„Židé mají poněkud jiné zkušenosti, protože sami zažili za války problém. Problém se státy, které jim neumožnily emigraci ze zemí, jež byly ohroženy nebo obsazeny Němci. Všichni zahynuli nejenom díky tomu, že je Němci vyvražďovali, ale také proto, že jim svět nežidovský, ale nakonec i židovský uzavřel cestu záchrany, a to bychom si měli uvědomovat právě v dobu, kdy přicházejí lidé, o kterých se říká, že by měli bojovat za svou svobodu. Ale my dobře víme, jak je to skoro nemožné. I moje generace zažila dobu, kdy většina lidí věděla, že komunistický režim je zločinný, ale taky jim nezbývalo nic jiného, než to přežít. Měli to štěstí, že většinou přežili,“ uvedl Sidon v předem nepřipraveném projevu.

Ostřeji se do Vodičky pustil poslanec Laudát: „Pan Vodička pronesl na místě utrpení a smrti projev, který zřejmě nemá obdoby. Migrace je řízený proces, většina migrantů jsou ekonomičtí migranti, veřejnoprávní média zkreslují skutečnost, ušetřeny nezůstaly ani děti běženců. Z projevu běhal mráz po zádech,“ napsal Laudát.

Jeho výtkám neušel ani předseda senátu Milan Štěch. Ten v hlavním projevu na pietním shromáždění zdůraznil rozdíly mezi válečnými hrůzami páchanými během druhé světové války nacisty a poválečným odsunem Němců. Válka a následný odsun Němců jsou podle Štěcha rozdílné věci, které není možné srovnávat nejen počtem obětí. „Zločiny během odsunu byly dílem konkrétních jednotlivců, zato nacistické zločiny během okupace byly součástí oficiální a promyšlené politické kampaně německého státu,“ řekl Štěch.