Najednou tolik útoků na Klempíře. Analytik rozkrývá, co je za tím

07.03.2026 8:09 | Komentář
autor: Jan Novotný

TÝDEN V MÉDIÍCH Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) vtipně zarámoval vystoupení prezidenta Petra Pavla v Poslanecké sněmovně tím, že si při něm četl komunistické Rudé právo. Mediální odborník Petr Žantovský považuje tuto nadsázku za naprosto věcnou, a ještě navíc vtipnou. Upozorňuje, že „kulturní fronta“ se pokouší o nátlakovou akci, aby si zajistila ohrožené dotace. A dává čtenářům tip na nejlepší článek týdne.

Najednou tolik útoků na Klempíře. Analytik rozkrývá, co je za tím
Foto: Hans Štembera
Popisek: Ministr kultury Oto Klempíř

Hlavní téma, které v tomto týdnu ovládlo česká mainstreamová média, se váže k vystoupení prezidenta Petra Pavla v Poslanecké sněmovně. Pozornost však neupoutal pouze samotný projev, ale především gesto ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé), který si během něj listoval vydáním Rudého práva z ledna 1989. Jeho stranický kolega Filip Turek jej doplnil četbou deníku Haló noviny. Podle mediálního experta Petra Žantovského byla tato ironie naprosto trefná.

„Já si myslím, že ta ironie byla nejenom viditelná, ale byla také na místě a vtipná,“ uvádí Žantovský a dodává, že v kontextu historie současné hlavy státu je taková forma kritiky legitimní.

Mediální odborník poukazuje na skutečnost, že téměř čtyři desetiletí po pádu režimu stojí v čele státu člověk s minulostí Petra Pavla. Charakterizuje ho jako „dlouholetého lampasáka, studenta špionské školy a předsedu základní organizace Komunistické strany Československa“, který navíc písemně schvaloval invazi vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968. Podle experta by měl takto politicky profilovaný funkcionář snést nadsázku, která je „naprosto věcná, a ještě navíc vtipná“. V reakcích na sociálních sítích se dokonce objevila vyhrocená přirovnání k německé realitě 50. let, podle nichž by si bylo lze jen stěží představit v čele země bývalého funkcionáře NSDAP.

arm. gen. v.v. Ing. Petr Pavel, M.A.

  • BPP
  • Profil není převzatý, články vkládá redakce.
  • prezident České republiky

Současný stav společnosti a mediální obraz prezidenta vnímá Žantovský jako „smutný konec porevolučních časů“. Lidé, kteří zažili revoluční rok 1989 v dospělém věku, podle něj vidí v současném vývoji po roce 2010 návrat k totalitním praktikám. Za nejvíce alarmující považuje postoj novinářů. „Je smutné, že takzvaná liberální média se zastávají tohoto člověka, a hlavně, že velice brutálně kritizují ministra, který na rozdíl od nich projevil, že má smysl pro humor a také pro jistou občanskou sebereflexi,“ vyjádřil se expert.

Bitka o dotace a výhrůžky bojkotem

Dalším tématem, které rozvířilo vody české kulturní scény, byla vlna kritiky směřující na ministra kultury Otu Klempíře. Server Novinky.cz v posledních dnech publikoval sérii článků, z nichž největší pozornost vzbudila zpráva o možném bojkotu prestižního Frankfurtského knižního veletrhu českými literáty. Důvodem mají být plánované rozpočtové škrty, které by měly postihnout literární časopisy a další kulturní aktivity, a to až ve výši 40 %.

Podle Petra Žantovského je však četnost těchto útoků na ministra až podezřelá. „Aniž bych chtěl dělat Klempířovi advokáta, je četnost těch útoků na jeho osobu docela nápadná a je zjevné, že tady někdo hraje nějakou propagandistickou hru,“ komentuje situaci mediální odborník. 

Anketa

Co říkáte na chování Petra Macinky?

hlasovalo: 7627 lidí

Odpor proti škrtům vede především spisovatel Jan Němec, který vyzval své kolegy k bojkotu Frankfurtu, pokud ministerstvo neobnoví dotace v původní výši.

