Aktivista Martin Uhlíř se v posledním týdnu díky svérázným formám občanského protestu dostal do zájmu médií (DVTV, ČT). Ten odstartoval střet s místopředsedou ČSSD Jaroslavem Foldynu kvůli příjezdu ruského motorkářského klubu Noční vlci sympatizujících s Vladimirem Putinem. Shodou okolností pak na další akci spojené s příjezdem proputinovských motorkářů skončil Uhlíř v policejním antonu. Na což jeho sok, Foldyna neopomněl mnohokrát v médiích poukázat.
Během víkendu ale Uhlíř „úřadoval“ znovu a to během knižního veletrhu Svět knihy 2018 u stánku vydavatelství Olympia (dvorního vydavatele kniha Jaroslava Foglara již desítky let), Uhlířovi se nelíbilo, že jsou Foglarovy publikace vystavovány hned vedle knih o Miloši Zemanovi, kterého dle svých slov považuje za „vlastizrádce“.
Shodou okolností byly ParlamentníListy.cz u toho, když Uhlíř u stánku nakladatelství Olympia obracel knihy o Zemanovi lícem nahoru, tak aby Zeman na titulní straně nebyl vidět. Podle toho, co Uhlíř k věci publikoval na svém facebookovém profilu, šlo o vesměs spontánní akci. Incident ovšem naneštěstí opět gradoval a Uhlíř musel být nakonec ochrankou knižního veletrhu vyveden.
Fotogalerie: - Uhlíř proti knihám
Kdo ale vlastně je Martin Uhlíř? Kromě podnikání a aktivismu byl Uhlíř v minulosti například i pražským zastupitelem, a to mezi roky 2010 až 2014 v Praze 10. Uhlíř býval členem TOP 09. Posléze ze strany ale vystoupil a na zastupitelstvu zůstával jako nestraník. V té době zhusta kritizoval tehdejšího prvního místopředsedu strany Miroslava Kalouska a poskytl k věci rozhovor ParlamentnímListům.cz.
Výrazné jsou Uhlířovy občanské aktivity související s konfliktem na Ukrajině a rolí Ruska v něm. Aktivista se nijak netají tím, že v případě tohoto konfliktu stojí jasně na straně kyjevského Majdanu a naopak zhusta kritizuje roli Ruska (ostatně bylo to jasně patrné i během akce na Olšanských hřbitovech). V roce 2014 Uhlíř spoluzakládal skupinu na Facebooku s názvem: Chceme demokratickou Ukrajinu.
Ukrajinská "bota"
Jenže právě Ukrajina je oním místem, kde Uhlíř v minulosti udělal poměrně závažnou „botu“. Ač se sám profiluje jako antifašista, během protestní akce na podporu ukrajinského mejdanu v roce 2014 vystoupil na Staroměstském náměstí po boku ukrajinských krajních nacionalistů blízkých straně Svoboda a Pravému sektoru, které jsou mnohými považovány za extrémistické. Před několika dny se o tomto Uhlířově incidentu na na blogu Respektu rozepsal lidsko-právní aktivista a blogger Jiří Hrebenár. Hrebenár poukazuje na to, že se Uhlíř v době, kdy krize na Ukrajině kulminovala, zúčastnil akcí na podporu nezávislosti Ukrajiny ve společnosti ukrajinských nacionalistů a pravicových radikálů/extremistů.
Redakci ParlamentníchListů.cz se podařilo získat několik fotografií z inkriminované akce na Staroměstském náměstí, Uhlíř deklamující cosi do tlampače na nich stojí hned vedle Olega Zajnulina, viceprezidenta Mezinárodní asociace Ukrajinská Svoboda. Tato organizace de facto představuje jakousi místní filiálku ukrajinské pravicově extremistické strany Svoboda a v její gesci je rozvíjení zahraničních aktivit.
