Nachytaní Piráti: Migrace ne? Papír, o němž nemluví

08.07.2021 11:05

Jsou Piráti proimigrační? I to je jedna z otázek současné předvolební kampaně. Odpovídají na ní Konzervativní noviny. Ve zkratce, Piráti jsou proimigrační, protože jsou prounijní. Jak deklarovali na sociálních médiích, chtějí podpořit instituce, které jsou v unii nejvíce nakloněny migrantům a naopak v nich probíhá největší kampaň proti Polsku a Maďarsku. A v europarlamentu zvedli ruku pro usnesení, pro které nehlasovala ani Michaela Šojdrová z KDU-ČSl.

Nachytaní Piráti: Migrace ne? Papír, o němž nemluví
Foto: Repro Twitter
Popisek: Piráti Ivan Bartoš a Marcel Kolaja na schůzce s předsedou europarlamentu Davidem Sassolim

Piráti bývají svými oponenty kritizováni za to, že jsou proimigrační a těmto nařčením se Pirátská strana brání s odkazem na svůj program. Ovšem jak je možné poznat ze sociálních sítí pirátských europoslanců, Piráti jsou dosti prounijní. Právě to, jaké instituce Evropské unie Piráti podporují, ovšem dle článku Konzervativních novin ukazuje skutečný směr Pirátů.

30. června se předseda Pirátů Ivan Bartoš sešel s předsedou europarlamentu Davidem Sassolim. Setkáním šéfa Pirátů s vysokým představitelem europarlamentu se následně pochlubil europoslanec Marcel Kolaja. „Společně s Davidem Sassolim a Ivanem Bartošem jsme se shodli, že je potřeba posílit roli Evropského parlamentu. Pirátská strana dále podporuje také většinový systém hlasování v Radě místo jednomyslnosti například v otázkách zahraničních nebo daňových,“ uvádí Kolaja. Doplňme, že David Sassoli inicioval v europarlamentu zákaz vlaječek členských států.

Anketa

Která volební strana předvedla zatím NEJHORŠÍ kampaň?

2%
10%
1%
4%
0%
hlasovalo: 15206 lidí
Europarlament, jehož moc chtějí Piráti očividně posílit, je dle Konzervativních novin nejprogresivističtější součástí evropských institucí, například kvůli tomuto: „Dlouhodobě vyvíjí nátlak na Radu i Komisi např. ve věci okamžitého potrestání Polska a Maďarska, v migračních záležitostech, v zelené politice apod.“ Dle Konzervativních novin znamená posílení europarlamentu i posílení těchto jevů. „Parlament na rozdíl od Komise není vázán ani minimálními pravidly a je zcela ovládán aktivistickými levičáky – jako příklad může sloužit nouzový stav, který přijalo Maďarsko vloni na jaře. Zatímco Komise musela zákon právně analyzovat a poté chtě nechtě uznat, že neporušuje unijní legislativu, Evropský parlament – bez toho, aniž by většina poslanců zákon četla – jej okamžitě odsoudil v rezoluci,“ vysvětlují Konzervativní noviny.

Dle periodika musela eurokomisařka Věra Jourová konstatovat, že kvůli zákonu, jenž sexuální výchovu dětí nechává výhradně v péči rodičů, není možné Maďarsku zastavovat peníze z fondů EU. Použitím velice pochybné logiky prý pět frakcí europarlamentu spojilo rozpočet EU a výuku o LGBT na školách a připravilo rezoluci, podle které by do Maďarska evropské peníze (které i samo Maďarsko poskytlo) plynout neměly.

Konzervativní noviny připomínají, že europoslanci, jejichž chování a hlasování domácí média většinou moc nesledují, se ve svých názorech nezřídka odlišují od linie, kterou politická strana razí doma, většinou směrem k mainstreamovému liberálně levicovému pohledu.