Žantovský však upozorňuje na dvojí povahu frankfurtského veletrhu. Zatímco jedna rovina je reprezentační, druhá je ryze praktická a byznysová. „Frankfurtský knižní festival slouží jako kontraktační. Celá léta se jezdí do Frankfurtu především nakupovat práva na české nebo jiné překlady od světových autorů,“ vysvětluje mediální analytik a dodává, že v tomto ohledu jde především o soukromý byznys nakladatelů, na který by ministerstvo nemělo mít povinnost přispívat.

Žantovský připomíná, že škrty se dotýkají mnoha kapitol resortu, včetně divadel, a jsou výsledkem politického rozhodnutí o alokaci veřejných financí. Celou situaci vnímá jako střet mezi zájmy skupin závislých na státních dotacích a snahou státu o rozpočtovou odpovědnost.

V aktuálním sporu nejde podle něj o věcnou debatu o financování kultury, ale o cílenou nátlakovou akci. Expert pro tyto účely používá termín „kulturní fronta“, což je označení, které podle něj nese historický nátlakový náboj. Pod proklamovanou snahou o zachování uměleckých hodnot se podle Žantovského ve skutečnosti skrývá pragmatický boj o státní peníze.

„V zásadě jde o peníze,“ nebere si servítky mediální analytik a dodává, že nespokojenost umělců slouží některým médiím jako vítaný nástroj v politickém boji proti současné vládě a konkrétně proti neoblíbenému ministrovi kultury. Žantovský v této souvislosti apeluje na čtenáře a jejich mediální gramotnost, aby dokázali rozlišit skutečné motivy podobných zpráv a pochopili, proč se v médiích objevují právě nyní.

Své hodnocení uzavírá citátem, který připisuje Winstonu Churchillovi: „Follow the money“, tedy „sleduj stopu peněz“. Právě toto pravidlo podle něj beze zbytku vysvětluje aktuální dění na české kulturní a mediální scéně.

Milion chvilek, Karel Poláček a tip na nejlepší článek týdne

Závěrem svého týdenního přehledu mediální analytik upozorňuje na text, který považuje za nejzdařilejší počin posledních dní. Jde o komentář Štěpána Chába v Krajských listech s názvem Bylo nás milion. Podle experta jde o „lehkou a velmi inteligentní ironii“ mířenou na spolek Milion chvilek.

Žantovský nešetří kritikou na adresu zmíněného spolku, který označuje za „nastrčenou organizaci“, jež má vytvářet dojem boje za pravdu a lásku, ale v zásadě slouží jako „nadháněč občanských emocí“. Oceňuje však především literární formu, jakou Cháb zvolil. Text je stylizován do podoby slavného románu Karla Poláčka Bylo nás pět. „Ta stylizace do dětské mluvy, do toho dětského vidění světa je úžasná,“ vyzdvihuje mediální odborník a dodává, že se autorovi podařilo trefně popsat atmosféru demonstrací.

Jako ukázku cituje pasáž, která Poláčkovým stylem glosuje svolávání lidu proti nové vládě: „Tatínek pravil, že je to bdělost občanů, maminka, že prevence je lepší než léčba, a pan Fajst odvedle dodal, že nejlepší je prevence s klobásou a hořčicí, protože hladový revolucionář bývá mrzutý.“

Podle mediálního experta je Chábův text cenný právě svou schopností popsat realitu „krutě pravdivě“, i když se u něj čtenář zpočátku směje. Právě proto jej Žantovský označuje za svůj osobní tip na „nejlepší článek tohoto týdne“.

 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

Myslíte, že občané Íránu teď získají svobodu?

Jaký útok, převrat, vojenská akce nebo jak to kdo nazve přineslo na Blízkém východě lepší podmínky pro občany a svobodu? Bohužel podle mě jeden vůdce padne a přijde někdo ještě horší. A myslíte, že USA jde skutečně o to, těm lidem pomoci? Podle mě vždy sleduje jen vlastní zájmy, bohužel. Ještě jeden...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Diskuse obsahuje 56 příspěvků Vstoupit do diskuse Tisknout

Další články z rubriky

Minář svolává Letnou. Ale pozor: Lidé už před ním varují

11:08 Minář svolává Letnou. Ale pozor: Lidé už před ním varují

„Je třeba ukázat naši kolektivní sílu,“ šéf spolku Milion chvilek Mikuláš Minář svolává na 21. březn…