„Já jsem se účastnil jednoho z posledních vzepětí české společnosti – toho pohřbu, kdy se ukázněně šlo za tou rakví přes celou Prahu,“ vzpomíná Ruml na pohřeb Jana Palacha, kterého se jako tehdy šestnáctiletý student účastnil.
„Byl jsem naštvaný na lidi, možná víc než na ten samotný režim, jak mohou takhle zapomenout a být lhostejní, když jsme v okupované zemi, a reagovat musí mladí lidé takhle hrozným způsobem,“ řekl bývalý ministr vnitra v pořadu Paměť národa na serveru Aktuálně.cz
Vracel se také ke svojí disidentské minulosti. „Věděl jsem, že s tím režimem se nedá nic dělat. Že se nedá reformovat, že to nejde vrátit zpátky do roku 1968 a že komunisté tady už nebudou mít úplnou důvěru. Režim se musel radikálně změnit a k tomu jsem svojí disidentskou činností směřoval,“ řekl jeden ze zásadních chartistů.
Podle svých slov dělal mluvčím Charty 77 takového pošťáka, který chartu rozmnožoval a vysílal po celé republice. „Bral jsem to jako vítězství nad komunismem a věřil, že tímto způsobem komunismus padne,“ vzpomínal.
„Byl jsem stokrát u výslechu, ale já jsem vůbec neodpovídal, nehrál jsem s nimi žádnou informační hru. Kupodivu si na mě nikdy nic násilného nedovolili, ale znám osobně případy, že třeba pálili lidi cigaretou nebo byly pokusy o znásilnění,“ vracel se do minulosti Ruml, který strávil rok ve vazbě za vydávání samizdatových tisků a jejich vývoz do Anglie.
Díky komunismu prý Ruml zažil lepší rodinný život. „Komunistický režim nás vlastně s rodinou tlačil dohromady, stáli jsme více při sobě,“ řekl Ruml se vzpomínkou na svého otce Jiřího Rumla, taktéž chartistu.
„Při revoluci a po ní jsem se cítil nejen vnitřně svobodný, to jsem byl vždycky, ale konečně i vnějšně svobodný. Mohl jsem realizovat své sny a starat se o veřejný prostor, který se otevřel pro všechny,“ nastiňuje situaci v 90. letech, kdy vstoupil do politiky.
Jako důležitou událost pro jeho budoucí politickou kariéru spatřuje iniciativu Most Michala Kocába a Michala Horáčka, kteří vyjednali setkání s premiérem Ladislavem Adamcem. „Havla tam nepustili a on tam místo sebe poslal mě se slovy, že je to možná historická chvíle a musí se to teď podařit. Tak jsem tam šel,“ pokračoval Ruml.
„Lidi mi to dokonce vyčítali, že jsem se sešel s komunistickým vedením, od svojí holky jsem dostal pár facek. Dneska už se tomu člověk směje, ale díky tomu jsem si taky uvědomil, že jsem asi nějak předurčen pro tu politiku,“ myslí si Ruml.
Nakonec se také vyjádřil k současným občanským nepokojům, zaměřeným proti prezidentu Zemanovi a premiéru Babišovi. „To, co se teď děje, je paradox. Jako bychom se vrátili někam zpátky,“ reaguje Ruml na probíhající masové demonstrace.
Ing. Miloš Zeman
„Ale já to tak necítím, potenciál v lidech je totiž obrovský, ale musí si uvědomit, že svoboda je také druh nějaké oběti, je to odpovědnost a je to boj za svobodu,“ řekl Ruml s tím, že mladí lidé nesmí být lhostejní a musí o tu svobodu neustále bojovat.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jma
