Havlíček je s postupem nové koalice po volbách spokojen. „Máme měsíc a kousek po volbách. A nejenže je vytvořena koalice, je hotov vládní půdorys, rozdělena odpovědnost v rámci Poslanecké sněmovny. Je kompletně hotovo programové prohlášení. Pan Babiš je pověřen panem prezidentem. Je podepsána koaliční dohoda a částečně jsou zvoleny orgány ve Sněmovně,“ zrekapituloval povolební vývoj událostí. Pokud vše půjde dobře, mohla by být podle Havlíčka vláda jmenována přibližně v polovině prosince.
Mezitím se začínají řešit detaily rozpočtu. Zde však musejí podle slov Havlíčka takzvaně vařit z vody. „Pan ministr Stanjura a vláda premiéra Petra Fialy dodnes neměli odvahu předložit nové Sněmovně rozpočet. Nemluvě o tom, že porušili zákon a není tam ten klíčový rozpočet státního fondu dopravní infrastruktury,“ připomněl Havlíček a dodal, že mezi budoucí opozicí a nastávající vládou neprobíhá ohledně rozpočtu žádná komunikace.
„Mají tam rozdíl 38 miliard. Dalších 20 miliard jim chybí ve státním zdravotním systému. Dalších 32 miliard jim chybí v mandatorních výdajích na Ministerstvu práce a sociálních věcí. Navíc si nadhodnotili příjmy,“ shrnul Havlíček „švindly v rozpočtu“ dosluhující vlády Petra Fialy.
„Když nad tím Aleš Juchelka seděl, tak z toho byl pochopitelně v naprostém šoku,“ dodal Havlíček k chybějícím 32 miliardám v mandatorních výdajích na Ministerstvu práce a sociálních věcí, které by měl s největší pravděpodobností obsadit Aleš Juchelka (ANO).
Je pro vás Filip Turek přijatelný jako ministr zahraničí?Anketa
„Voliči volili tak, že referenda či diskuse o vystupování z EU a NATO nechtějí. A SPD dopadlo tak, že má v současné době patnáct poslanců a reflektují výsledky voleb,“ shrnul Havlíček povolební reflexi SPD.
Havlíček odmítl, že by uvnitř nově vznikající koalice panovaly špatné vztahy. Podle něj jsou její členové zkušení profesionálové, kteří realisticky vnímají situaci. „Nehádáme se tam,“ upřesnil Havlíček.
V souvislosti s personálním složením vlády se Havlíček v rozhovoru krátce vyjádřil i ke kauze Filipa Turka. Uvedl, že Turek i jeho hnutí mají právo vše vysvětlit a očistit se, protože on sám nedokáže zvenčí určit, co je a není pravda. Zmínil také, že v případu figuruje „bývalý kamarád“, což podle něj vždy vyžaduje zvýšenou opatrnost při hodnocení závěrů.
„Nepochybně v příštích dnech dojde k tomu, že si budeme muset říci finální stanovisko, a na základě toho bude vypadat konečná personální sestava a nominace,“ řekl Havlíček.
Že by následné jmenování ministrů prezident Petr Pavel nějak zásadně prodlužoval, si Havlíček nemyslí. „Může nastat situace, že s nějakými jmény nebude úplně spokojen. A nakonec je i jmenuje,“ řekl Havlíček s tím, že nakonec vlastně prezident nic jiného ani udělat nemůže.
„Má právo si říct svůj názor. Ale jmenovat musí,“ prohlásil první místopředseda hnutí ANO.
Dalším tématem rozhovoru se stala společnost ČEZ a její plánované zestátnění. Havlíček jej obhajoval tím, že energetika se v Evropě za posledních pět až deset let výrazně proměnila a z původně tržního odvětví se stala silně regulovaná oblast. Dodal také, že samotný proces zestátnění společnosti fakticky odstartovala už vláda Petra Fialy.
Zestátnění ČEZ kritizuje například předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Jeho kritiku ovšem Havlíček odmítá s tvrzením, že Hampl věc posuzuje čistě z ekonomického pohledu a „energetice vůbec nerozumí“.
V neposlední řadě Havlíček dodal slovo k nedávnému svěšení ukrajinské vlajky z budovy Poslanecké sněmovny. Téměř po čtyřech letech ji sundal předseda SPD Tomio Okamura.
„Sundal ji později než třeba Národní muzeum,“ připomněl Havlíček a dodal, že sám je toho názoru, že ukrajinská vlajka neměla být na budově Parlamentu donekonečna, ačkoliv z kraje války sehrála svou pozitivní roli.
Námitky ovšem Havlíček vyjádřil k samotné formě jejího sundání. „Nebylo úplně nejvhodnější, když tam Okamura stál u štaflí,“ připustil Havlíček.
Nicméně mnohem více než vyvěšení vlajek Ukrajině podle Havlíčka pomůže, pokud Česká republika vytvoří záruční mechanismy pro české firmy, které pomohou obnovovat Ukrajinu.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 0 čtenářů)
Souhlasíte s tvrzením, že prezident nakonec musí jmenovat vládu i v případě výhrad k některým kandidátům?
autor: Alena Kratochvílová
