V riziku problémového hráčství se podle Vobořila aktuálně nachází více než půl milionu Čechů. Ve vysokém riziku jich je pak zhruba 100 tisíc. Podle posledních analýz, které Vobořil předložil na národní konferenci o hazardním hraní v ČR v úterý 15. května v budově Lichtenštejnského paláce na Malé Straně, nicméně počet rizikových hráčů v české populaci mírně klesá.
Letošní konferenci zahájila ministryně financí Alena Schillerová (ANO), která v úvodu nově přijatou legislativu ocenila. Podle Schillerové byla ČR do roku 2014 označována jako „kasino Evropy“, přičemž zde bylo nejvíce automatů v celé Evropě. Podle Schillerové se Česká republika této nálepky nyní zbavila.
Zákon o hazardu podle Schillerové přispívá k tomu, že se snižuje počet automatů i heren. Automaty, které představovaly doplňkový zdroj příjmů pro bary a provozovny fungující ve zvláštním režimu, pak byly novou legislativou zcela eliminovány. Dalším krokem by pak podle Schillerové mělo být zřízení registru tzv. vyloučených hráčů.
Hraní se stále více přesouvá do on-line prostředí. I tak se ale na celkovém objemu prohraných peněz stále podílejí technické hry či videoloterijní terminály celkem 60 procenty, sdělil k věci vedoucí Národního monitorovacího střediska pro drogy Viktor Mravčík. Podle Mravčíka připadá v Česku v průměru pět technických her na tisíc obyvatel. V některých krajích to však je až třikrát tolik oproti republikovému průměru, uvedl.
JUDr. Alena Schillerová, Ph.D.
Podle Mravčíka jsou v poměru videoloterijních terminálů k počtu obyvatel Češi třetí v Evropě, a to po značném poklesu v posledních letech vzhledem k zavádění regulace hazardu. „Vedlejší Polsko má řádově až desetkrát automatů v průměru na osobu méně než my,“ upřesnil Mravčík.
Na neexistenci komplexní podpůrné sítě zajišťující léčbu a prevenci hráčství upozornil protidrogový koordinátor Vobořil. Podle Vobořila je vybudování takové sítě preventivních a léčebných programů pro závislé hráče jednou z priorit. Dostupnost podpůrné sítě pro závislé hráče není podle Vobořila rovnoměrná, řada služeb v některých regionech chybí.
V současnosti je krajských zařízení pro hazardní hráče podle Vobořila sedm. Protidrogový koordinátor by ale rád viděl krajská zařízení ve všech 14 krajích. Vobořil rovněž navrhl, že by 1,5 procenta ze spotřební daně z hazardu putovalo do fondu, z něhož by se hradila prevence a léčba gamblingu, a tedy že by to bylo určeno jaksi fixně a dopředu. Takovému opatření se ale Schillerová brání. Nejedná se podle ní o řešení, které by bylo systémové.
Senátor za Slovácko a majitel firmy Synot Ivo Valenta na celonárodní konferenci o hazardním hraní varoval před růstem počtu nelegálních strojů a provozoven.
Poukázal přitom na zkušenosti z terénu, které jeho korporace má, a rovněž vlastní analýzy. Valenta varoval před přílišnou regulací loterijního byznysu. „Lidé hrát nepřestali, jen hrají jinde,“ sdělil během svého vystoupení v sekci věnované hazardu na internetu.
Valenta při té příležitosti zmínil i fenomén tzv. kvízomatů, který se do České republiky přesunul ze sousedního Polska. Jedná se de facto o výherní automaty, které sázení prokládají pokládáním vědomostních otázek, čímž obcházejí zákon o hazardu. Podle Ministerstva financí je provozování kvízomatů ilegální.
Podle Valenty je na území ČR v současnosti zhruba deset tisíc kvízomatů. Podle Valenty se část peněz, které by stát ve formě daně z hazardu měl, převede vlivem regulace k provozovatelům nelegálních heren. „Je to velmi sofistikovaná skupina, mají své vlastní právníky, lobbistické skupiny v Evropském parlamentu a tak dále,“ dodal k věci Valenta.
Valenta rovněž uvedl, že v roce 2011 nelegální hazard prakticky neexistoval. Nelegální hazard se začal rozjíždět v roce 2014, když podle Valenty z Polska dorazily první kvízomaty. V roce 2018 pak provozovatelé nelegálního hazardu dostali další příležitost ve chvíli, kdy vlivem nájezdu nové regulace hazardu začalo docházet k rušení provozoven.
Podobný názor zastává i člen představenstva Sdružení provozování centrálních loterijních systémů (SPELOS) Petr Mikoška. Podle něj jsou legální automaty nahrazovány těmi nelegálními. "A co to znamená v číslech? Samo Ministerstvo financí přiznává propad příjmů ve státní kase a návaznosti na legislativu za pouhého čtvrt roku ve výši přibližně 1,2 miliardy korun. Celkem se tak za rok dostáváme přibližně na pět miliard! A tento propad se bude dále prohlubovat," uvádí Mikoška ve svém textu pro ParlamentníListy.cz. Zmiňuje v ní i roční únik na daních za provoz kvízomatů. "Ten při počtu 10.000 strojů dělá přibližně 900 milionů," píše Mikoška. "Stát tak ročně přijde o přibližně šest miliard korun, a to je jen začátek," dodává.
"Omezení legální herní nabídky tedy rozhodně nepřineslo úbytek hráčů. Lidé nepřestali hrát, pouze hrají v nelegálním prostředí a peněžní prostředky se přesunuly do šedé zóny – stejně, jak je tomu ve všech ostatních zemích, které se vydaly cestou přehnaných restrikcí," dodává svůj pohled na věc.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Zed
