Václav Bendl starší, syn statkáře, kterému komunisté zabavili majetek, uplatnil nárok na restituci rozsáhlých pozemků v Kbelích u Prahy již v roce 1992. Na vypořádání, které by uspokojilo jejich nároky, ale rodina, která v oblasti hospodařila od sedmnáctého století, čeká dodnes, tedy více než čtvrt století. A plánovaný konec restitucí, který by měl nastat již napřesrok, důchodci ani jeho příbuzným na klidu nepřidá.
„Jde o mi to, aby se táta dočkal alespoň nějaké elementární spravedlnosti,“ říká Václav Bendl mladší, který svého otce ve věci vypořádání rodinných restitučních nároků zastupuje. Pozemky, jejichž navrácení rodina v 90. letech minulého století v restitucích žádala, měly výměru 30 tisíc metrů čtverečních. Bendlovi ve Kbelích vlastnili nejstarší statek, sedlácká rodina se široce rozesetými pozemky ve městě provozovala i řeznictví.
„Dnes jsou ty pozemky z 80 procent zastavěny. Lidé si již dříve koupili ty pozemky od státu a v dobré víře si na nich postavili domy,“ říká Bendl junior. To je i důvod toho, proč pražský pozemkový úřad nakonec rozhodl o tom, že pozemky v Kbelích v požadované míře rodině vydat nemůže. Stalo se tak ale až po deseti letech od podání nároku. V roce 2003 se tak stát rozhodl rodinu odškodnit a nabídl ji finanční částku 400 tisíc. S tou se ale rodina nespokojila a žádala přecenění. „Finanční nárok byl přeceněn na 2,4 milionu korun a jako náhradu nám k tomu přidělili pozemky v Letňanech,“ říká Bendl mladší.
Žádá víc, než mu sebrali…
A právě tehdy začaly problémy a dlouholetý spor s pozemkovým úřadem. Ten měl restituci v Bendlův prospěch zprocesovat. Jenže pozemkový úřad s náhradou ve formě pozemků v Letňanech nesouhlasí. Jedním z hlavních důvodů je rozloha celého pozemku. „Předně je třeba uvést, že předmětné pozemky v Letňanech rozlohou přesahují více než čtyřnásobně pozemky, které byly předchůdci restituentů odebrány,“ sdělil ParlamentnímListům.cz Boris Achmedov z advokátní kanceláře Rakovský, která pozemkový úřad ve sporu s Bendlem zastupuje.
„Původní pozemky rodiny pana Bendla v katastrálním území obec Kbely měly rozlohu o výměře 28 886 metrů čtverečních. Pozemky v Letňanech, které byly panu Bendlovi a jeho sestře vydány na základě rozhodnutí, které je nyní napadeno u Nejvyššího soudu, pak dosahují výměru 29 960 a 84 424 čtverečních metrů,“ dodal. Právě Bendlova sestra Helena Šedivá je druhou z dvojice restituentů, která by si měla pozemky, které podle některých spekulací dosahují hodnoty 250 milionů, v Letňanech rozdělit.
Restituenti tak využili služeb právníků a snaží se domoci svých nároků soudně. „Za právní služby jsme utratili statisíce,“ říká Václav Bendl junior. V první a druhé instanci rodina uspěla. Stát reprezentovaný pozemkovým úřadem se ale odvolal a případ skončil na stole Nejvyššího soudu České republiky.
Na právníky padly statisíce
„Po roce a půl se dostáváme k tomu, že Nejvyšší soud nic nerozhodl. Stát v podobě soudu nám ten pozemek již v prvoinstančním i druhoinstančním řízení přiznal jako adekvátní náhradu, ale stát v podobě pozemkového úřadu, který to již dvakrát prohrál, se nároku stále brání,“ vysvětluje Bendl junior. A řízení podle Bendla stojí z ryze formálního důvodu, který neváhá označit za obstrukce.
