Aleš Gerloch z Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze uvedl, že v případě amnestie je ústava jednoznačná. "Rozhodnutí by nebylo platné bez spolupodpisu předsedy vlády, ale nevyžaduje se projednání vládou," řekl ČTK. Ústavní soud by měl podle něho návrh odmítnout. "Soud může přerušit řízení a obrátit se na Ústavní soud, pokud má zato, že zákon, podle kterého má rozhodovat, odporuje ústavnímu pořádku. Ale amnestijní rozhodnutí prezidenta není zákonem. Je vůbec otázkou, jakou má přesně povahu," dodal Gerloch.

• VÍCE K TÉMATU: Amnestie

Vysokoškolský pedagog také uvedl, že rozhodnutí je v podstatě politické, i když má určitou právní formu. "Ústava tudíž předpokládá, že za něj odpovídá vláda. Je věcí Sněmovny, nakolik vyvodí hlasováním o důvěře nebo nedůvěře vlády tuto odpovědnost," sdělil. Vláda podle něj sice rozhoduje ve sboru, ale ústava některé otázky vyjímá a předseda vlády má určité pravomoci výlučně, přičemž spolupodpis amnestie je jednou z nich. Sněmovna kvůli amnestii hlasovala o nedůvěře vládě 17. ledna, opozice ale neuspěla.

Premiér nemusí svůj spolupodpis projednávat s vládou

Ve stejném duchu jako Gerloch se vyjádřil také odborník na české ústavní právo Jan Kysela z Univerzity Karlovy a Jan Bárta z Ústavu státu a práva Akademie věd. Podle nich amnestijní rozhodnutí vyžaduje spolupodpis předsedy vlády, to, že jej premiér s kabinetem neprojednal, není důvod k neplatnosti. Kysela dále uvedl, že je zcela na předsedovi vlády, zda návrh prezidenta řeší se svými poradci, vládou nebo s nikým.