V Poslanecké sněmovně se v posledních dnech vede bitva o předsedy jednotlivých sněmovních komisí. Komunistům se nepodařilo do čela komise pro kontrolu Generální inspekce bezpečnostních sborů prosadit Zdeňka Ondráčka. I Piráti si však na konto připsali jednu prohru. Chtěli post předsedy Komise pro činnost Kanceláře Poslanecké sněmovny. Piráti tento post chtěli a svůj požadavek zdůvodňovali tím, že se pokusí sněmovnu otevřít veřejnosti.
Jenže do čela komise byl zvolen šéf poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik. Ten před kamerami prohlásil, že komise dělá trochu něco jiného, než co si asi Piráti představují. „Ve sněmovně je potřeba, aby fungovalo osvětlení, aby fungoval úklid, a to má mimo jiné na starosti právě ta komise,“ ohradil se Kováčik. Obratem doplnil, že jistě může být odvolán, ale sám z této komise odcházet nehodlá.
Trval také na tom, že komunisté chtějí prosadit do vedení komise pro kontrolu GIBS Zdeňka Ondráčka. Kováčik prozradil, že byla uzavřena dohoda, že Ondráček usedne do čela komise pro kontrolu GIBS. „My jsme dopředu deklarovali, že tohoto kandidáta nemůžeme podpořit,“ ozval se Pikal. Kováčik ale okamžitě kontroval, že pak nemohou platit ani jiné dohody. Dohoda buď je, nebo není. „Platí buď pro všechny, nebo pro nikoho,“ vypálil Kováčik nazpátek.
JUDr., PhDr., Zdeněk Ondráček, Ph.D.
Když dostala slovo politoložka Vladimíra Dvořáková, důrazně varovala před nástupem politiků hnutí Svoboda a přímá demokracie Tomia Okamury. Politici tohoto hnutí jsou podle Dvořákové známí tím, že s různými informacemi pracují velmi volně. Platí to i o tzv. fake news neboli falešných či nepravdivých zprávách. Z tohoto hlediska Dvořáková nechápe, jak se předsedou komise pro kontrolu Národního bezpečnostního úřadu mohl stát Miloslav Rozner. Bezpečnostní výbor sněmovny vede Radek Koten z SPD. Tentýž Radek Koten, který s informacemi také nakládá poměrně volně. Na sociálních sítích v minulosti šířil zprávy např. o tom, že mikrovlnné trouby představují velké nebezpečí pro obyvatelstvo.
Pod politika z SPD spadá také komise pro kybernetickou bezpečnost.
„Toto mně připadá jako velké bezpečnostní riziko, že ostatní politické strany podcenily tuto otázku. Ta bezpečnost současného světa je velmi založena na kybernetice a na tom, aby to nějakým způsobem fungovalo. NBÚ je úřad, který vznikal v době, kdy jsme vstupovali do NATO, a je to úřad, který rozhoduje o udělování prověrek,“ připomněla Dvořáková.
Pikal uznal, že šíření fake news je problém, ale okamžitě doplnil, že jedna komise nás nezachrání. „Co se týče fake news, tak toho jsme si vědomi, ale s tím je třeba bojovat především hlubším vzděláváním populace, to vám nějaká komise asi nevyřeší. Ani krátkodobě, ani dlouhodobě,“ upozornil Pikal.
Hosté se shodli na tom, že bude třeba prosadit některé mechanismy ve fungování sněmovny. Kováčik by byl rád, kdyby napříště zákonné návrhy opozice nepadaly pod stůl. Podle Dvořákové má však sněmovna podstatně větší problém, který by měla řešit.
„Zaprvé si nemyslím, že by měl legislativní návrhy předkládat jediný poslanec, protože tady jsou obrovské lobbistické tlaky a... Otevírá to obrovský prostor pro zneužívání. Takže tady žádný jeden poslanec,“ zdůraznila dáma.
Pokud jde o využívání obstrukcí ve sněmovně, Dvořáková uznala, že tento nástroj má svůj smysl, ale nesmí být zneužit k totálnímu zablokování sněmovny, což se dělo v případě projednávání zákona o EET a Dvořákové se to ani trochu nelíbilo. „Musí to mít určitý limit. Aby se opozice mohla vyjádřit, ale aby nemohla bránit vládnutí,“ pokračovala Dvořáková.
Když se rozhovor přehoupl do druhé poloviny, Moravec otevřel téma vyjednávání o podpoře menšinové vládě Andreje Babiše. Pikal okamžitě prohlásil, že Piráti napoprvé Babišově vládě důvěru nedají. Kováčik doplnil, že komunisté si počkají na programové prohlášení menšinové vlády a teprve podle tohoto prohlášení se zachovají.
Moravec se hostů zeptal, zda vědí něco o plánu na sestavení menšinové vlády ANO a ČSSD, kterou by podepřeli komunisté. „Čeká se na sjezd ČSSD v únoru. Víte něco o tomto plánu?“ tázal se.
Kováčik odvětil, že na stole je několik možných koalic. Může to být tato, ale třeba také koalice ANO a ODS. Variant je zkrátka více a dnes nevíme, jaká varianta bude nakonec zvolena.
Když se ke slovu znovu dostala Vladimíra Dvořáková, podotkla, že nám tu nevzniká jednobarevná vláda hnutí ANO, ale jakási podivná koalice Andreje Babiše, Miloše Zemana a nezávislých osobností.
„Vy jste říkal, že to je jednobarevná vláda, ale já osobně si myslím, že je to vláda koaliční. Ale tam jde o něco jiného. Vláda rozhoduje ve sboru. Takže my tam máme několik členů strany a pak tam máme několik nezávislých osobností. A jak to bude fungovat? To bude uzavřena koaliční smlouva s každou tou nezávislou osobností?“ ptala se Dvořáková.
„Navíc ministrem zahraničí je Martin Stropnický, ale pan Babiš už řekl, že o zahraniční politice bude rozhodovat on. A ještě do toho vstupuje pan prezident. Takže k čemu je tam vlastně pan Stropnický, na ozdobu?“ položila další otázku politoložka.
Tím ale ještě stále neskončila. „Ve chvíli, kdy je v parlamentu třetina stran, se kterými nikdo nechce jít do koalice, tak to je obrovské riziko. To se dělo třeba před nástupem Hitlera v Německu... My tady teď máme 115 poslanců, s nimiž nikdo nechce jít do koalice. A to je obrovské riziko,“ zvedala varovně prst.
Za této situace hrozí, že menšinová vláda, která bude bez důvěry, možná učiní změny v různých radách státních a polostátních podnicích a tak podobně. Především Poslanecká sněmovna si musí být vědoma toho, že má na vládu dohlížet. Vláda je odpovědná sněmovně a sněmovna by kabinet měla hnát k zodpovědnosti. Prezident je z ústavy neodpovědný za své jednání, a proto by do rozhodování vlády a sněmovny neměl příliš vstupovat.
Ing. Miloš Zeman
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
