Jak uvádí Bergmanová, bezpečnostní situace v její zemi je natolik kritická, že musel šéf národní policie Dan Eliasson požádat veřejnost o pomoc. Připustil, že policie není schopna sama všechny problémy zvládnout. „V červnu letošního roku policie zveřejnila zprávu s názvem „Zranitelné oblasti 2017“, ve které se uvádí, že se počet tzv. no-go zón zvýšil z loňských pětapadesáti na jednašedesát,“ píše švédská novinářka.
Bergmanová rovněž zmiňuje váhavý přístup švédské vlády, kdy premiér Stefan Löfven společně s ministrem vnitra Andersem Ygemanem ignorují závažná varování. „V roce 2015 se podařilo vyřešit jen 14 % všech zločinů v zemi a loni uvažovalo 80 % policistů o odchodu do civilu. Ministr vnitra pouze uvedl, že se Švédsko nachází v obtížné situaci, ale odmítl, že by šlo o krizový stav. Ovšem o rok později nazval policejní šéf situaci akutní.“
„Ve zmíněné červnové policejní zprávě se uvádí, že v 61 no-go zónách existuje asi 200 zločineckých organizací, které mají asi 5000 členů. Obzvlášť kritická situace potom panuje ve více než dvaceti zónách. Na páchání kriminální činnosti se podílejí i děti mladší deseti let. Často se jejich hněv obrací přímo na policii. V uplynulém měsíci tak byla policie v Trollhättanu napadena asi stovkou maskovaných migrantů. Násilnosti trvaly celé dvě noci.“
Alarmující je ve Švédsku také bezprecedentní nárůst radikálních islamistů. Zatímco v roce 2010 jich bylo „jen“ dvě stovky, dnes jsou to tisíce. „Čelíme historické výzvě, kdy se musíme aktuálně zabývat tisíci islámskými radikály. Každý měsíc bezpečnostní služby (Säpo) řeší přibližně 6000 případů, které se týkají podezření z možného spáchání teroristického či extremistického činu. Před pěti lety to byla jen pouhá třetina z tohoto množství,“ cituje Bergmanová šéfa Säpo Anderse Thornberga.
Dramatická situace panuje zejména ve velkých městech. „Specialitou“ přistěhovaleckých gangů konkrétně v Malmö je zapalování aut. Každým rokem tak ve třetím nejlidnatějším městě shoří na popel stovky vozů. Že tuto trestnou činnost ve velké míře páchají právě přistěhovalci není žádným tajemstvím. A to nejenom v Malmö. Přesto se o tom, pod diktátem politické korektnosti, veřejně nesmí hovořit. Naposledy se o tom přesvědčila sedmdesátiletá důchodkyně z města Dalarna.
Na svém facebookovém profilu si před dvěma lety dovolila poznamenat, že na vlastní oči viděla, jak přistěhovalci zapalují automobily a močí a vykonávají velkou potřebu přímo na ulici. Na jaře letošního roku za to byla před soudem obviněna „ze šíření nenávisti“. Ministr vnitra Morgan Johansson sice k případu uvedl, že ve Švédsku platí svoboda projevu, ale ta se nevztahuje k „projevům nenávisti“.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: pro
