Při posledním sčítání lidu z roku 2011 se v České republice přihlásily k islámu tři tisíce lidí, ve skutečnosti tu muslimů žije nyní už přes 22 tisíc. Přibývá tak u nás počet lidí, jimž náboženství stanovuje nejen, co mohou konzumovat, ale i to, jakým způsobem má být jídlo připraveno. Pro muslimy je důležité, aby produkty, které přicházejí do přímého styku s jejich tělesnou schránkou, ji žádným způsobem nepoškozovaly. Zárukou pro ně je, pokud má produkt certifikát halal. Ten je udělován především jídlu, ať už jde o maso, pečivo, zrniny, ochucovadla a přísady, ale používá se i pro výrobky určené k osobní hygieně, pro kosmetiku, léky i zdravotnické prostředky, protože všechny tyto produkty přicházejí do přímého kontaktu s jejich tělem.
S termínem halal je nejčastěji spojována rituální porážka. „Co je to halal? Maso ze zvířat zabitých dle islámského práva šaría. Zvířeti jsou při umírání předčítány verše z Koránu. Zvíře není (jako při běžné porážce) předem omráčeno. Zvířeti je podříznut krk a zvíře tak krvácí za plného vědomí. Neomráčené podřezávané zvíře bojuje o život, polyká vlastní krev, která mu někdy stříká až do očí. Agónie ubohého tvora trvá až několik minut. Prodej halal masa (kebab) dotuje muslimskou obec, pojídáním kebabu tak podporujete týrání zvířat, ale i islám. V České republice smí být zvířata zabíjena pouze po omráčení (Zákon na ochranu zvířat proti týrání č. 246/1992 Sb.). Islám však získal pro halal za podivných podmínek výjimku,“ píše se na webové stránce stophalal.cz.
K prodeji výrobků muslimům musíte přidat i podporu islámu
Firmy vyrábějící halal potraviny, které musí splňovat hygienickou a toxikologickou čistotu i nepřítomnost veškerých rizikových příměsí a nečistot, musí mít povolení od islámského certifikačního orgánu. Na světě existuje kolem stovky různých organizací, které certifikát udělují. Některé mají pravidla přísnější, jiné mírnější, pojítkem jsou však potřeby dané muslimům v Koránu. Za nejpřísnější jsou považovány malajské normy halal. V roce 2006 byla založena International Halal Integrity Alliance, která v současnosti zpracovává jednotnou normu IHI-Halal-Standard. Certifikace se uděluje za poplatek. Jeho výše je v případě Muslimské obce v Praze 30 tisíc korun, jak je patrné z jejího transparentního účtu. Na něm přistála v červenci platba v této výši od Emco, spol. s r. o. a v srpnu od Mlékárny Hlinsko, a.s.
„Konečně víme, kolik platí Babišova Mlékárna Hlinsko a Emco za halal certifikáty pravděpodobně ročně, 30 tisíc Kč každý(!) Nejsou to 3-5 tisíc za rok, je to cca dva a půl tisíce mesíčně jen od jedné firmy(!). A teď si představte, že by takových ‚klientů‘ na halal výpalné měli stovky. 500 x 30 000 Kč = 15 milionů ročně, 150 milionů za deset let. A tohle je prý ‚náboženství‘. Abyste mohli islámským pacientům vůbec prodávat své výrobky, musíte automaticky a povinně financovat dawah (šíření islámu) a džihád (to samé) – přímo muslimským obcím. Propracované svinstvo, no uznejte. Také přežilo 1400 let v prakticky nezměněné podobě. A to vůbec nemluvíme o mimořádně krutých halal porážkách. Islám je prostě všechno špatně,“ objevilo se v reakci na to na facebookovém profilu iniciativy Islám v ČR nechceme.
Certifikát halal jsme si koupili, ale s náboženstvím to nesouvisí
„Důvod, proč jsme zaplatili třicet tisíc koru za certifikát halal, je, že vyvážíme naše potravinářské výrobky do zemí, kde je tento certifikát vyžadován. Především se jedná o Malajsii. Zde všechny potravinářské výrobky tento certifikát musí mít. Stejně jako platíme za tento certifikát, platíme mimo jiné za košer certifikát, bio certifikát, bezlepkový certifikát a tak dále. Vyvážíme do pětačtyřiceti zemí, a proto se vždy řídíme požadavky daného trhu. Podotýkám, že v našich závodech nezpracováváme žádné maso. Vyrábíme cereální výrobky. Především z ovsa,“ reagoval pro ParlamentníListy.cz Martin Jahoda, ředitel marketingu Emco spol. s r.o., na dotaz, proč firma takovou sumu na účet Muslimské obce v Praze posílá.
O vyjádření pro článek na téma možného financování šíření islámu a podpory muslimských obcí v kombinaci s mimořádně krutými halal porážkami jsme požádali i Mlékárnu Hlinsko, za níž odpověděl PR manažer a tiskový mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka. „Můžeme potvrdit, že halal certifikát máme, stejně jako mnoho jiných výrobců nejen v České republice, ale po celé Evropě. Jde o standardní certifikát pro vývoz. Pokud chcete vyvážet zboží do příslušných zemí, bez tohoto certifikátu se neobejdete. Jde o obchodní záležitost. Rozhodně odmítáme, že bychom financovali šíření islámu, jak tvrdíte,“ ohradil se pro ParlamentníListy.cz proti formulaci otázky Karel Hanzelka.
V konceptu halal má jít o ochranu pro budoucí generace a sebeúctu
Pro firmy samozřejmě jde o obchodní záležitost a třicet tisíc korun pro Muslimskou obec v Praze je pro ně pouze vstupenkou na ty trhy, kde halal certifikát vyžadují. Těžko ale po nich chtít, aby se zabývaly tím, k čemu jejich peníze slouží. Stejně tak po kosmetických firmách, o nichž si na internetových magazínech zaměřených na udržitelný životní styl zjistíte, že jejich produkty jsou vyráběny podle přísných hygienických, etických a morálních norem. Koncept halal je prý založen vedle náboženské tradice a islámské integrity také na zachování zdravého života, ochrany pro budoucí generace a sebeúctě – to jsou velmi důležité prvky života v duchu halal, tedy v překladu toho „pravého, správného“. Jestli je pravé a správné financovat muslimské organizace a zacházet se zvířaty výše popsaným způsobem, na to si každý nemuslim musí odpovědět sám. Muslima se na to ptát je zbytečné.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník