Několik posledních měsíců to vypadalo, že dojde k eskalaci vztahů mezi NATO, EU a Ruskem. Na dohled od ruských hranic probíhala vojenská cvičení, z nichž jedno bylo největším cvičením jednotek NATO vůbec.
Rusko však nezahálelo a nechalo po své straně hranic pochodovat desítky tisíc vojáků, aby tak dokázalo svou bojovou připravenost. Dokonce ukazovalo svaly společně s Běloruskem na letecké přehlídce. Obecně se pak předpokládalo, že přijde klasický scénář studené války: „Rusko vyprovokuje incident na hranicích s Estonskem, který eskaluje v otevřenou válku.“
NATO přitom neustále osočovalo Rusko z narušování vzdušného prostoru či například z vypínání leteckých transpondérů u stíhaček. Dokonce i zaregistrovalo ruskou ponorku přímo v kanálu La Manche.
Obdobná situace byla i na druhé straně. Rusko vinilo NATO z provokací, připomínalo sliby z dob dávno minulých o rozšiřování Aliance ke svým hranicím a tvrdilo, že umístění raketového systému v Evropě rozhodně není za účelem obrany před Íránem, jak NATO tvrdí, jelikož přesně z toho důvodu byla uzavřena íránská jaderná dohoda.
Do toho se však začínaly ozývat hlasy některých evropských politiků, kteří označovali přístup NATO k Rusku za zbytečně provokativní a za nebezpečné „chřestění zbraněmi“, jak uvedl německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier.
„Jeden důvod, proč se NATO ve Varšavě mohlo zdát poněkud méně soustředěné na Rusko, byla nepředpokládaná dominance brexitu,“ napsala Dejevská. Bylo totiž nutné přesvědčit všechny účastníky, že Británie sice chce opustit EU, to však neznamená, že opouští NATO. Místo toho bude svoje vojáky posílat do misí v zemích sousedících s Ruskem.
Jenže jen několik málo dní před samotným summitem došlo k radikálním změnám. Jazyk Ruska zlidštil, prezident Putin se dokonce vydal do Finska, kde promluvil o bezpečnosti v regionu a apeloval na snížení napětí. Na druhé straně následně generální tajemník NATO Jens Stoltenberg v průběhu summitu uvedl, že Rusko nepředstavuje „žádnou bezprostřední hrozbu žádnému ze spojenců NATO“ a dodal, že je třeba navázat konstruktivní dialog. „Studená válka je historií a historií by také měla zůstat,“ řekl Stoltenberg.
Podle Dejevské je zkrátka možné, že neustálé řeči o studené válce na obou stranách někdejšího konfliktu vyvolaly obavy, že čím více o ní budeme mluvit, tím blíže jí budeme. Toho se však všichni zalekli a rozhodli se situaci dále neeskalovat. „Dnes již žijeme v jiném světě, ale pokud je generální tajemník NATO připraven na konstruktivní dialog, třeba, jen třeba, bude Kreml také.“
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
