Co soudíte o Lubomíru Volném?Anketa
„Dej nám ňáký denáry, bělochu!“ Vyrozuměl jsem požadavek dvojice mladíků na hranicích arabské čtvrti v severomakedonském Skopje. Rezolutně jsem zavrtěl hlavou, aby bylo jasné, že s takovýmhle přístupem nedostanou „klackové“ ani zlámanou grešli. Nenechali se odbýt a začali sbírat kamení. Jeden menší kámen proletěl kolem mě, ale když jsem na mladíky namířil objektiv v náznaku usilovného focení, oba zmizeli. Stalo se nedaleko náměstí Makedonie, odkud na všechny z koně zhlíží Alexandr Makedonský.
Makedonie Makedoncům, muslimové v ulicích
Jednoho z rozjívených mládežníků jsme pak zahlédli nedaleko rozsáhlé pevnosti, jak jde po boku starší ženy zahalené v hidžábu a kolébá dítě v kočárku. Nejspíš maminka. Ostatně o žebráckých ganzích ve Skopje je známo, že jsou velmi dobře organizovány a všichni musejí část vyžebraného odevzdat kápům, což jsou často hlavy nejrozsáhlejších rodin. „Opravdu jim nic nedávejte. Často jde o členy zdejších nejbohatších klanů,“ řekla mi průvodkyně turistů v centru. Na kamenném mostu přes řeku Vardar zrovna jeden cizinec podával bankovku žebrající ženě s kloučkem v náručí.
Severní Makedonie je důležitým bodem na cestě uprchlíků do Evropy z jihovýchodu a největšími menšinami jsou zde Albánci, Turci a Romové. Přitom vztahy mezi Albánci a Makedonci stále nemají daleko k etnickým nepokojům. Ve větších městech jsou často na zdech nacionalistické nápisy jako „Hlavně Makedonie“ anebo „Makedonie Makedoncům“. Všude ještě visí potrhané volební plakáty. V loňských předčasných volbách sice zvítězil Sociálnědemokratický svaz Makedonie (SDSM) Zorana Zaeva, ale hned za ním s minimálním odstupem skončila konzervativně-nacionalistická strana VMRO-DPMNE Christijana Mickoského. Za nimi se umístily dvě strany volené albánskou menšinou.
Fotogalerie: - Severní Makedonie
Ostatně ve starém bazaru pod pevností zrovna přichází čas modlitby a muezzini řvou z minaretů jako na lesy. Většina věřících se shromáždí na náměstích anebo v postranních uličkách kolem mešit a začne se modlit přímo pod širým nebem. Ani jim nevadí, že na ně civějí zástupy zvědavých turistů, jichž je tu po koronakrizi poměrně hodně. Makedonie byla alespoň ještě donedávna otevřená cizincům bez omezení a nebylo třeba ani žádných testů.
Boj o hrdiny: Alexandr Makedonský a Matka Tereza
Právě na jednom z okrajů arabské čtvrti se tyčí socha bojovníka v helmě s kozlí hlavou. Gjergj Kastrioti řečený Skanderbeg byl významným albánským bojovníkem proti Osmanské říši. Právě on zvítězil v mnoha bojích tak, že nepřátele vylákal do hor a tam je pobil. Sjednotil drobná knížectví a vytvořil samostatný albánský stát. Byl o něm natočen v roce 1953 barevný film v sovětsko-albánské koprodukci, jehož styl vyprávění a dramatické pasáže jsou velmi podobné husitské trilogii Otokara Vávry.
A jak už to bývá na neklidném Balkáně, ani dávno mrtví hrdinové nejsou uchráněni zneužití při národnostních tahanicích. O Skanderbegovi například biskup Tomeo Marnavitio tvrdil, že byl bosenského původu. Ostatně už v první polovině 17. století se do něj za to pustili s brkem v ruce někteří albánští církevní představitelé.
Fotogalerie: - Skopje a Šutka
To samé se dělo s další albánskou ikonou, Agnesë Gonxhe Bojaxhiu alias dnes již svatou Matkou Terezou. Narodila se právě ve Skopje, kde má dnes zajímavé muzeum, na počátku devatenáctého století, kdy většina Balkánu patřila Osmanské říši. Nicméně i to, že pocházela z albánské katolické rodiny, bylo zpochyňováno. Podle makedonské autorky dvou knih o Matce Tereze Jasminy Mironské byl její otec Vlach, což byli původní obyvatelé Balkánu. Dále argumentuje tím, že bratr dostal jméno Lazar, což je posvátné srbské jméno, a žádný Albánec by ho svému dítěti nedal. Proto soudí, že Matka Tereza byla pravou Makedonkou. Sama světice vždy zdůrazňovala, že je hlavně křesťanka, ale svůj albánský původ nikdy nezpochybňovala.
Dohady se nakonec týkají i největšího z vojevůdců Alexandra Velikého či Alexandra III. Makedonského. Ten se narodil roku 356 před naším letopočtem v hlavním městě Makedonie Pelle králi Filipu II. Kulturně i společensky se tehdy Makedonci od Řeků dost lišili, což ale nebrání Řekům, aby si dobyvatele, který rozšířil hranice své říše až na indický subkontinent, občas přivlastňovali. Ostatně napjaté vztahy ohledně samotného názvu státu byly znormalizovány až v roce 2018, když Makedonie a Řecko podepsaly Prespanskou dohodu, a od té doby existuje Severní Makedonie.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Jan Rychetský
