Co může dle vás potkat naši zemi příští rok?Anketa
Šátky to začíná a řezáním hlav končí? Islamizace společnosti se obávají dvě třetiny Čechů. Diskuzi na toto téma podpořil také spor mezi ředitelkou zdravotnické školy v Praze, která dvěma dívkám zakázala nosit tzv. hidžáb (dívky nakonec ukončily studium, pozn. redakce) a tím rozpoutala vlnu nevole. Například ombudsmanka Anna Šabatová se totiž kromě jiných odborníků obává, že škola dívky diskriminovala. „Je šátek neškodným náboženským symbolem nebo znakem nebezpečné politiky a podřadného postavení žen, jak tvrdí kritici?“ tuto otázku položila moderátorka Michaela Jílková v úvodu čtvrtečního pořadu Máte slovo, který vysílala Česká televize.
Do studia přišli diskutovat: Pavel Kováčik, poslanec KSČM, Jaroslav Doubrava, senátor, Severočeši.cz, Václav Janoušek z Institutu mezikulturních studií, Muhamed Abbas, ředitel Muslimské unie, Ivan Odilo Štampach, religionista, teolog, filozof, Beatrice Radosa, která nejdřív konvertovala k islámu, ale pak náboženství opustila.
Žena je více emocionálně založená. „Muž nemá menstruaci,“ zhodnotil Abbas
Co vlastně vyjadřuje náboženský symbol – šátek, tzv. hidžáb? Mediálního analytika Jiřího Bystřického zaujala v pořadu Máte slovo situace, kdy exmuslimka Beatrice Radosa nadhodila tento argument: „Muslimská žena má poloviční výpovědní hodnotu před soudem,“ konstatovala Radosa, podle které právě šátky deklarují podřízenou pozici. „Viděl jsem moravské, české kroje,“ reagoval ředitel Muslimské unie Abbas, ale přerušilo ho halasné publikum. „Přijde vám v pořádku, že žena u soudu je méně hodnotný svědek než muž?“ ptala se Jílková směrem k Muhamedu Abbasovi. „Ta věc má souvislosti, abychom to pochopili, potřebovali bychom více času,“ vysvětloval Abbas.
„Rozdíly mezi fungováním mozku, to je vědecká věc. Žena porodí, vychová dítě, a proto je zařízena trochu jinak než muž. Její výpověď není méně hodnotná,“ reagoval Abbas s tím, že žena může mít období, kdy není její psychika vyrovnaná. „Muž nemá menstruaci,“ upřesnil Abbas. Z publika pak zaznělo ještě dovysvětlení, že žena je více emocionálně založená. Analytik a politolog Bystřicky v této souvislosti zhodnotil: „Vůbec nechápu v českém prostředí, co je tohle za téma? Intelektuální úroveň debaty byla slabá, za což samozřejmě nemohla moderátorka Jílková, protože ta svou úlohu zvládla dobře. Radosa byla první, kdo řekl o polovičním hlasovacím právu u soudu. Byla jediná, kdo otevíral témata.“ V tomto kontextu pak padla řada vyjádření islamistických žen z publika o tom, že se diskriminované necítí.
Psali jsme:
Analytik také okomentoval vystoupení senátora Doubravy, který mimo jiné řekl: „Šátky odporují školním předpisům, které nepřipouštějí pokrývky hlavy, takže tam šátky nemají co dělat,“ uvedl v diskuzi senátor Doubrava. Následovala ale reakce, zda kvůli tomu nejsou porušována lidská práva. „Pan senátor sice mluvil málo, ale tohle řekl správně, protože člověka, pokud je zahalený, nemusíte dobře poznat,“ reagoval Bystřický s tím, že občanská společnost je založená na tom, že existuje vizuální rovnoprávnost.
Svou roli v diskuzi podle Bystřického splnil také poslanec Kováčik, když reagoval na dotaz z publika: „Víte o tom, že Lisabonská smlouva nám přikazuje, že budeme muset přijmout 35 tisíc utečenců?“ „Poslanec Kováčik řekl jasně, že minulý týden projednávali to, že pomohou jinou formou, ale přijímat nikoho nebudou. Zaplať pánbůh, zazněla alespoň konkrétní informace,“ uvedl Bystřický.
Analytik: srovnávání kulturně-civilizačních rozdílů je také otázka sociologická
Analytik reagoval také na výběr diskutujících. „Bylo by lepší, kdyby se debaty místo pana Štampacha účastnil například pan Halík. Štampach, při vší úctě k němu, působil tak, že mu uniká téma problému,“ uvedl Bystřický s tím, že přínosem by mohla být i účast šéfa hnutí Úsvit Tomio Okamury. Srovnávání kulturně–civilizačních rozdílů je podle Bystřického také otázka sociologická a antropologická, protože každá země má svůj vývoj a existuje určitá diferenciace. Podle Bystřického debata klouzala po povrchu a dávala jen sekundární příklady.
Bystřický pak znovu upozornil na to, že například ve Francii zakázali nosit šátky na úřadech a ve školách z toho důvodu, že když předložily zahalené ženy občanský průkaz, nebyly řádně identifikovatelné. „Debata vznikla kvůli vizuální čitelnosti v občanské společnosti. To je jedno z témat, které se tam mělo více řešit,“ podotkl Bystřický. Aktéři, kteří měli hájit čistotu islamismu, se sice distancovali od Islámského státu, ale podle Bystřického mohli podložit své stanovisko dokladováním vlastní iniciativy, kterou vyvíjejí pro očištění jejich jména.
A otázka, kam až má sahat tolerance? Z publika zazněl argument, že svobodu nemůžeme hájit diktaturou. Během debaty se názory zastánců šátků a multikulturalismu spíše ztrácely. Je dobré si připomenout, že zatímco u nás je spor tohoto typu novinkou, ostatní evropské státy řeší otázku zakrývání vlasů nebo obličeje na veřejných místech už několik let. Asi nejvášnivější debata se vede ve Francii, kde žije největší muslimská komunita v západní Evropě. Islámská nadace v Brně odhaduje počet muslimů v Česku na 20 až 30 tisíc.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Daniela Černá
