracovat analýzy zjišťující, ve kterých pořadech dostávaly prostor spíše proruské zájmy a ve kterých naopak ukrajinské názory.

Zadávání podobných analýz ovšem podle Žantovského samo o sobě v žádném případě neznamená zavedení cenzury nebo obsahové kontroly, jak nyní tvrdí někteří komentátoři a novináři ve snaze záměrně vyhrotit atmosféru kolem debaty o financování veřejnoprávních médií. Dohlížecí rady mají ze zákona povinnost kontrolovat nejen hospodaření či volit a odvolávat generální ředitele, ale také dbát na dodržování platné legislativy. Zákon o České televizi i zákon o Českém rozhlasu přitom jasně stanovují, že instituce musí poskytovat objektivní a pluralitní informace bez ohledu na politické, náboženské či etnické různice. Pokud vysílání tento prostor všem relevantním názorům nedává, je povinností rady na to upozornit.

Fotogalerie: - Rozloučení se Zdenou Mašínovou

Podle Žantovského nebylo cílem poslance Nerušila, který v minulosti sám v Radě Českého rozhlasu zasedal, nic jiného než na tuto zákonnou povinnost poukázat. „Je mi líto, že se u nás politicko-mediální boj vede takhle pokřiveně, že se vezme jakákoli věta, vytrhne se její část z kontextu a vytvoří se z ní klacek, aby bylo možné mlátit někoho po hlavě. Proč ignorujeme fakta, jak jsou vyřčena, nebo věty tak, jak zní, a proč z nich vytahujeme jenom věci, které se nám hodí, nebo naopak nehodí? To je myslím závažná vada současné mediální a společenské komunikace,“ řekl Žantovský.

V Příčovech se bude diskutovat o konfliktech i roli médií

Na závěr Žantovský připojil již tradiční každoroční pozvánku na nadcházející setkání na zámku v Příčovech, jehož podrobnosti byly v těchto dnech čerstvě zveřejněny. Akce se uskuteční 22. srpna, což nese silnou symboliku, neboť jde o den po výročí srpnové okupace. Podle Žantovského není tento akcent na zásadní historickou událost vůbec od věci. Setkání nabídne kromě společenského programu, hudby či modliteb také možnost zakoupit si rozličné knihy a časopisy, avšak jeho hlavním pilířem budou tři tematické diskusní panely. Ty se letos zaměří na otázky vnitropolitické, zahraničněpolitické a mediální.

Fotogalerie: - Daj-li medaili

V rámci mezinárodněpolitického bloku vystoupí Stanislav Novotný, Michal Svatoš a Erik Best, kteří budou společně debatovat na vysoce aktuální téma příčin a následků současných globálních konfliktů. Druhý panel povede Michal Semín. Diskuse s názvem „Ani na Západ, ani na Východ aneb možné podoby středoevropské spolupráce“ se dotkne hlubší geopolitické reality a osudu Visegrádské čtyřky. Podle Žantovského dává tato regionální spolupráce bývalých sovětských satelitů velký smysl ve vztahu k Bruselu a Americe, stejně jako k Moskvě. Zároveň vyjádřil politování nad snahami současných opozičních i probruselských politiků vliv těchto zemí umenšovat a spolupráci upozaďovat. Mezi pozvanými řečníky se objeví profesor Petr Drulák ze spolku Svatopluk, docent a uznávaný akademický slavista Michal Téra a historik Petr Bahník.

Samotný závěr celého setkání pak bude patřit mediální diskusi, která se zaměří na klíčové pojmy jako nestrannost, nezávislost, objektivita a vyváženost v současné žurnalistice. Žantovský upozornil, že debata se nebude zdaleka omezovat pouze na veřejnoprávní instituce, ale zhodnotí celou českou mediální scénu. Jako panelisté se představí osvědčená autorská dvojice Thomas Kulidakis a Marek Stoniš, známí svým společným podcastem deníku To či vystupováním na CNN Prima News. Vedle nich zasedne také „klasik žánru“ Vladimír Železný, zakladatel a dlouholetý šéf televize Nova. Sestavu doplní Petr Štěpánek, bývalý člen Rady pro rozhlasové a televizní vysílání i Českého telekomunikačního úřadu. Žantovský vyjádřil naději, že se v Příčovech sejde velký počet návštěvníků a zakončil slovy: „Se všemi z vás se budu moc těšit na viděnou, na shledanou, přijeďte v hojném počtu.“

Psali jsme:

Pirátský fízlíček, dělá se mi špatně. Žantovský nasvítil špinavý boj o ČT

Už je to zase tady. Strašidlo oživené stávkou v ČT

Tajemství odporu na Úřadu vlády. Jedna věta vysvětlila bouři

Právník Kolman: Jak se stal z Petra Žantovského „dezolát“