Inaugurace Zelenského by měla proběhnout v pondělí 20. května, tedy bez jednoho dne měsíc po druhém kole voleb. Napjatá vnitropolitická situace se však tímto kompromisním hlasováním neuklidnila, spíše naopak. Důvodem jsou rozdílné zájmy nového a odcházejícího prezidenta. Volodymyr Zelenskyj by rád hned po svém nástupu rozpustil Nejvyšší radu, rád by vypsal předčasné parlamentní volby a zároveň by tím dosáhl demise současné vlády. Podle ukrajinské ústavy na to bude mít pouhých šest dnů – od 27. 5. běží půlroční ochranná lhůta před řádnými volbami.

Jeho předchůdce a největší protivník Petro Porošenko tomu chce zabránit a zároveň se snaží o to, aby využil dosavadní silné zastoupení v Nejvyšší radě, uvádí Bašta. Ukázalo se prý, že má navíc nečekaného spojence ve frakci Občanská sebeobrana. Ta totiž podala návrh zákona, který by nově zvoleného prezidenta zbavil většiny jeho pravomocí. Zelenskyj tento návrh nazval pokusem o státní převrat.

K dovršení povolebního zmatku situaci podle Bašty vyhrotily aktivity orgánů činných v trestním řízení, zejména pak soudů. Ty momentálně již odsoudily nového prezidenta k pokutě 850 hřiven za narušení voleb, neboť Zelenskyj před urnou ukázal svůj volební lístek, aby všichni viděli, že volí sám sebe. Orgány dvakrát pozvaly k výslechu Petra Porošenka, kvůli střelbě na „majdanu“ v roce 2014 a vyšetřují ho kvůli zneužití pravomocí a nátlaku na soud v roce 2016 v kauze znárodněné Privatbanky oligarchy Ihora Kolomojského. Poměry dokresluje zahájené vyšetřování Volodymyra Zelenského kvůli zneužití státních peněz z Fondu kinematografie.