Nákladovost se tak drží v limitech stanovených Evropskou unií. „Taková hodnota je naprosto obvyklá i v okolních zemích, pokud korektně porovnáme skutečné provozní náklady,“ říká Karel Feix, ředitel firmy Kapsch, která mýtné smluvně provozuje nejen v tuzemsku, ale i například v Rakousku nebo Polsku.
Český mýtný systém vybral za šest let provozu již přes 40 miliard korun a rok 2012 s výběrem 8,68 miliardy korun znamenal růst o 7 % oproti roku 2011. Klíčový ukazatel ekonomické efektivity systému, tedy provozní nákladovost, klesla o jeden procentní bod na 20,5 %. Budoucí mýtné příjmy českého státu jsou však ohroženy zaváděním nejrůznějších výjimek a úlev. Pokud by například loni nebyly tarifně zvýhodněny autobusy a kamiony s nejvyšší emisní třídou, vybral by stát přibližně o 1,6 miliardy více a provozní nákladovost by tak klesla na 17 procent.
V roce 2013 tak poprvé od krizového roku hrozí vzhledem k rostoucímu podílu ekologických kamionů a nově zavedeným slevám reálný pokles mýtných příjmů. Takový pokles by pak negativně dopadl i na provozní nákladovost systému, která by tím rostla. Výpočet nákladovosti mýtného systému totiž vychází z porovnání výše vybraného mýta vůči nákladům na technické provozování samotného systému, například distribučních a kontaktních míst, kontaktního centra, centrálního systému, zúčtování a platebního styku a detekce neplatičů.
Při téměř fixních nákladech systému je ukazatel provozní nákladovosti ovlivněn výší a strukturou mýtných tarifů, rozsahem a typem zpoplatněných komunikací a s ní související intenzitou nákladní dopravy. „Historicky je tak patrné zvýšení nákladovosti v souvislosti se zpoplatněním silnic prvních tříd, na kterých při srovnatelných nákladech platí kamiony nižší mýto. Historicky ovlivnila nákladovost samozřejmě i ekonomická krize v roce 2009,“ vysvětluje Ondřej Zaoral.
Šéf Inoxive Ondřej Zaoral se dlouhodobě podivuje nad publikováním nejrůznějších mezinárodních srovnání nákladovostí jednotlivých mýtných systémů. Korektní srovnání je z veřejných dat prakticky nemožné. „I v případě dostupnosti detailních interních údajů od jednotlivých provozovatelů mýtných systémů by bylo potřeba provést velice důkladnou účetní analýzu a porovnávat přesně definované položky, nikoli neprůhledné souhrnné údaje. Některé zdroje pak mylně uvádějí jako součást provozních nákladů i splátky za dodávku systému nebo náklady na nesouvisející telematické aplikace,“ uzavírá Zaoral.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: tan
