Jak informovaly Ústecké noviny, v rámci roadshow ČT 1989–2019: 30 let svobody médií a vernisáže historické výstavy Třicet let (1989–2019) se uskutečnila na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně debata, jejímiž hosty byla moderátorka pořadu 168 hodin Nora Fridrichová, dále zástupci univerzity Daniel Kroupa z katedry politologie a filozofie FF UJEP a filozof a chartista Michal Koleček. Měl přijet i Marek Wollner, nicméně se omluvil ze zdravotních důvodů, a nahradil ho Kamil Švec.
Nora Fridrichová o této události informovala na Twitteru. A dala své první slovo do pranice: „Politici, kteří kritizují práci veřejnoprávních novinářů, nám často dávají za vzor ty, které lze za novináře označit jen stěží.“
Dneska jedu do Ústí nad Labem besedovat na univerzitu. Chtěli po mně poslat za sebe předem nějakou větu, poslala jsem tuhle: Politici, kteří kritizují práci veřejnoprávních novinářů, nám často dávají za vzor ty, které lze za novináře označit jen stěží.
— Nora Fridrichova (@NoraFridrichova) October 30, 2019
V debatě, která souvisela i s blížícím se výročím, Fridrichová pravila, že si z událostí z listopadu 1989 pamatuje docela dost, i když byla tehdy ještě v dětském věku. „Protože sametová revoluce byla v mém životě velikánský mezník. Měla jsem to štěstí, že nikdo v rodině nebyl členem komunistické strany, takže pro nás příchod nové doby byl i startem nových životů.“ Dodala, že se pro novinařinu rozhodla v šestnácti a bez sametové revoluce by se asi na tuto dráhu nedala, protože její dětský plán byl se provdat do západního Německa.
Dále definovala pojem svobodná média. „Svobodná média. Vezmu první slovo, svobodná. Svoboda je tam, kde tu svobodu neurčuje předseda politické strany, případně byznysmen, který má vliv na toho předsedu politické strany. Tady pro novináře podotýkám, největším rizikem není žádný politik, ale jeho šéf, sorry, tak to prostě v médiích chodí. A když jsme u toho slova média, tak tady bych zdůraznila, že médium je to, co zpracovává a zveřejňuje fakta. Protože dnes máme veřejný prostor zaplevelený fakt pestrou škálou různých lží a dezinformací, které bohužel mají vliv na veřejné mínění. A já považuji tedy za médium to, co zveřejňuje pravdu, nebo se k té pravdě snaží dostat, co nejblíž.“
Fotogalerie: - Předávání státních vyznamenání
Fridrichová také přednášela trendy komunikace politiků. Začala tím, že k tématu návrhu státního rozpočtu se vyjádří každý velmi rád. „Pak jsou ale otázky, kterým se ti politici vyhýbají, protože ty otázky cílí na jejich problémy. Nám se opakovaně v redakci pořadu 168 hodin, který patří do publicistiky, stává to, že s námi konkrétní politici zpravidla vůbec nemluví. A to v lepším případě. V horším případě, když je někde doženeme s kamerou a mikrofonem, tak se dozvídáme na svou adresu různé invektivy, typu že jsme zkorumpovaní, že lžeme, že manipulujeme a vyvádíme peníze z ČT a podobné nesmysly,“ přednášela moderátorka pořadu.
A uvedla, že Kamil Švec připravil dvě ukázky s Tomiem Okamurou a Vojtěchem Filipem. „Ten výběr je dost náhodný, protože nám se tohle dost děje například i s premiérem a předsedou ANO Andrejem Babišem, a i v minulosti se nám to stávalo se stranami, které jsou teď v opozici. Já jsem to, že jsem divná, slýchala od premiéra, ať už to byl Babiš, Nečas, Sobotka nebo Topolánek, to byl takový extrovert, že mě z něj až někdy bolelo břicho. To, že na novináře útočí politik, není jeho špatná vizitka, mně by mnohem víc vadilo, kdyby mě politik drbal za ušima. To se mi naštěstí neděje.“
Tomio Okamura
Dnes prý politici nemají problém zajít mnohem dál a nařknout reportéry z věcí, pro které nemají důkazy. „Považuju trošku za naši slabinu, jako novinářů, že se nebráníme aktivněji, že my třeba ty jejich lži zveřejňujeme, pak řekneme, tak tohle je lež, ale ono to vlastně nijak nekončí. Děje se to pořád dál a pořád posloucháme na svou stranu různé invektivy,“ postěžovala si lehce Fridrichová.
Fridrichová pak vysvětlila následující ukázku, ke které prý pořad 168 hodin inspirovala rakouská televize ORF, jejíž moderátor obdržel od předsedy rakouských Svobodných mimosoudní odškodnění za to, že byl nařčen z šíření fake news. V ukázce pak Tomio Okamura z SPD několikrát opakuje reportérovi ze 168 hodin, že s ním mluvit nebude a že nemá otravovat a ignoruje otázky na téma, zda může dokázat svá tvrzení o ČT. Také svá tvrzení o ČT opakoval. Video studenty podle reakcí velmi bavilo.
Moderátorka Fridrichová pak zmínila, že si Okamura stěžoval Jaroslavu Faltýnkovi na „xindla Nováka“, který reportáž točil, a dodala, že trochu lituje, že ČT nejde cestou ORF, tedy že si tvrzení Okamury nechává líbit. „Já bych tohle klidně žalovala,“ prohlašovala. „Myslím si, že my stojíme před rozhodnutím, co s tímhle budeme dělat, protože například investigativní server HlídacíPes.org zažaloval tohoto politika za výrok ‚podvodný server‘ a letos v létě ten HlídacíPes.org vyhrál. A možná se mýlím, ale pan Okamura od té doby o HlídacímPsu nic neřekl, a možná taky neřekne. Prostě někdy musíte použít aktivní obranu, abyste dosáhli změnu stavu.“
Jako další demonstraci práce ČT byl pouštěn předseda KSČM Filip, který byl dotazován na výroky poslance Grospiče o srpnu 1968 a „dopravních nehodách“. Fridrichová spekulovala, že Grospič v KSČM reprezentuje tvrdé stalinistické jádro. Filipovi moderátorka vyčítala, že se vymlouvá na svobodu slova.
_profil_top.jpg)
V dotazech na ČT zaznělo například, proč jsou smlouvy ČT začerňovány. Fridrichová pravila, že se nechce otázce vyhnout, ale tuto problematiku nezná. Hádala, že je to proto, že se jedná o obchodní tajemství. „Jinak veškeré financování ČT, ty (komentáře) leží v Poslanecké sněmovně, a pokud je tam něco v nepořádku, tak je všechno venku,“ dodala ještě. Kamil Švec dodal, že začerňování smluv je běžná praxe v registru smluv. „Takže nevíte nic, transparentního není nic, Soukup vás zesměšnil a tady mlžíte,“ nespokojil se tazatel s odpovědí. Fridrichová si ještě stručně rýpla, že v produkci Jaromíra Soukupa je zesměšněn někdo jiný, než ČT.
Padla i otázka na již zmíněný server HlídacíPes.org, jež se stal objektem zájmu moderátora Luboše Xavera Veselého. Fridrichová prohlásila, že to, že má Ústav nezávislé žurnalistiky sídlo v zahrádkářské kolonii, jí přijde nepodstatné, a poznamenala, že Xaver Veselý má svou firmu „v prázdné schránce, kde sídlí asi 500 firem“. „Mně osobně se způsob vedení rozhovorů s politiky, jak je dělá pan Veselý, vůbec nelíbí,“ vyjádřila se moderátorka, která ovšem už rozhovory nedělá. O rozhovoru v ČRo s Babišem prohlásila, že se pro ni jednalo o „čistou selanku“.
„Já bych nechtěla dělat novinařinu, kde si s politikem povídám o tom, jak se radí s hvězdami, případně, že ho mrzí, že jeho děti nejsou v jeho firmách. A pan moderátor, novinář, se nezmíní o tom, že jeho děti byly shodou okolností součástí trestního stíhání v kauze Čapí hnízdo, takže trochu s tou firmou něco společného měly. Vůbec celý ten rozhovor, když se mě ptáte na pana Veselého, tak mi evokoval trochu jiné doby. Já bych ráda, aby dneska když politik jde na rozhovor s novinářem, tak aby tam prožil perné chvilky, a ne aby se spolu dojímali, jak to má pan premiér těžké, a jak to dělá, že je tak sakra dobrý,“ rozjela se Fridrichová.
Další otázka směřovala na mediální trh a na podíl, který spadá pod svěřenský fond Andreje Babiše. Fridrichová citovala výzkum, podle něhož se velká část médií chová k premiérovi s jistou servilností. Podle ní není prací novinářů politiky chválit, protože dělat politiku dobře je jejich práce. Jejich prací má být hledat chyby, protože veřejnost má ztížené možnosti, jak politiky kontrolovat. Sousloví „hlídací psi demokracie“ je prý zprofanované, ale novináři tu dle ní nejsou od toho, aby drželi mikrofon, ale aby kladli nepříjemné otázky. „Protože těch příjemných slyší dost ze svého okolí,“ dodala. Mínila, že tvrdých otázek na adresu vládnoucích politiků ubývá. „Přijde mi, že to s námi ti politici mají dost snadné.“ Na Slovensku je to prý ostřejší.
Jako perličku dodejme, že záznam z debaty, který zveřejnila ČT24 Akademie, je natočený na 90 stupňů. Kameraman si v průběhu uvědomil, že úhel je špatný. A kameru otočil o 180 stupňů. Zda došlo k vylepšení, necháme na úvaze čtenáře.
Psali jsme:
autor: kas
