My v ČT, že lžeme? Fridrichová zrubala Xavera. ČT by měla začít soudy! S Okamurou i s dalšími

31.10.2019 14:04 | Zprávy
autor: kas

Kromě Marka Wollnera přednášela na univerzitě v poslední době i další známá tvář ČT Nora Fridrichová. Jednalo se o Univerzitu Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Otírala se například o Tomia Okamuru. Prý by se s ním a s dalšími pomlouvači měla ČT soudit. „To, že na novináře útočí politik, není jeho špatná vizitka, mně by mnohem víc vadilo, kdyby mě politik drbal za ušima,“ tvrdila. A došlo i na Xavera Veselého. Tak, jak vede rozhovory, prý novinář jednat nemá. „Já bych ráda, aby dneska, když politik jde na rozhovor s novinářem, tak aby tam prožil perné chvilky, a ne aby se spolu dojímali, jak to má pan premiér těžké a jak to dělá, že je tak sakra dobrý,“ řekla.

My v ČT, že lžeme? Fridrichová zrubala Xavera. ČT by měla začít soudy! S Okamurou i s dalšími
Foto: Repro ČT
Popisek: Reportáž 168 hodin o Andreji Babišovi

Jak informovaly Ústecké noviny, v rámci roadshow ČT 1989–2019: 30 let svobody médií a vernisáže historické výstavy Třicet let (1989–2019) se uskutečnila na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně debata, jejímiž hosty byla moderátorka pořadu 168 hodin Nora Fridrichová, dále zástupci univerzity Daniel Kroupa z katedry politologie a filozofie FF UJEP a filozof a chartista Michal Koleček. Měl přijet i Marek Wollner, nicméně se omluvil ze zdravotních důvodů, a nahradil ho Kamil Švec.

Nora Fridrichová o této události informovala na Twitteru.  A dala své první slovo do pranice: „Politici, kteří kritizují práci veřejnoprávních novinářů, nám často dávají za vzor ty, které lze za novináře označit jen stěží.“

V debatě, která souvisela i s blížícím se výročím, Fridrichová pravila, že si z událostí z listopadu 1989 pamatuje docela dost, i když byla tehdy ještě v dětském věku. „Protože sametová revoluce byla v mém životě velikánský mezník. Měla jsem to štěstí, že nikdo v rodině nebyl členem komunistické strany, takže pro nás příchod nové doby byl i startem nových životů.“ Dodala, že se pro novinařinu rozhodla v šestnácti a bez sametové revoluce by se asi na tuto dráhu nedala, protože její dětský plán byl se provdat do západního Německa.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Mgr. Zuzana Mrázová byl položen dotaz

Stavby na černo

Proč by se měli podle vás jakkoliv legalizovat nebo usnadnit legalizace černých staveb? Je to snad proto, že je sama máte na svém pozemku? Já nevím, ale proč obecně usnadňovat něco někomu, kdo nerespektuje zákony? K čemu pak jsou? A co uděláte s těmi vašimi černými stavbami?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Mučili, vraždili.“ A nestačí jim to. Křeček udeřil kvůli sjezdu sudeťáků

19:45 „Mučili, vraždili.“ A nestačí jim to. Křeček udeřil kvůli sjezdu sudeťáků

Bývalý dlouholetý politik, právník a nyní končící ombudsman Stanislav Křeček v textu pro Parlamentní…