„Dej nám ňáký denáry, bělochu!“ Vyrozuměl jsem požadavek dvojice mladíků na hranicích arabské čtvrti v severomakedonském Skopje. Rezolutně jsem zavrtěl hlavou, aby bylo jasné, že s takovýmhle přístupem nedostanou „klackové“ ani zlámanou grešli. Nenechali se odbýt a začali sbírat kamení. Jeden menší kámen proletěl kolem mě, ale když jsem na mladíky namířil objektiv v náznaku usilovného focení, oba zmizeli. Stalo se nedaleko náměstí Makedonie, odkud na všechny z koně zhlíží Alexandr Makedonský.

Makedonie Makedoncům, muslimové v ulicích

Jednoho z rozjívených mládežníků jsme pak zahlédli nedaleko rozsáhlé pevnosti, jak jde po boku starší ženy zahalené v hidžábu a kolébá dítě v kočárku. Nejspíš maminka. Ostatně o žebráckých ganzích ve Skopje je známo, že jsou velmi dobře organizovány a všichni musejí část vyžebraného odevzdat kápům, což jsou často hlavy nejrozsáhlejších rodin. „Opravdu jim nic nedávejte. Často jde o členy zdejších nejbohatších klanů,“ řekla mi průvodkyně turistů v centru. Na kamenném mostu přes řeku Vardar zrovna jeden cizinec podával bankovku žebrající ženě s kloučkem v náručí.

Severní Makedonie je důležitým bodem na cestě uprchlíků do Evropy z jihovýchodu a největšími menšinami jsou zde Albánci, Turci a Romové. Přitom vztahy mezi Albánci a Makedonci stále nemají daleko k etnickým nepokojům. Ve větších městech jsou často na zdech nacionalistické nápisy jako „Hlavně Makedonie“ anebo „Makedonie Makedoncům“. Všude ještě visí potrhané volební plakáty. V loňských předčasných volbách sice zvítězil Sociálnědemokratický svaz Makedonie (SDSM) Zorana Zaeva, ale hned za ním s minimálním odstupem skončila konzervativně-nacionalistická strana VMRO-DPMNE Christijana Mickoského. Za nimi se umístily dvě strany volené albánskou menšinou.