Dobře viditelná je i dvojice vlajek po Uhlířově pravici, které pravděpodobně svírá právě Zajnulin. Modrý prapor s nápisem „Svoboda“ v cyrilici je vlajkou stejnojmenné ukrajinské politické strany. Vedle něj pak lze spatřit charakteristický černo-červený prapor banderovců a ukrajinských nacionalistů s ukrajinským trojzubcem v rudém poli.
ParlamentnímListům.cz se v té souvislosti podařilo Martina Uhlíře kontaktovat. Sdělil nám, že v době, kdy se akce konala, nevěděl, o jaké lidi se jedná a dle svých slov netušil, vedle koho vlastně stojí. „Věděl jsem jen, že ten muž je nějaký kněz,“ sdělil ParlamentnímListům.cz po telefonu. To, jak vypadá vlajka Banderovců, mu rovněž známo nebylo, sdělil.
Uhlíř neznal vlajky...
„Opravdu jsem se v tom neorientoval a v té době, jak jsem tam byl, tak jsem znal jen vlajku Ukrajiny a vlajku Evropské unie, z těch vlajek co tam byly,“ sdělil naší redakci Uhlíř. „Ani jsem si v tu chvíli nevšímal, že vedle mě nějaká vlajka je,“ dodal. „Pan Zajnulin se se mnou ocitl ještě asi na jedné akci a od té doby jsem jeho přítomnost nevyhledával,“ upřesnil. „Uvědomil jsem si, že jde o kontroverzního člověka a že bych nerad byl spojovaný se záležitostmi, se kterými prudce nesouhlasím,“ dodal.
Svěřil se nám i s další věcí. Na akci se totiž podepisovala česká vlajka, která se slovy podpory zamířila na Ukrajinu. „Jste hrdinové, bojujete i za nás,“ napsal na vlajku Martin Uhlíř a připojil svůj podpis. Jenže, co čert nechtěl, vlajka skončila na Ukrajině rovnou u Pravého sektoru, konkrétně, jak píše Hrebenár, jako „dárek v nemocničním pokoji tehdejšího předsedy Pravého sektoru Dmytro Jaroše.
A další momentka ze Staroměstského náměstí (Foto: Vít Hassan)
„Můžu vám odpřísáhnout, že jsem nevěděl, kam ta vlajka bude putovat, kam se dostane. Ten vzkaz, který tam byl, byl myšlený pro obránce doněckého letiště, kteří opravdu symbolicky v tu chvíli bránili i Evropu. Takže neměl jsem informace o tom, že by se ta vlajka měla dostávat k někomu z Pravého sektoru. Pokud bych ty informace měl, tak bych tu vlajku nikdy nepodepsal,“ svěřil se ParlamentnímListům.cz Martin Uhlíř.
Vratmě se k onomu srocení na Staroměstském náměstí. Oleg Zajnulin se podle informací ParlamentníchListů.cz v roce 2015 rovněž zúčastnil pražské akce na podporu Pravého sektoru na Ukrajině. Pravý sektor je ukrajinská nacionalistická strana založená v roce 2014. Pravý sektor je rovněž napojen na dobrovolnický prapor Azov, jehož členy bývají často příznivci krajní pravice, neonacismu či nacionalisté. Azov je kontroverzní seskupení.
Mučení, rabování, porušování pravidel války
Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR) Azov porušuje pravidla vedení války, a to například masovým rabováním, mučením nebo únosy novinářů. Mluví se i o možném mučení prostřednictvím elektrického proudu. O aktivitách radikálních nacionalistů, neonacistů a krajní pravice na Ukrajině psaly ParlamentníListy.cz v minulosti.
Co se týče samotného hnutí ukrajinských nacionalistů, tzv. banderovců, sama jeho historická role (včetně Bandery samotného) je v současnosti vnímána kontroverzně. Banderovci se během druhé světové války dopouštěli řady válečných zločinů (masakr Poláků na Volyni, etnické čistky) a prosluli extrémní brutalitou. V historickém kontextu pak Bandera spolupracoval s nacisty ve snaze zajistit podporu samostatného ukrajinského státu a rovněž i pro odpor proti Sovětům.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
