Štětina vstoupil do KSČ během vysokoškolských studií v roce 1965. „Na fakultě jsme vytvořili skupinu studentů a řekli jsme si, že spasíme svět. Samozřejmě to byl nesmysl, což jsme pochopili o tři roky později,“ uvedl senátor.
Na své pražskojarní členství jsem docela pyšný
Spolu se svými vrstevníky doufali, že se podaří obnovit parlamentní demokracii a reformovat socialismus.
Byl to náš hluboký omyl. Musím ale říct, že jsem na své fakultní pražskojarní členství v KSČ docela pyšný," přiznal Štětina.
Nesouhlasil s vpádem vojsk a musel z redakce odejít do uhelných dolů
Ze strany vystoupil v září 1968 po podpisu takzvaných moskevských protokolů. Po studiích nastoupil jako elév v redakci Mladé fronty. Záhy po stranických prověrkách ho ovšem vyhodili, nesouhlasil totiž s vpádem okupačních vojsk.
Poté Štětina pracoval v uhelných dolech u geologického průzkumu a k novinařině se vrátil až po roce 1990.
Snad jsem alespoň částečně svou chybu napravil
Senátor přiznává, že jeho generace selhala. Naivně se domnívala, že je možné reformovat systém, který vytvořili komunisté. V tom prý spočívalo jejich intelektuální selhání. Štětina v roce 1968 prozřel a chtěl své chyby odčinit.
„Za moje aktivity jsem byl čtyřikrát zatčen Státní bezpečností - poprvé v souvislosti s Chartou 77. Překládal jsem například s otcem exilovou literaturu i samizdaty a měli jsme množství dalších aktivit. S komunismem se peru už čtyřicet let a snad jsem alespoň částečně svoji chybu napravil," uzavřel Jaromír Štětina.
Psali jsme:
Jaromír Štětina
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