„Soud do této doby podle našich informací neobdržel plné moci lidí, kteří podali to dovolání, dokazující to, že oni skutečně zastupují pozemkový úřad,“ říká s tím, že neexistují termíny, do kterých by dokumenty museli dodat, ani mechanismus, který by je k tomu přinutil. „Podle mého jde o zcela absurdní situaci, kdy stát na jednu stranu otevře restituce a na druhé straně pak prostřednictvím jedné své instituce to restituční řízení procedurálně brzdí, a dokonce ani neumožní své nejvyšší soudní instituci, aby zjistila, jestli nižší instance rozhodly správně,“ komentuje mladší Bendl situaci, do které se jeho otec dostal. „My vlastně aktuálně ani nevíme, jakým restitučním nárokem ve skutečnosti disponujeme,“ doplňuje.
Jenže takovému nařčení se pozemkový úřad prostřednictvím svého právního zástupce brání. „Plné moci právních zástupců, respektive doklad o prověření zaměstnance Státního pozemkového úřadu jsou v řízení o dovolání řádně založeny,“ vyjádřil se pro ParlamentníListy.cz právní zástupce úřadu Boris Achmedov. „V tomto ohledu je třeba uvést, že dovolání podal prostřednictvím svého zaměstnance přímo Státní pozemkový úřad a současný právní zástupce převzal právní zastupování v tomto případu až po podání tohoto opravného prostředku,“ upřesnil. „V našem případě však byla do spisu založena plná moc, která výslovně opravňuje k zastupování Státního pozemkového úřadu i v řízeních o mimořádných opravných prostředcích, mezi které patří i dovolání,“ dodal.
Druhou instanci vyhráli kontumačně
Nutno dodat, že zvláštní okolnosti provázely i řízení nižší instance, kdy právní zástupkyně pozemkového úřadu k soudu nechodila a skupina restituentů včetně Bendla spor o pozemky v Letňanech vyhrála spor tzv. kontumačně, o čemž informovala média.
Bendl mladší nyní tvrdí, že kvůli nedořešené situaci nemůže v současné době pozemky disponovat, ani je prodat. Manévrovací prostor pro restituenty se navíc vzhledem k blížícímu se termínu restituční tečky výrazně zužuje a s přihlédnutím ke zdlouhavé povaze tuzemských soudních řízení totiž není vůbec jisté, zda potřebná soudní řízení do daného termínu uspokojivě proběhnou. „Může se stát, že to bude celé protahované přes restituční tečku. My nedostaneme vůbec nic a akorát nám zůstanou dluhy za právníky,“ říká Václav Bendl mladší.
A případ podle všeho není jediný. Restituentů, kteří nemají své nároky v souvislosti s rodinným majetkem zabaveným komunisty uspokojené, má být celá řada. „Probíhají stovky, možná tisíce soudních pří o přecenění nároku,“ vysvětluje Bendl junior. Podle oficiálních informací by mělo být lidí, kteří na restituční vypořádání stále čekají, na 45 tisíc. Počet pozemků, které stát může formou náhrady restituentům vydávat, je navíc omezený. Potomci těch, kterým komunisté zabavili majetek, se tak v mnohých případech musejí spokojit s finanční náhradou. A právě ta často neodráží jejich představy. Z toho důvodu pak žádají o přecenění nároku.
„To, co naší rodině za komunismu sebrali, na tom teď máme odhad asi 180 milionů,“ popisuje Bendl mladší hodnotu pozemků, o kterých v soudní při s pozemkovým úřadem jde. „Jeden z argumentů pozemkového úřadu je, že pozemky v Letňanech jsou hodnotnější. Ale vezměte si to tak, že jste ty pozemky nemohl půl století využívat,“ dodává. „Když bylo otci čtrnáct let, tak jeho rodině ty pozemky zabavili. Teď je mu 83. Spíše mu jde o nějakou spravedlnost, aby se toho vůbec dožil,“ vysvětluje.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jonáš Kříž
