Jako první hovořil historik Karel Černý, který za věci, které si lidé dříve užívali, označil dobré jídlo a pití, ke kterému měli prý bližší a intimnější vztah, protože lidé jedli méně, trpěli i podvýživou, občas jim dokonce hrozila smrt hladem. Jako další požitky zmínil různé hry, které byly často doprovázeny vyprávěním, a jako třetí sex. Moravec pak historika nasměroval k dnešku a ptal se ho, v jaké době žijeme. „My jsme v době neobyčejně liberální, jsme v době permisivní, jsme v době tolerantní a jsme v době, která je myslím odpovědnější a přes tu větší otevřenost a liberálnost, myslím mravnější než minulá staletí,“ odpovídal historik. Moravec se pak zeptal francouzské herečky a bývalé manželky Bolka Polívky, zda by něco doplnila. „Všechny tři jsou úžasný, ty tři mají bejt, jídlo je komunikace, jídlo je láska, je to všechno, co nás spojuje, sejít se kolem stolu je strašně důležité, ne se najíst před počítačem, to je přesně, co říkám,“ doplnila Poullain. „Pití, dobré vínečko,“ nezapomenula zmínit i druhé potěšení herečka a i sex je podle ní důležitý.
Moravec pak v reportážní vsuvce informoval, že 1,3 mld. tun potravin na světě se vyhodí, tedy jedna třetina vyprodukovaných potravin, z toho 88 milionů tun se vyhodí v EU. Česko vychází ještě jako jedna z úspornějších zemí. Moravec se zeptal herečky, jak uzpůsobila chod své domácnosti, aby tolik neplýtvala. „Mě úplně děsí, to jsou kilometry, které můžeš jezdit s tím košíkem, a lidi do toho furt vhazují a nepřemýšlejí, co je zásadně důležité a co je zbytečné. A pak je tam ten psychologický strach ‚nemít dost‘,“ svěřila se herečka a dodala, že je lepší jíst kvalitně než velká množství.
Václav Moravec pak srovnával, kolik stojí tzv. balíček neřestí, ve kterém jsou cigarety, alkohol a také drogy. „Nejlépe“ ze statistiky vycházelo Lucembursko, kde tento balíček stojí pouze 10% týdenního výdělku. Dobře vyšlo i Rakousko, Německo a Švýcarsko, kde se cena pohybuje pod 25% týdenního výdělku. Češi jsou prý na 27. místě.
Dále se v pořadu objevila manažerka Diana Rádl Rogerová a psychiatr Martin Hollý, ředitel Bohnic. Tématem byla doba skepse. Podle manažerky se Češi často neumí uvolnit a nemají velkou sebedůvěru. A když se jim něco povede, tak si říkají, zda to nemohlo být ještě lepší. „Na tom ementálu vidí ty díry,“ shrnul to Václav Moravec. Pokračoval statistikou, podle které se spokojenost se životem v ČR od roku 2013 zlepšila o celých 10%. A dodal, že pozitivně hodnotí svůj život hlavně mladí lidé a ti, kteří dosáhli vyššího vzdělání. Z pracovního hlediska hlavně studenti a ti, kdo dosáhli vyšší pozice, z rodinného převážně svobodní. Nejméně spokojení byli podle statistiky ovdovělí, důchodci, nezaměstnaní a kvalifikovaní dělníci a řemeslníci. Psychiatr Hollý k tomu dodal, že čím je společnost nerovnější, tím více se ve společnosti prý vyskytují duševní poruchy, a to mezi chudými i bohatými. Chudí prý vidí, že ani za jednu dvě generace se na vrchol nedostanou a bohatí zase vidí, kam až mohou klesnout. Jako příklad dal USA.
V dalším segmentu, nazvaném Doba užívání, hovořil autor knihy Konec prokrastinace a podnikatel Petr Ludwig, spolu s cestovatelkou Viktorkou Hlaváčkovou. Ludwig zmínil, že jen malé procento lidí cítí nějakou náplň v práci. V Čechách jenom prý 8%, v Americe až 30%, takže z tohoto srovnání nevychází Česká republika dobře, zvlášť když vezmeme v potaz, jakou dobu za život v práci strávíme. Chyba je podle něj ve vedení firem, které nedokážou namotivovat zaměstnance a ukázat jim smysl toho, co dělají. Prý už dnes lidé neopouští zaměstnání kvůli platu, ale kvůli firemní kultuře, a chtějí jít dělat něco smysluplného. Jako zdroj inspirace jmenoval třeba Dánsko, kde jsou údajně lidé v práci daleko nadšenější. Je prý zastáncem minimalismu, studie podle něj dokonce ukázali, že lidé, kteří toho mají doma méně, jsou šťastnější. „Já mám strašně rád Japonsko. Jednak tam člověk potká strašně milý lidi, mám strašně rád Japonskou kulturu. Když jste tam třeba v horách, tak tam nepotkáte nikoho negativního. Proto Japonci jezdí k nám, aby viděli, jak vypadá negativita,“ řekl Ludwig po dotazu Moravce. Prý už na letišti pozná, která skupina letí do Prahy, podle toho, jak se tváří. Hlavně v posledních letech prý začíná být problém prokrastinace, zejména díky sociálním sítím a mobilům. Asi se proti tomu bude muset něco dělat, ale neví co. Cestovatelka řekla, že s tím problém nemá, protože když cestuje, tak najít elektřinu a signál není z nejlehčích.
Na konci pořadu dal Moravec slovo studentům školy mezinárodních a veřejných vztahů v Praze, kteří seděli v publiku. První otázka byla pro docenta Černého, a to, jaký má názor na biopotraviny. Ten řekl, že sice dříve byli všechny potraviny tzv. bio, protože nebyla chemie a „éčka“, ale na druhou stranu, lidé měli mnohem častěji hlad, takže museli sníst spoustu věcí, které se dnes už nejedí, jako například mouka mletá ze žaludů. Další student se manažerky Rogerové ptal, proč mají mladí lidé menší zájem o práci. Manažerka to upřesnila, že mladí pracovat chtějí, ale chtějí práci, která je zajímavá a firmy se těmto požadavkům přizpůsobily. A dodala, že mladá generace tím pozitivně ovlivnila starší, která se dříve zdráhala mluvit.
autor: kas