„Já jsem měl tak trochu obavy, kam se bude ubírat tato země v budoucnosti a šlo mi o to, abychom měli kandidáta, který bude hledět do budoucnosti a pomohl překonat ty nešvary, jaké jsme tady měli v 90. letech,“ prohlásil hned na úvod Hilšer.
Vůbec nevidí jako hendikep, že se dosud v politice nepohyboval. „Prezident by měl být vzdálen politikaření, měl by být svědomím té politiky,“ pokračoval. Hlava státu má být podle jeho názoru hlasem občanské společnosti, která dokáže měnit věci. Chcete důkaz? Hilšer prý spolu s kolegy dokázal jednu věc změnit.
V roce 2008 se dnešní prezidentský kandidát postavil proti Topolánkově vládě ve věci privatizace fakultních nemocnic. „My jsme zorganizovali demonstraci, seznámili jsme s tím veřejnost a nakonec ta vláda od toho musela ustoupit,“ řekl Hilšer.
Mirek Topolánek
Teď prý v přímém přenosu sledujeme privatizaci veřejné moci a tomu je podle Hilšera potřeba čelit, a to tím, že se do správy věcí veřejných zapojí co nejvíce lidí a ukážou, že dělat politiku má smysl i v okamžiku, kdy za vámi nestojí nějaký miliardář, oligarcha nebo nějaká mocenská skupina. Nejenže lze dělat politiku na tomto občanském principu. Podle Hilšera je to dokonce nezbytné.
S ohledem na to, že dvacet let působí ve zdravotnictví, upozorňoval by na problémy spojené s českým zdravotnictvím, ale nejen na ně. V České republice prý máme mnohem víc problémů a prezident na ně má upozorňovat, otevírat debatu o nich a případně napomoct i jejich řešení. Věcnému řešení. „Prezident by do toho opravdu měl vnášet věcnost,“ konstatoval Hilšer.
Host má prý pochopení pro obavy lidí z budoucnosti, když vidí tři až čtyři atentáty v EU ročně. Stejně tak chápe, že lidé mají obavy z migrace, ale ke všem těmto obavám je nutné přistupovat věcně. „My je nesmíme zlehčovat, ale zase politici je nesmějí nafukovat a využívat je ke svému vlastnímu prospěchu,“ upozornil Hilšer.
Pár slov padlo i k Rusku. „Není v zájmu Ruska, aby Evropa držela pohromadě a aby ty bývalé východní země, které byly dříve ruskou sférou vlivu, což jsme byli i my, byly napojeny na Západ,“ prohlásil Hilšer.
Na Ukrajině prý dokonce došla situace tak daleko, že na východě této země jezdí ruské tanky, nad čímž nesmíme zavírat oči. Zvláště s naší vlastní zkušeností z roku 1968. Jako prezident by na jedné straně prosazoval dialog s Ruskem a obchod s Ruskem, ale jen tehdy, když budeme mít narovnanou páteř. A to nejen vůči Rusku, ale také vůči Spojeným státům nebo Číně, kterým by se víc líbilo, kdyby EU nedržela pohromadě. „Vždycky bychom měli mít vykřičník: Evropa musí zůstat jednotná. Ale současně musíme řešit vnitřní problémy EU. Prozatím nevidím důvod k vystupování z Evropské unie,“ uvedl Hilšer.
Jako prezident by se tedy soustředil na rozvíjení vztahů se zeměmi západní Evropy, ale tím by prý neskončil. Více pozornosti by prý věnoval také Indii.
Když se rozhovor s prezidentským kandidátem chýlil ke konci, Hilšer prohlásil, že by jako prezident nejmenoval premiérem trestně stíhaného člověka. Už teď prý lidé tak úplně nevěří v to, že v této zemi spravedlnost funguje, a jmenování trestně stíhané osoby premiérem by tuto situaci mohlo ještě zhoršit. „Podívejte se, co s vnímáním spravedlnosti udělala amnestie Václava Klause,“ zlobil se host. Lidé prý teď mohou mít pocit, že některé problémy z 90. let minulého století byly v podstatě zameteny pod koberec.
Kdyby byl Hilšer prezidentem, nejmenoval by vládu opřenou o komunisty. „Nejmenoval bych, protože by to mohlo ohrozit demokracii v této zemi a prezident této země musí bránit demokracii v této zemi,“ konstatoval Hilšer. Pokud i dnes v KSČM najdeme lidi, kteří se dívají pozitivně např. na Stalina, hrozí, že by mohli do budoucna demokracii ohrozit.
Než se rozloučil s diváky, prozradil Hilšer ještě, že v nedávných sněmovních volbách volil jednu ze stran, které se spojily do Demokratického bloku. Buď to byla ODS, KDU-ČSL, STAN, nebo TOP 09. Konkrétnější však být nechtěl. Diváky také ujistil, že by nikdy nevolil komunisty a SPD Tomia Okamury.
_profil_top.jpg)
Tomio Okamura
Psali jsme:
autor: mp
