Plíhalová na začátku líčí zážitek ze základní školy, kdy její romská spolužačka byla přesunuta do zvláštní školy: „Když po pár měsících první třídy odvedli mou spolužačku Martinu Giňovou do speciálky, vůbec jsem nechápala, co se děje. Jednak mi Martina připadala jako každá jiná spolužačka, jednak jsem nerozuměla tomu, čemu dnes říkáme institucionální rasismus. Že by byly cesty předem vyšlapané tak, aby se po nich některým šlo lépe než druhým?“
Plíhalová se poté na rozdíl od své bývalé spolužačky dostala na dobrou školu v Londýně: „Já na rozdíl od Martiny byla bílé děcko s pohodlným dětstvím, které se díky svým privilegiím dostalo až na elitní školu do Londýna. Jako spoluzakladatelka kolektivu #SeligmanMustFall, který vzdoruje násilné historii katedry antropologie na London School of Economics and Political Science, jsem pronikla do globálního společenského hnutí odmítajícího pozici ‚univerzity‘ nejen jako koloniálního aktéra, ale i její pozici legitimního tvůrce vědění.“
Antropoložka dále píše o svých politických vzorech: „Postkoloniální teoretička Gayatri Spivak chápe kolonizaci jako vykreslování západních hodnot jako jediných správných nejen pro Evropany, ale i pro celou planetu.“
A popisuje své rozčarování z České republiky po návratu z Londýna. „Právě i proto mě po návratu z Londýna, ohniska dekolonizace, fascinovalo, že se Češi tváří, jako by se jich to netýkalo. Česká republika profituje z civilizační bělosti a je načase začít se aktivně ptát, jak, kým a pro koho byl svět kolem nás postaven.“
Ale ani na Západě není podle Plíhalové vše v pořádku: „K roku 2020 je ve Velké Británii 21 tisíc profesorů. 140 z nich se hlásí k černé rase. Na London School of Economics, kde jsem studovala a bojovala za přístupnější vzdělávání, byl černý profesor jeden. Hlavní knihovna katedry antropologie, místo každodenního setkávání studentů, tradičně nesla jméno Charlese Seligmana. Charles Seligman byl zakladatelem katedry a jeho nejvýznamnější prací byla hamitská hypotéza, podle které národy severní Afriky měly geneticky blíže k židovsko-křesťanské tradici než národy subsaharské. Hamitská hypotéza je dodnes jedním z proudů ospravedlnění fašistických ideologií. Po publikování otevřeného dopisu katedře, ve kterém jsme žádali o přejmenování knihovny, trvalo dva roky urputného boje, než k tomu doopravdy došlo.“
Co podle Vás nejvíc pomáhá proti koronaviru?Anketa
„Absurdita české obsese Západem tkví v tom, že ji používáme jen tehdy, když se nám to hodí. Neoliberalizace v devadesátkách? Ano, prosím. Jakmile však celý Západ protestuje proti rasismu institucí a volá po přehodnocení vztahu ke své kolonialitě, Česko se jen usmívá. Česká republika je přitom i dnes aktivním neokolonizátorem. Škoda Auto, která na dani z příjmu odvádí státu nejvíce, se živí outsourcingem z Indie a Číny. Naše zbrojovka je dlouhodobý kamarád Izraele,“ kritizuje Plíhalová svoji domovinu.
Pak si v závěru článku trochu posype hlavu popelem, vzpomene opět se slzou v oku na svou romskou spolužačku a vše je, zdá se, v pořádku, jedeme dál: „Moc dobře vím, že žiju ve světě, který byl postaven spíš pro moje tělo než pro tělo mé spolužačky Martiny. Svá privilegia chci ale využít ke zpochybňování toho, komu je vůbec dovoleno filozofovat a čí myšlenky tvoří náš svět. V Česku se bude náročné téma dekolonizace vůbec otevírat, a i proto jsem neskutečně nadšená z iniciativy Dekolonizace. Dekolonizace je totiž především kritické přemýšlení o tom, kým a pro koho byly cesty, po kterých kráčíme světem, prošlapány,“ píše Plíhalová.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
