Naposled. Po Moravcovi se loučí další známá tvář ČT24

Dnešní pořad Interview ČT24 přinesl rozloučení moderátorky Barbory Kroužkové. Na konci rozhovoru s předsedou výboru pro rozpočtové prognózy Michalem Skořepou sdělila, že jde o její poslední moderování tohoto pořadu. „Já vám moc děkuji, že jste byl hostem mého posledního Interview ČT24,“ rozloučila se se svým hostem.

Následně poděkovala také divákům. „Děkuji moc za pozornost vám, divákům Interview ČT24. Zůstaňte příznivci tohoto velmi důležitého pořadu,“ dodala na závěr vysílání.

Jelikož šlo o její poslední moderování tohoto pořadu, během rozhovoru si místy dovolila i ironičtější poznámky na adresu představitelů vlády.

A to například ve chvíli, kdy se Michal Skořepa v rozhovoru dotkl mimo jiné otázky možného zvyšování daní. Hovořil o tom, že nemusí jít nutně o zvyšování sazeb, ale spíše o změny v systému daňových výjimek, za nimiž často stojí silné zájmové skupiny. „Podmínkou by bylo, že tato vláda bude mít jiný postoj k těm lobbistickým skupinám, které stojí za všemi těmi výjimkami, protože za naprostou většinou daňových výjimek je někdo, komu to vyhovuje, zatraceně vyhovuje,“ uvedl ekonom.

Jako příklad zmínil dlouhodobě diskutovanou výjimku u tichého vína. Podle něj právě podobné výjimky ukazují, jak silný vliv mají různé zájmové skupiny na podobu daňového systému.

Moderátorka Barbora Kroužková se v reakci na Skořepova slova pobaveně ekonoma tázala, zda ví, odkud pochází bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Skořepa se tomu zasmál a moderátorka se smíchem dodala, že šlo jen o „poznámku pod čarou“.

Odchod Barbory Kroužkové z České televize se přitom řeší už od začátku února. Moderátorka po zhruba dvaceti letech ve veřejnoprávní televizi oznámila, že odchází na vlastní žádost. K rozhodnutí podle dostupných informací dospěla poté, co byla z hlavní zpravodajské relace Události přesunuta k moderování pořadu Interview ČT24.

Kroužková uvedla, že po dvou měsících od rozhodnutí o jejím přeřazení se rozhodla z televize odejít a využije jinou pracovní nabídku. Zároveň zdůraznila, že chce „jinde bojovat za svobodná a nezávislá média“.

V posledních dnech se mluví také o rozloučení další výrazné tváře České televize. V neděli se na konci svého diskusního pořadu Otázky Václava Moravce rozloučil i jeho dlouholetý moderátor Václav Moravec. Po více než jednadvaceti letech v České televizi oznámil, že končí.

Dodal také, že za současných podmínek už podle něj nemůže dál garantovat nezávislost redakční práce a kritickou reflexi událostí podle kodexu veřejnoprávní televize. Moravec zároveň varoval před tím, co označil za posun k takzvané pseudo vyváženosti, která podle jeho slov může oslabovat roli veřejnoprávního média. Jeho rozhodnutí podle vyjádření mluvčího České televize přišlo pro vedení stanice nečekaně.

Vedle této epizody se dnešní rozhovor Interview ČT24 věnoval především samotnému obsahu státního rozpočtu a jeho dopadům na českou ekonomiku. Poslanecká sněmovna schválila státní rozpočet na letošní rok. Vláda Andreje Babiše ho připravila se schodkem 310 miliard korun.

Ministryně financí Alena Schillerová dnes státní rozpočet hájila s tím, že je pravdivý a úplný. Ekonom Michal Skořepa k tomu v Interview ČT24 uvedl: „Tak pravdivý asi je, svým způsobem se asi dokonce dá říct, že je skutečně pravdivější, než byl ten předchozí návrh. Minimálně teď mám na mysli ten problém s investicemi do dopravy, kde ten dopravní rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury měl obrovské manko v sobě. To je prostě věc, kterou já jsem doteď nepochopil, jak to vůbec mohla minulá vláda vyprodukovat, vyprodukovat něco takového. Z tohohle pohledu je ten návrh lepší, ale z jiných pohledů má určitě své vady velké,“ řekl Skořepa v Interview ČT24.

