Národ v pohotovosti, válka jako součást života. O toto prý jde Vladimíru Putinovi

07.12.2016 16:48

Politolog Pavel Luzin nabízí vhled do hlav vládců Kremlu. Proč vládci v Kremlu pravidelně testují bojovou připravenost svých občanů nastoupit do války? Důvodů je víc, a to jak domácích, tak zahraničněpolitických. Ruská armáda je prý slabší, než se zdá, a i s pomocí řady cvičení se snaží tuto slabost odstranit a vyrovnat se NATO. To však není jediný důvod...

Národ v pohotovosti, válka jako součást života. O toto  prý jde Vladimíru Putinovi
Foto: Jan Rychetský
Popisek: Na Rudém náměstí v Moskvě

Letošní ruská vojenská cvičení Kreml pořádá z několika důvodů. Tak např. udržuje své sousedy a Západ v napětí.  

„Nicméně současná cvičení jsou užitečná i ve vojenském smyslu. Tak například bez ohledu na formální počet jednoho milionu příslušníků ozbrojených sil, o kterém Rusko mluví, disponuje ve skutečnosti mnohem menším počtem jednotek připravených k plnocennému nasazení v současné běžné válce. Moskva se snaží dotáhnou počet takových jednotek na stabilní úroveň 100 tisíc až 150 tisíc lidí (nyní to není o moc více než 50 tisíc). Zde zřejmě využívá zkušeností USA a NATO v Afghánistánu a Iráku; vrcholné fáze těchto operací se účastnily jednotky co do počtu lidí srovnatelné. Cíl této snahy je jasný – stát se druhou vojenskou říší světa nejenom v oblasti taktických jaderných zbraní a sil, ale i v oblasti konvenčních sil,“ poznamenává politolog. Českým čtenářům jeho text přináší server tapolitika.cz.

Protože se zatím nepodařilo dosáhnout nějakého vítězství ani v Sýrii, ani na Ukrajině, boje budou podle všeho pokračovat i v roce 2017. „Nicméně nelze vyloučit ani přímý konflikt Ruska s NATO na území pobaltských zemí a také novou etapu války s Ukrajinou. Pravděpodobnost těchto dvou scénářů není nulová, zejména pokud by měl Kreml aspoň formální možnost tvrdit, že není agresorem, ale že využívá právo na obranu. Pro takové tvrzení hovoří reakce Ruska na rozmístění doplňkových sil NATO v Pobaltí a také podivný incident s takzvanými ukrajinskými diverzanty na Krymu v srpnu 2016,“ pokračuje politolog.

Celý článek naleznete zde.

Vojenská cvičení mají však i vnitropolitické důvody. Ruskému lidu je vštěpováno, že je potenciálně ohrožen – Západem a rozpínavou Severoatlantickou aliancí, teroristy, diverzanty a tak podobně. Lidé, kteří mají pocit, že je jejich země ohrožena, budou ke svému režimu loajálnější, ať má sebevětší ekonomické a další problémy. Ruská ekonomika skutečně problémy má a potřebuje si udržet loajalitu občanů.

„Samotný fakt, že orgány státní moci, místní samosprávy i podniky mají být připravené k válce, znamená, že Kreml má v rukou funkční nástroj kontroly, ovlivňování a zvýšení loajality pro svá opatření ze strany státních a municipálních úředníků a managementu vojensko-průmyslových komplexů. Když se stavba legální moci rozpadá, militarizace umožňuje udržovat systém vládnutí v napětí,“ píše Luzin.

Kreml lidem vysvětluje, že se Rusko stalo obleženou pevností, která musí hájit skutečné hodnoty proti pokleslé morálce Západu a proti ozbrojeným nepřátelům, proti nimž je třeba být řádně ozbrojen. Válka se má v podstatě stát běžnou součástí života. 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

autor: mp

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Němci – naši nejbližší přátelé.“ Festival v Plzni vzbudil vášně

4:44 „Němci – naši nejbližší přátelé.“ Festival v Plzni vzbudil vášně

Necelý týden před oslavami osvobození se v Plzni uskutečnily česko-německé, respektive bavorské dny …