Jak je známo, Rada EU je tvořena premiéry členských zemí a při jejím hlasování platí jednomyslnost, tedy de facto každá zem EU má právo veta. Pokud by tato jednomyslnost platit přestala, v řadě věcí by Česko mohlo být přehlasováno. Jako například v otázce přístupu EU k Izraeli, ke kterému jsou západní země velice kritické. Ale pokud by se o otázkách zahraniční politiky hlasovalo většinově, v Česku by někteří zastánci Evropské unie mohli být překvapeni i přístupem vůči Rusku, upozorňují Konzervativní noviny.

Levicové myšlenky bývají v europarlamentu schvalovány kvůli tomu, že evropští lidovci údajně „kapitulovali“ a hlasují pro u všeho kromě několika nejextrémnějších návrhů. Jeden tento návrh, který byl právě moc extrémní, byl dle periodika Návrh usnesení o pátracích a záchranných akcích ve Středozemním moři.

Ten obsahuje řadu tvrzení, která trknou každého odpůrce migrace. Např. že europarlament „vyzývá EU a členské státy, aby posílily proaktivní pátrací a záchranné operace“ a „vyzývá Komisi, aby takovéto iniciativy politicky a finančně podporovala; vyzývá členské státy, aby v plné míře využívaly všechna plavidla, která jsou schopna pomáhat při pátracích a záchranných operacích včetně plavidel nevládních organizací“. Usnesení by také požadovalo prošetření rozhodnutí tehdejšího ministra vnitra Itálie, Mattea Salviniho, zda bylo rozhodnutí zavřít přístavy pro lodě přivážející zachráněné migranty v souladu s unijnímí předpisy a devátý bod zní: „Evropský parlament vyzývá členské státy, aby své přístavy nechávaly otevřené pro plavidla nevládních organizací.“ Migranty z detenčních táborů by pak EP dle usnesení měl přesunout jinam, a to i do EU.

Návrh tohoto usnesení pochází z roku 2019, kdy Evropa měla už čtyřletou zkušenost s migrační krizí. Neprošel. Ovšem těsně, o dva hlasy. Stránky EU koneckonců obsahují i zdůvodnění dvou českých europoslanců, kteří pro návrh ruku nezvedli. Jedním je Jan Zahradil z ODS. Ovšem ruku nezvedla ani europoslankyně KDU-ČSL Michaela Šojdrová, u které toto rozhodnutí může být vzhledem k její kampani za přijmutí padesáti syrských sirotků překvapivé.

„Já jsem tento návrh usnesení nepodpořila, nepodpořila jsem také řadu pozměňovacích návrhů a vítám to, že nakonec tato rezoluce – o dva hlasy sice, tedy těsně, ale – neprošla. Jsem totiž přesvědčena, že není možné podporovat byznys s uprchlíky. Nemohu to jinak nazvat. Já chápu, že řada neziskových organizací má dobré úmysly. Musíme zabránit obětem lidských životů, ale musíme se především starat o to, aby lidé nemuseli prchat ze svých domovů. Aby v případě nouze měli dobré podmínky v uprchlických táborech co nejblíže své země, aby se mohli vracet.

A pakliže jsou zde uprchlíci, kteří mají nárok na mezinárodní ochranu, tak by měli mít možnost ji získat legální cestou. Domnívám se, že ta snaha o vytváření nových redistribučních mechanismů pro uprchlíky není funkčním řešením. Jednak ji opravdu odmítají některé členské státy, ale především je to podpora toho byznysu s uprchlíky. Takže děkuji a jsem ráda, že toto usnesení neprošlo,“ vysvětlila své rozhodnutí.

Kdo své rozhodnutí nevysvětloval, ale zvedl pro ně ruku, byli všichni tři zástupci Pirátů v europarlamentu, tedy Mikuláš Peksa, Markéta Gregorová a Marcel Kolaja.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: kas

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

„Spadni, zm*de!“ „Kr*téni v legínách“ rozpálili řidičku do běla. Kolem Prahy jich byly tisíce

8:15 „Spadni, zm*de!“ „Kr*téni v legínách“ rozpálili řidičku do běla. Kolem Prahy jich byly tisíce

Dnes dopoledne se konal cyklistický závod Pražská padesátka, a mnoho lidí na severním okraji Prahy z…