První otázku, na kterou respondenti v průzkumu odpovídali, bylo, zda je důležité své názory projevovat na demonstracích. 16 % respondentů si bylo jistých, že takto projevovat své názory důležité je, 36 % se k tomuto názoru klonilo, naopak 28 % si nemyslelo, že se jedná o důležitou věc. 12 % respondentů pak bylo přesvědčeno, že to důležité není, a 8 % na tuto otázku nedalo odpověď.
„Tvrzení, že je důležité vyjadřovat svůj názor účastí na demonstracích, výrazně častěji podpořili studenti a obecně mladí lidé ve věku do 30 let, dotázaní žijící v Královéhradeckém či Olomouckém kraji, z hlediska politické orientace potom respondenti, kteří se řadí na pravou stranu politického spektra, a dotázaní, kteří by ve volbách chtěli podpořit Piráty, ODS, STAN nebo TOP 09. Naopak lidé nad 60 let, důchodci, obyvatelé Karlovarského kraje, dotázaní řadící se na škále politické orientace jednoznačně na levo a respondenti, kteří by ve volbách hlasovali pro SPD, KSČM nebo Trikolóru, častěji nepovažovali za důležité vyjadřovat vlastní názor formou účasti na demonstracích,“ píší autoři studie o rozdělení hlasujících.
Další otázka se týkala povědomí o demonstracích. Plných 20 % respondentů prohlásilo, že o demonstracích neslyšelo. 16 % slyšelo o demonstracích, ale neví, čeho se týkají. Největší část (36 %) má hrubé povědomí o tom, o co chvilkařům jde, a 28 % „ví dobře, čeho se týkají“. Dle CVVM o demonstracích významně častěji neslyšely ženy a lépe jsou informovaní mladší lidé ve věku 20 až 29 let, s vysokoškolským vzděláním, studenti, podnikatelé a osoby samostatně výdělečně činné, obyvatelé Prahy, dotázaní hodnotící životní úroveň vlastní domácnosti jako dobrou, lidé řadící se na pravou stranu politického spektra, voliči Pirátů či STAN a respondenti, kteří označili za rozhodně důležité vyjadřovat své názory formou účasti na demonstracích.
Psali jsme:
„Odpověď, že o demonstracích vůbec neslyšeli, nebo slyšeli, ale neví, čeho se týkají, častěji volili respondenti se základním vzděláním, špatnou životní úrovní vlastní domácnosti, nezaměstnaní, lidé řadící se na škále politické orientace do středu a voliči ČSSD,“ dodávají autoři.
Hůř pro spolek dopadl výzkum podpory spolku. Pro se vyjádřilo dohromady 32 % respondentů, z toho 11 % by se dalo nazvat skalními sympatizanty. Naopak 52 % bylo proti spolku a z toho nadpoloviční většina je „rozhodně nepodporuje“. 16 % respondentů se nevyjádřilo ani tak, ani tak. Rozdělení respondentů také asi nepřekvapí.
Větší podporu demonstracím pořádaným spolkem Milion chvilek pro demokracii vyslovují mladí lidé ve věku do 30 let, občané s vysokoškolským vzděláním, dobrou životní úrovní, studenti, vyšší odborní zaměstnanci, dotázaní, kteří se sami zařazují na pravou stranu politického spektra, obyvatelé Prahy a Královéhradeckého kraje a z hlediska stranických preferencí voliči ODS, TOP 09, Pirátů a STAN.
S menší podporou a naopak častějším odmítnutím se tyto akce setkávají u lidí nad 45 let věku, se středním vzděláním bez maturity a vyučených, důchodců a kvalifikovaných dělníků, u respondentů, kteří se na škále politické orientace sami zařadili do středu nebo k levici, obyvatel Plzeňského a Libereckého kraje a voličů ANO a SPD.
Fotogalerie: - Oběd v Lánech
Jako poslední dostalo 1 052 respondentů otázku, zda přispějí demonstrace k dosažení cílů spolku Milion chvilek pro demokracii. Výsledky se velice podobaly předchozí otázce. Dohromady 28 % si myslí, že demonstrace přispějí k dosažení cílů deklarovaných Mikulášem Minářem, naopak 51 % si myslí opak. Více než pětina dotázaných si však nebyla jista, jaký bude efekt demonstrací. Rozdělení hlasujících se pak opět podobalo předchozích otázkám.
Novinář Erik Best poznamenal, že výsledky Milionu chvilek pro demokracii se podobají výsledkům průzkumu, kterých dosáhl předseda ČSSD Jan Hamáček.
Fotogalerie: - Terezín a Aida
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: kas
