Známe se z doby, kdy jste vedl dětský parlament v Mostě. Zdají se vám vaše tehdejší klukovské představy o politice naivní, nebo to byl dobrý odrazový můstek do budoucí reality?

V té době to byl rozhodně dobrý odrazový můstek. Setkal jsem se s lidmi, se kterými bych se v šestnácti letech normálně nesetkal. Velkým rádcem mi v té době byla tajemnice mosteckého magistrátu Františka Levá. Ještě dnes si velice dobře vybavuji několik jejích rad, které mi dala, a těmi se stále řídím. Určitě jsem měl o politice představy, které s realitou neměly mnoho společného. Člověk se stále učí, i v politice.

Trochu mě překvapilo, že jste zakotvil v ODS... Patřil jste mezi studenty, kteří získali stipendium od Nadace Student a několik let jste při škole brigádničil u McDonald´s. Předpokládala jsem, že budete tíhnout především k sociálním tématům. Proč tedy ODS?

Máte pravdu. Již od prvního ročníku střední školy až do dob vysokoškolských studií jsem brigádničil. Nejprve v době letních prázdnin – v již zmiňovaném prvním ročníku a následně – u McDonald´s. Tam jsem vydržel několik let. Začínal jsem úklidem a končil jsem jako „shift manager“, který měl na starosti vedení směny.

Matka byla samoživitelka, která se starala o mě a mou sestru. Kapesné jsem nedostával, a když jsem chtěl jít s kamarády do kina, pozvat holku na kafe a podobně, neměl jsem na to. Proto jsem si našel brigádu, abych si již od svých sedmnácti let byl schopen sám zaplatit kredit do telefonu nebo pojištění, zajít s kamarády do kina, koupit si knihu, zaplatit vysokoškolská studia (s tím mi pomohla právě i Nadace Student).