„Česká republika je jako jukebox," zahájil moderátor Václav Moravec tradiční pořad. Globální hráči si prý mohou do hrací skříňky v srdci Evropy hodit minci a ona jim zahraje, co chtějí slyšet. Proti tomu se ale okamžitě ohradil Zaorálek. „Vždy jsem držel to, že jednáme jako někdo, kdo není servilní vůči jedné či druhé straně," pronesl zaníceně ministr.
Nestojím o masu ukrajinských imigrantů, zdůraznil Zaorálek
„Já nemohu souhlasit s výroky, které tady zazněly," zdůraznil. Česká republika je jednou z pěti zemí, která poskytuje velkou humanitární pomoc Ukrajině a rozhodující slovo v zahraniční politice má vláda. „Já vás mohu ujistit, že i v oficiálních věcech pan prezident tu vládní linii drží," zdůraznil ministr. Zájmem ČR je, aby Ukrajina byla stabilní, z tohoto důvodu má smysl pomoc posílat, ale v souladu s názorem prezidenta Zaorálek dodává, že je třeba dohlédnout na to, aby pomoc nekončila v kapsách oligarchů. O tamní situaci se musíme podle ministra zajímat i proto, abychom v blízké budoucnosti nemuseli čelit masivnímu přílivu ukrajinských imigrantů.
Zároveň ovšem připustil, že ho prezident Zeman dopředu neinformoval o rozhovoru pro ruskou státní televizi. „Ono to tak nefunguje, pan prezident je přímo zvolený a má nějakou vlastní politickou váhu a politický program, ale v základních věcech vládní linii drží," zopakoval šéf rezortu. Vláda má podle jeho názoru uzavřenou dohodu o koordinaci zahraniční politiky a někdejší vláda Mirka Topolánka by mohla podobnou dohodu jen závidět.
Nenechme se poplašit zvoláními z USA či Ruska
V tu chvíli se do debaty vložil Mach. „Sociální demokracie padla do vlastní pasti, protože napřed prosazovala přímou volbu prezidenta, a teď má prezidenta, se kterým se názorově rozchází," podotkl Mach. Podobné spory jsme tu ale měli již za Václava Havla a Václava Klause. Petr Mach je prý smutný především z toho, že Miloš Zeman zpochybnil postavení Tchaj-wanu vůči Číně. „To si pak říkám, ten člověk asi jedná v zájmu čínské vládní garnitury," podotkl k tomu europoslanec. Vadí mu i to, že se zahraniční tajné služby snaží ovlivňovat dění v Česku. Narážel tím na spory okolo Lukoilu. Nelíbí se mu ani to, že vlivné české deníky vlastní oligarcha.
V obecné rovině ale varoval před tím, abychom se nechali nějak ovlivňovat Washingtonem či Moskvou. Ani jemu se nelíbil příměr České republiky k jukeboxu. „Nenechme se poplašit z toho, že zazní nějaký výrok z Ruska nebo ze Spojených států. Neměli bychom se z toho podělat," zaznělo z Machových úst ve studiu.
_profil_top.jpg)
Co se týče Ukrajiny, Mach to vidí podobně jako Zaorálek. Znepokojuje ho ale to, že se EU nesnaží s Ukrajinou obchodovat, čímž by jí pomohla. Místo toho se ji snaží svázat regulacemi. Vymezil se také proti exministrovi zahraničí Karlu Schwarzenbwergovi (TOP 09). Tento politik prý na ukrajinském Majdanu napomohl svržení legitimně zvoleného prezidenta Viktora Janukovyče.
České děti v Norsku
Mach se následně do Zaorálka opřel kvůli kauze norských dětí zadržovaných v Norsku. Na tuto kauzu dlouhodobě upozorňuje např. někdejší hradní právník Pavel Hasenkopf. „Matka dětí paní Michaláková je česká občanka a ona na své české děti nemůže mluvit česky a nemůže je obejmout, to je prostě realita," rozpálil se Mach. „České ministerstvo se tváří, jakože nemůže nic," pokračoval.
Proti tomu se ale Zaorálek důrazně ohrazoval. V této věci je prý velmi aktivní, hovoří o tom se svým norským protějškem, ale opakovaně od něj slyší, že norská vláda nemá nástroje na norské soudy, které to řeší. „Jediným nástrojem by byla změna legislativy. A to, jak jistě uznáte, není jednoduchý proces," podotkl Zaorálek.
Západ prý upevňuje Putinovu moc. Sankcemi
Ve druhé polovině se oba pánové vyjadřovali také k situaci v Rusku samotném. Rozhovor o tomto tématu zahájila reportáž ČT, která upozornila na poměrně tvrdou regulaci internetu, k níž ruská vláda přistoupila. Kritické zmínky především o prezidentovi Vladimiru Putinovi nejsou tolerovány. Stránky, které je obsahují, jsou rušeny. „Nechtěl bych v Rusku žít," poznamenal k tomu Mach. Obratem však dodal, že západní sankce vůči Rusku v podstatě upevňují Putinovu moc, protože se před vlastními voliči může prezentovat jako hrdina čelící útlaku Západu. „Podle mě jsou ty sankce velmi pokrytecké, protože na jedné straně čeští výrobci paštik nemohou exportovat do Ruska a na straně druhé tam Francie dodává válečné lodě," rozčílil se Mach.
„Sankce jsou proto, protože nechceme vojensky intervenovat. Máme přece jen sto let od začátku první světové války, zjednodušeně řečeno," podotkl k problému ministr Zaorálek.
Nezdá se mu navíc, že by celý současný režim v Rusku stál jen a pouze na prezidentovi Vladimiru Putinovi. „Vezměte si, že když přijížděl americký prezident do Ruska v devadesátých letech minulého století, tak plácal prezidenta Borise Jelcina po rameni, jak si dobře vede, ale co to znamenalo pro běžného Rusa? Tamní ekonomika byla v rozkladu," poznamenal. Tady je třeba vidět kořeny odporu Ruska vůči Západu a nemůžeme si prý myslet, že se nám to podaří rychle změnit.
ČT má k dispozici seznam hned pětačtyřiceti lidí, které lze označit za vězně svědomí - politické vězně v Rusku. Na přetřes přišel i seznam ruských novinářů zavražděných po roce 2000, tedy od doby, kdy nastoupil Putin k moci - kteří ale neumírali ve válečných konfliktech. Byli zabiti v souvislosti se svou prací v Rusku. I tento seznam má prý ČT k dispozici.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: mp
