Co soudíte o Lubomíru Volném?Anketa
30. června se předseda Pirátů Ivan Bartoš sešel s předsedou europarlamentu Davidem Sassolim. Setkáním šéfa Pirátů s vysokým představitelem europarlamentu se následně pochlubil europoslanec Marcel Kolaja. „Společně s Davidem Sassolim a Ivanem Bartošem jsme se shodli, že je potřeba posílit roli Evropského parlamentu. Pirátská strana dále podporuje také většinový systém hlasování v Radě místo jednomyslnosti například v otázkách zahraničních nebo daňových,“ uvádí Kolaja. Doplňme, že David Sassoli inicioval v europarlamentu zákaz vlaječek členských států.
Společně s @EP_President Davidem Sassolim a @PiratIvanBartos jsme se shodli, že je potřeba posílit roli Evropského parlamentu. @PiratskaStrana dále podporuje také většinový systém hlasování v Radě místo jednomyslnosti například v otázkách zahraničních nebo daňových. pic.twitter.com/fJQoiz0CuI
— Marcel Kolaja (@PiratKolaja) June 30, 2021
Která volební strana předvedla zatím NEJHORŠÍ kampaň?Anketa
Dle periodika musela eurokomisařka Věra Jourová konstatovat, že kvůli zákonu, jenž sexuální výchovu dětí nechává výhradně v péči rodičů, není možné Maďarsku zastavovat peníze z fondů EU. Použitím velice pochybné logiky prý pět frakcí europarlamentu spojilo rozpočet EU a výuku o LGBT na školách a připravilo rezoluci, podle které by do Maďarska evropské peníze (které i samo Maďarsko poskytlo) plynout neměly.
Konzervativní noviny připomínají, že europoslanci, jejichž chování a hlasování domácí média většinou moc nesledují, se ve svých názorech nezřídka odlišují od linie, kterou politická strana razí doma, většinou směrem k mainstreamovému liberálně levicovému pohledu.
Jak je známo, Rada EU je tvořena premiéry členských zemí a při jejím hlasování platí jednomyslnost, tedy de facto každá zem EU má právo veta. Pokud by tato jednomyslnost platit přestala, v řadě věcí by Česko mohlo být přehlasováno. Jako například v otázce přístupu EU k Izraeli, ke kterému jsou západní země velice kritické. Ale pokud by se o otázkách zahraniční politiky hlasovalo většinově, v Česku by někteří zastánci Evropské unie mohli být překvapeni i přístupem vůči Rusku, upozorňují Konzervativní noviny.
Levicové myšlenky bývají v europarlamentu schvalovány kvůli tomu, že evropští lidovci údajně „kapitulovali“ a hlasují pro u všeho kromě několika nejextrémnějších návrhů. Jeden tento návrh, který byl právě moc extrémní, byl dle periodika Návrh usnesení o pátracích a záchranných akcích ve Středozemním moři.
Ten obsahuje řadu tvrzení, která trknou každého odpůrce migrace. Např. že europarlament „vyzývá EU a členské státy, aby posílily proaktivní pátrací a záchranné operace“ a „vyzývá Komisi, aby takovéto iniciativy politicky a finančně podporovala; vyzývá členské státy, aby v plné míře využívaly všechna plavidla, která jsou schopna pomáhat při pátracích a záchranných operacích včetně plavidel nevládních organizací“. Usnesení by také požadovalo prošetření rozhodnutí tehdejšího ministra vnitra Itálie, Mattea Salviniho, zda bylo rozhodnutí zavřít přístavy pro lodě přivážející zachráněné migranty v souladu s unijnímí předpisy a devátý bod zní: „Evropský parlament vyzývá členské státy, aby své přístavy nechávaly otevřené pro plavidla nevládních organizací.“ Migranty z detenčních táborů by pak EP dle usnesení měl přesunout jinam, a to i do EU.
Fotogalerie: - Je Evropská unie reformovatelná?
Návrh tohoto usnesení pochází z roku 2019, kdy Evropa měla už čtyřletou zkušenost s migrační krizí. Neprošel. Ovšem těsně, o dva hlasy. Stránky EU koneckonců obsahují i zdůvodnění dvou českých europoslanců, kteří pro návrh ruku nezvedli. Jedním je Jan Zahradil z ODS. Ovšem ruku nezvedla ani europoslankyně KDU-ČSL Michaela Šojdrová, u které toto rozhodnutí může být vzhledem k její kampani za přijmutí padesáti syrských sirotků překvapivé.
„Já jsem tento návrh usnesení nepodpořila, nepodpořila jsem také řadu pozměňovacích návrhů a vítám to, že nakonec tato rezoluce – o dva hlasy sice, tedy těsně, ale – neprošla. Jsem totiž přesvědčena, že není možné podporovat byznys s uprchlíky. Nemohu to jinak nazvat. Já chápu, že řada neziskových organizací má dobré úmysly. Musíme zabránit obětem lidských životů, ale musíme se především starat o to, aby lidé nemuseli prchat ze svých domovů. Aby v případě nouze měli dobré podmínky v uprchlických táborech co nejblíže své země, aby se mohli vracet.
A pakliže jsou zde uprchlíci, kteří mají nárok na mezinárodní ochranu, tak by měli mít možnost ji získat legální cestou. Domnívám se, že ta snaha o vytváření nových redistribučních mechanismů pro uprchlíky není funkčním řešením. Jednak ji opravdu odmítají některé členské státy, ale především je to podpora toho byznysu s uprchlíky. Takže děkuji a jsem ráda, že toto usnesení neprošlo,“ vysvětlila své rozhodnutí.
Kdo své rozhodnutí nevysvětloval, ale zvedl pro ně ruku, byli všichni tři zástupci Pirátů v europarlamentu, tedy Mikuláš Peksa, Markéta Gregorová a Marcel Kolaja.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: kas
