Chyby volebních komisí při sčítání zašly tak daleko, že v jednom případě po kontrole volebních lístků byly změněny výsledky a místo Petra Bendla usedl za ODS ve Sněmovně Martin Kupka. Student Radek Pileček zpracovával ve své diplomové práci téma vlivu sousedských vztahů na voličské rozhodování. K tomu analyzoval výsledky v rámci volebních okrsků, ke kterým chodí právě sousedé.
Jako vedlejší produkt svého bádání ovšem zjistil až neuvěřitelné chyby, kterých se volební komise při sčítání hlasů dopouštěly. Některé jsou spíše vtipné, ale jiné mohou zásadně ovlivnit volební výsledky.
Mezi ty vtipné patří kuriozity, při kterých se komisi podařilo vykázat více než 100 procent platných hlasů. Diplomant jen v rámci svého omezeného průzkumu našel pět komisí, kterým se to podařilo, ačkoliv to matematicky není možné. Přesto komise do zápisu například uvedly, že ve 48 obálkách bylo odevzdáno 50 platných lístků (podle zákona přitom samozřejmě může být v jedné obálce pouze jeden lístek; pozn. PL.cz).
Zásadnější chyby ovšem nastávají při počítání preferenčních hlasů. Právě kvůli tomu se nakonec Petr Bendl nestal poslancem za ODS.
Volič má u voleb do Poslanecké sněmovny (a rovněž do Evropského parlamentu) možnost zakroužkováním jména kandidáta udělit tzv. „přednostní hlas“.
Student se však pozastavil nad tím, že podle oficiálních výsledků i v celkem velkých okrscích, kde odevzdalo své hlasy velké množství voličů, byla možnost přednostního hlasu využita stoprocentně. Jinými slovy, že každý, kdo k volbám přišel, dal na svém lístku maximální počet preferenčních „kroužků“.
Jak je to možné? Student zjistil, že celkem 40 komisí mělo stoprocentní „kroužkovost“, přičemž komise postupovala tak, že neudělené kroužky „připsala“ kandidátům na prvních místech. Pokud volič nezakroužkoval žádného kandidáta, dostali čtyři kroužky kandidáti na prvních čtyřech místech.
To je však dost zásadní manipulace s volebními výsledky, protože kandidáti z nižších míst, které voliči vykroužkovali proto, že je skutečně chtěli upřednostnit, jsou znevýhodněni, neboť jejich kolegové na prvních místech dostávají kroužky „automaticky“.
Student Pileček objevil ve svém vzorku volebních okrsků celkem 35 komisí, které takto postupovaly, a dalších 10, kde k „připisování“ preferenčních kroužků došlo částečně. Celkem se má jednat o 50 tisíc neprávem přidělených preferenčních hlasů.
Fotogalerie: - Volba členů rad
Jako příklad student uvádí dvě pražské části. Hlasů bylo v obou okrscích uděleno prakticky stejně (1844 a 1842), počet udělených preferenčních hlasů ale byl v jednom případě 1089, kdežto v druhém 7370. Oba okrsky volily stejnou kandidátku, přesto byl přístup jejich voličů k preferování kandidátů zcela odlišný.
Následně student rozepsal tento rozdíl na jednotlivé strany. Vyplývá z něj, že zatímco v jednom okrsku byl udělován méně než jeden „kroužek“ na jeden lístek (u ODS 0,91, ANO 0,39, Piráti 0,33), v druhém případě jsou to vždy čtyři kroužky na jeden lístek.
Student dodává, že chyba se týká všech kandidujících stran, nesvědčí to tedy o snaze někomu pomoci, ale spíše o „bordelu“ v metodice vyhodnocování výsledků. Zvýhodněni jsou tak kandidáti na prvních čtyřech místech, kterým komise připočítaly chybějící kroužky, ačkoliv jim je připisovat neměly.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jav
