Můj nejdůležitější svátek je tady, píše šéfredaktor Respektu Erik Tabery

17.11.2017 10:17

Dnes si připomínáme 78 let od smrti studenta Jana Opletala, jenž zemřel v tehdy už nacisty okupovaném Československu. Připomínáme si také události o 50 let mladší, kdy se zhroutil komunistický režim v této zemi. Někteří lidé dnes říkají, že se vrací doba tzv. normalizace; šéfredaktor Respektu Erik Tabery to vidí jinak.

Můj nejdůležitější svátek je tady, píše šéfredaktor Respektu Erik Tabery
Foto: Hans Štembera
Popisek: Erik Tabery
reklama

Erik Tabery na sociální síti facebook napsal, že 17. listopad je pro něj jako Den boje za svobodu a demokracii nejdůležitějším svátkem. Teď je pro něj snad ještě důležitější, protože čte knihu o básníkovi Ivanu Martinu Jirousovi, známém pod přezdívkou Magor. Při čtení této knihy se mu zdá, že časy vlády komunistů v této zemi byly ještě horší, než jak si je sám pamatuje. Možná právě proto nesouhlasí s těmi, kteří dnešní dobu přirovnávají k časům komunistického prezidenta Gustáva Husáka.

„Ty doby jsou nesouměřitelné a zůstanou jedině tehdy, když si ty hranice budeme uvědomovat. Zřejmě je dnes více lidí zpochybňujících cestu po roce 1989, ale myslím, že jsem se zároveň nikdy před tím nesetkal s tolika lidmi, kteří se snaží i něco měnit k lepšímu. A to ve všech koutech Česka. Je co slavit, jak revoluci, tak to, co se nám podařilo vybudovat. Inspirujme se v odvaze, kterou listopad 1939 i 1989 připomíná,“ vyzval své spoluobčany Tabery.

V dnešní době by podle jeho názoru bylo lepší hledat něco, co nás spojí. Na jedné straně to může být úcta k předkům, kteří se zasadili o naši svobodu, ale také respekt k lidem, kteří se i dnes snaží měnit Česko k lepšímu. Tito lidé mohou inspirovat své spoluobčany.

Erik Tabery doslova napsal:

Můj nejdůležitější svátek je tu. Každý rok si ho rád připomínám a jak teď čtu knihu o Magorovi, tak dvojnásob. Ta doba před rokem 1989 byla ještě horší, než si člověk pamatoval či nastudoval. Jistě, letos jsou okolnosti z různých důvodů horší než v předchozích letech, ale nemluvil bych o návratu do normalizace či že už se zase něco nesmí (což často zaznívá) atd. Ty doby jsou nesouměřitelné a zůstanou jedině tehdy, když si ty hranice budeme uvědomovat. Zřejmě je dnes více lidí zpochybňujících cestu po roce 1989, ale myslím, že jsem se zároveň nikdy před tím nesetkal s tolika lidmi, kteří se snaží i něco měnit k lepšímu. A to ve všech koutech Česka.

Je co slavit, jak revoluci, tak to, co se nám podařilo vybudovat. Inspirujme se v odvaze, kterou listopad 1939 i 1989 připomíná. Ideální by bylo hledat to, co nás spojuje, ne pořád to, co nás rozděluje. Já budu hledat inspiraci, ne nostalgii. Díky, že můžem.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: mp

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Rakušan burcoval k silné odpovědi Rusku. Jenže po něm přišel k pultíku Filip...

18:17 Rakušan burcoval k silné odpovědi Rusku. Jenže po něm přišel k pultíku Filip...

Kauza Vrbětic hýbe celou společností. Tématem se v úterý zabývala i Poslanecká sněmovna. Kromě ostat…