„Svobodu slova máme určitě větší, než jak si ji mohli užívat našinci za první republiky. Velebené ‚zlaté časy‘ za časů T. G. Masaryka až tak zlaté nebyly, hlavně pro věčně naštvané osádky restaurací nižších cenových skupin,“ míní Ivan Motýl.
Vzpomíná tak na konkrétní případ, který se stal v roce 1925 v hostinci v okolí Vítkovických železáren. Kdyby tam nyní někdo sprostě spílal na Václava Klause, žádný trest ho nestihne.
„Když si ale ve vítkovickém hostinci U Chlebka v den státního svátku 28. října 1925 zanadával slévárenský dělník Jan Křivánek, skončil ve vězení. Udali ho dva spolustolovníci a zároveň kolegové ze slévárny,“ vypráví komentátor.
„Tehdejší zákon na ochranu republiky byl přísný. Masaryk by se možná nad hospodské nadávky dokázal povznést, ale zákon byl zákon. ‚Hovořili jsme spolu o Masarykovi, o němž se Křivánek vyjádřil, že je pro něho hovno,‘ cituji z udání, které je součástí Křivánkova trestního spisu,“ pokračuje.
Za svá slova nakonec dostal tři dny vězení, i když mu soud mohl uložit až šest měsíců. Nakonec se však zjistilo, že měl prezidenta urážet dvakrát, a tak se mu trest zdvojnásobil. „Křivánek nastoupil do věznice 20. července 1926, tři čtvrtiny roku po svém výroku v hostinci U Chlebka. To už se opět blížily oslavy 28. října,“ uzavírá Motýl.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
autor: pan