Následně upozornil, že problém vysokých schodků není jen otázkou jednoho roku. „Myslím, že ten problém je pořád stejný. Ty deficity jsou příliš velké, stručně řečeno. Když se podíváme zpátky, platí to pro řadu posledních roků,“ řekl v Interview ČT24.

Podle něj se ale státní rozpočet nedá hodnotit jen jedním číslem. „Rozpočet se dá hodnotit ze spousty různých hledisek. Každý na to může mít trochu jiné pravítko, jak by měl vypadat. Osobně mám nejradši měřítko, které se zaměřuje na vnitřní strukturu rozpočtu,“ uvedl. Důležitá podle něj není jen absolutní výše schodku nebo jeho poměr k výkonu ekonomiky. „Nejde tak ani o absolutní číslo nebo o nějaká procenta k HDP, ale o to, kolik v tom rozpočtu je dobrých investic.“

Právě investice podle Skořepy rozhodují o tom, zda může být i deficit v určitém smyslu ospravedlnitelný. „Protože pokud je investice dobrá, tak je to nějaká pomůcka, kterou posíláme příštím poplatnickým generacím, díky kterým budou mít víc peněz, víc příjmů, lepší život a bude se jim lépe ten dluh splácet.“

Ekonom se dotkl také oblasti školství. Podle něj by vyšší investice do vzdělávání mohly zlepšit kvalitu učitelského povolání a přilákat do něj více lidí. „Pokud se to zlepší a budeme schopni platit učitelům dostatek peněz, tak do školství půjdou nejenom ti srdcaři, kteří tam jsou dneska, ale i lidé, kteří mají tu možnost si vybírat,“ řekl.

Takoví lidé by podle něj mohli přinést do výuky větší flexibilitu a schopnost reagovat na změny ve společnosti. „Tak buď půjdou učit, nebo půjdou dělat manažera do nějaké firmy. A pokud půjdu učit, tak jsem na tom tak dobře, jako osobnost, mám tak dobrý rozhled, že prostě budu schopen učit žáky to, co je potřeba, ne to, co se učí posledních sto let,“ pokračoval Skořepa. Dodal, že výuka by měla být schopná reagovat na aktuální situaci. „Budu schopen přizpůsobit výuku momentální situaci, co se děje kolem nás. Ze škol potom půjdou vzdělaní lidé, kteří budou užiteční pro trh práce, kteří ale budou vzdělaní taky jako voliči.“

Kriticky se Skořepa vyjádřil také k výdajům na obranu. „Ze symbolického hlediska to nevypadá dobře,“ uvedl k nízkým výdajům v této oblasti. Připomněl přitom závazky České republiky vůči NATO. „Je tu nějaký příslib na úrovni NATO. A místo toho, abychom se snažili skutečně dosáhnout toho, že jsme schopní naplnit příslib rozumnými výdaji, tak radši řekneme: Ne, to my nedokážeme a zredukujeme je. Pak vypadáme jako černí pasažéři v rámci té Aliance.“

Do budoucna by podle něj Česko mělo být spíše mezi státy, které své závazky plní. „A do budoucna zrovna my jako relativně spíš menší člen v té Alianci, tak se obávám, že bychom měli být jedněmi z prvních, kteří se snaží všechny tyhle limity plnit, ty sliby.“

Současně upozornil, že bezpečnostní situace se může v budoucnu změnit. „Protože jestli v budoucnu dojde k nějakému vojenskému konfliktu, kde bychom mohli být namočeni, tak rozhodně nejsme ti, kteří jsme v pozici se sami bránit,“ doplnil ekonom.