Předseda Evropského parlamentu Antonio Tajani nebo třeba prezidentský kandidát Jiří Drahoš tvrdí, že migrační krizi pomůže vyřešit, pokud bude Západ investovat v Africe, pomůže zvýšit tamní životní úroveň, a lidé tak ztratí motivaci utíkat ze své země. Lenský však nabízí jiný pohled na daný problém.
„Do Evropy neutíkají lidé třeba ze Zimbabwe nebo Středoafrické republiky, ačkoliv jejich životní úroveň je hrozivá, ale třeba ze zemí jako Egypt, Maroko, Tunisko, Etiopie, Pákistán, Bangladéš, Afghánistán a utíkají proto, že mají peníze na cestu. Respektive mají jich více než obyvatelé Zimbabwe nebo Středoafrické republiky. Ale tyto peníze na cestu má pouze část obyvatelstva zdrojových zemí. Jakmile se v těchto a ostatních zdrojových zemích zlepší ekonomická situace, získají jejich obyvatelé peníze na cestu a migrační tok zesílí,“ je přesvědčen autor.
Obratem také dodává, že porodnost v Africe roste, takže na tomto kontinentu žije stále více lidí a EU by musela do Afriky poslat opravdu hodně peněz, aby se zvedla životní úroveň desítek až stovek milionů lidí.
Druhý mýtus říká, že v EU se dočkají azylu jen lidé, kteří azyl opravdu potřebují. Neoprávněné žadatele o azyl bude prý Evropská unie vracet. Lenský ovšem připomíná, že to má háček. Původní rodné země migrantů odmítají své občany přijímat zpět s odůvodněním, že se mohli na cestě či v Evropě radikalizovat.
„Ovšem pákistánští politici (jako i ostatní politici arabského a muslimského světa) vědí, že si v Evropě vytvářejí nátlakové a lobbistické skupiny, které v budoucnu mohou využít. Ostatně finanční požadavky jsou kladeny již dnes. A proč by nějaká země měla přijmout někoho bez dokladů jenom proto, že orgány jiné země tvrdí, že tento člověk byl či je její občan? V minulých dvou letech pouze do Německa přišlo 1,2 milionu imigrantů, navráceno ročně pak cca 75 tisíc (25 tisíc dobrovolně), velká část se však týká imigrace z Balkánu. Odhaduje se, že letos může jen přes Středozemní moře připlout až 400 tisíc migrantů,“ varuje dál Lenský.
Mýtus třetí, čtvrtý a pátý
Autor se ale snaží rozbít ještě tři další údajné mýty. Třeba ten, že se uprchlíci vrátí do svých zemí, až v jejich vlastech skončí války. Nikdo si však nemůže být zcela jist tím, kdy skončí válka v Sýrii, ani jak skončí. Nerozpadne se Sýrie? Nerozpadne se Irák? Budou se mít lidé kam vrátit? A budou se chtít vrátit, jestliže Sýrie nebude existovat?
Pakliže se nebudou chtít vrátit, podaří se je integrovat v evropských zemích? Mnozí lidé věří, že ano, ale Lenský to považuje za ničím nepodložené přání. Zkušenost prý naopak ukazuje, že se integrace nedaří. Stačí se podívat do Francie nebo Švédska.
„Známe složitou situaci s ‚integrací‘ slovenských Romů u nás. Jak se zvětšuje menšina Afričanů, muslimů v dané zemi, klesá možnost integrace, imigranti žijí v no-go zónách a nemají žádný důvod se integrovat, došlo by totiž k jejich ‚dezintegraci‘ ve společnosti, v níž reálně žijí. Integrace je čarovné slovo, které v nás má vyčarovat představu, že existuje řešení, protože existuje slovo jej popisující,“ podotýká autor.
Poslední zásadní mýtus podle Lenského říká, že migrační krize se Česka netýká. Autor je bytostně přesvědčen, že týká, protože už teď jsme pod tlakem EU za to, že nechceme přijímat uprchlíky na základě kvót. Tento tlak bude pokračovat a vyústí možná v to, že uprchlíky nakonec přijmeme. Ve jménu solidarity, kterou ovšem Lenský považuje za falešnou. Připomíná mu situaci, kdy váš přítel má chřipku a žádá vás, abyste se od něj také „solidárně“ nakazili a prošli stejným onemocněním se stejnými problémy.
Saúdská Arábie se do nás pustí
Nabízí se řešení – odchytit lodě s uprchlíky na moři a odtáhnout je zpět k africkým břehům. Tohle ovšem současné evropské zákony nedovolují.
„Navíc bychom mohli sledovat na videích různých neziskových organizací, jak hrubě bylo s uprchlíky nakládáno. A následně bychom byli kritizováni třeba Saúdskou Arábií. Takže řešení odtáhnout čluny zpět ke břehům Libye je vlastně také mýtus. Alespoň v dohledné době,“ uzavírá autor.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
